S chlapem pod jednou střechou - po prvýkrát

No...já v podstatě bydlela poprvé až se svým posledním přítelem, ze začátku jsem měla taky podobné pocity, ale hodně jsem si zvykla, na něj atd a nic mi už nevadilo a byla jsem ráda, že vlastně jde věnovat se tomu co chci a zároveň být s milovaným člověkem...teď je mi naopak strašně smutno doma samotné....

Takže ještě je tu varianta, že i člověk, co má rád svůj klid, si zvykne na bydlení s druhým a je mu tak moc fajn...

Mám v tom troška neporiadok. Priznám sa, potichučky sa prikláňam k názoru True v kombinácii s názorom Bruce78 - teda, že som " single typ " a že tohto muža nemilujem dostatočne k tomu, aby som s ním s radosťou chcela zdieľať priestor. Teraz som napríklad niekoľko dní sama, pretože odcestoval a kým on ma zahrnuje milostnými správami, mne nechýba

Ako som sa zmienila, je to moj prvý pokus takéhoto vážneho rázu a možno sa mi pri ňom/s ním nežije tak dobre ako mnohým z vás so svojimi milovanými polovičkami je dosledkom kombinácie vami spomenutých dovodov.

Ani neviete, ako mi pomáhate svojimi názormi a ako veľmi oceňujem omlazení!

Reaguji na Melory:

To, že ti nechybí je signál, že moc zamilovaná nejsi. Jinak si myslím, že problém do budoucna je v těch 45 m2. Kdybys měla v bytě koutek jen pro sebe, tak by se hodně vyřešilo.