Společné bydlení po 5 měsících

My jsme spolu začali bydlet po dvou měsících. Alespoň se dříve poznáte a uvidíte zda to bude klapat. My to máme zatím v pohodě, dokonce jsme už manželé Takže nelitujem.

Ono stejne ide o to, ako to cítite vy, nie niekto druhý. Komu vyhovuje láska na dialku, tak prosím. Ja chcem mať blízkeho pri sebe. S manželom sme svoji 6 rokov a 7 spolu bývame a stále sa teším, keď príde domov z práce a väčšinou sa vystískame, akoby sme sa nevideli týždeň Niekto má pocit, že stretol toho pravého v dvadsiatke a niekomu vyhovuje volnosť a nie je pripravený žiť vo dvojici ani v tridsiatke. Je to individuálne, hlavne, že to cítite rovnako, zložitejšie by bolo, keby jeden z vás chcel a druhý nie, alebo by ste si chceli brať spoločný úver, ale ide len o to, že nasťahovať sa k sebe, veď keď to nebude fungovať, sa odsťahuje a hotovo

my po 14-ti dnech. Už je to skoro 7 let, 6 let manželství a skoro pětiletá dcera....

Reaguji na Amnesia:

Reaguji na Adka:
Já jsem s přítelem 5 let a ještě spolu nebydlíme... takže jsem asi taky extrém a minimálně do června (to končím školu) spolu bydlet ani nebudeme...

a k tématu, pro mě by to bylo moc brzy...nechtěla bych ve vztahu přeskočit to randění a že to jak jste si vzácní..ale možná kdyby mě to teď potkalo, mám jiný názor (když jsem byla 5 měsíců s přítelem bylo mi 16)

Já to samé.

Jsem ráda, že nejsem jediná.

To také, ale hlavně bych se nechtěla připravit o své soukromí, samotu a pohodu.

Jsem stejného názoru.
My jsme se sestěhovali po 5 měsících.

Reaguji na djanettka: no, bylo nám 25, tak nebylo co řešit....mně přijde divný udržovat dvě domácnosti

Já bych to právě spíš neřešila, kdyby byl z Prahy. Měl by tu práci, měli byste pohodičku, zároveň byste oba věděli, že když to nepůjde, tak si vezme věci a půjde bydlet jinam.
Ale uvědom si, že opustí práci v Budějovicích, bude hledat tady v Praze, šikovný a ochotný dělat cokoliv, může být, ale i tak práci nemusí najít hned. Co když Vám to nevyjde? To se pak zase bude stěhovat do Budějovic a bude si hledat práci opět tam? Tohle je pro mě docela zatěžkávající zkouška hned na začátku místo toho, abyste si to hezky spolu užívali. Není lepší, aby si nejdříve zkusil hledat práci v Praze a podle toho jste se rozhodli co, jak a kdy bude? Já bych tedy nejdříve našla práci, abyste měli oba jasno a pohodičku. Možná to není pro Tebe důležité, "ono se přece ve velké Praze něco najde", ale bohužel to tak vždy nechodí a ve vztahu to pak sehraje velkou roli, viz nespočet diskuzí tady.

Samozřejmě můžete ztratit po citové stránce, i po těch dalších stránkách, které hrají v partnerství velkou roli. To Ti tady nikdo nezaručí, je to jen o dvou lidech. Není to jen s někým bydlet, milovat se. Ale je to i o těch dalších faktorech, které mohou ve vztahu sehrát velkou roli a často to jsou věci, které se zdají lehce překonatelné, ale ve skutečnosti je to úplně jinak. Držím palce, ať Vám to vyjde, ale já bych se zajímala i o ty velmi podstatné věci, nejen o to, že bez sebe nemůžete vydržet.

Reaguji na Rencorka: Souhlas...

a co tvůj chlap?má stejný názor?

S přítelem jsem 8 měsíců a právě se ke mně stěhuje. Kamarádka nade mnou ohrnuje nos že je to moc brzo, ale přítel je taky z jinýho města a mě nebaví to dojíždění a hledání času na to, abysme se sešli. Takže co řešit...

Tak koukám, že jsem jedna z mála...s chlapem jsem nikdy dřív jak po roce nebydlela..užívali jsme si to randění, těšení se na schůzky atd...můj názor je, že je škoda tady ty začátky uspěchat a hned se k sobě stěhovat, ale pokud chcete oba tak není co řešit, držím pěsti!

Brzy.....

My se sestěhovali po roce a doteď si říkám, jak to bylo krásné, to randění a když ke mě jezdil po odpolední jen aby mě viděl, a ráno zase jel Chtěla bych to vrátit, proto se přikláním k té menšině, která je proti Neokrádat se o to krásné. Ale je to každého věc. Ty si zde tyhle názory přečteš, ale uděláš stejně dle svého....

My jsme se sestěhovali taky po pěti měsících a klape nám to bezvadně i teď, po skoro čtyřech letech. Takže já radím nebát se a jít do toho!