Strach při běhání

Bojím se, proto běhám jen tam, kde chodí lidi a za denního světla. I proto že pokud chodíte ve stejnou dobu - stejnou trasu, může si vás někdo vytipovat. Mě už se bohužel staly případy i za bílého dne a blízko lidí (ne při běhu), proto jsem asi opatrná, nicméně pepřák ani klíče u sebe nenosím, při běhu mi to vadí. A vždy řeknu příteli kde poběžím a kdy se vrátím...

Po přečtení této diskuze jsem celkem v údivu, kolik z vás je lehkovážných. Holky, vážně ani jedný z vás nepřeju setkání s úchylem, ale mohu vám zaručit, že to by vás vyléčilo nadobro. Mějte přece trochu rozum... Samotná holka (ať sportovkyně) je snadnou kořistí. Není to o tom, že někdo bude čekat ve křoví, jestli náhodou někdo nepoběží kolem. Je to o tom, že si vás někdo vyhlédne, a to i když budete měnit časy. Jedna blbá náhoda a narazíte na úchyla (při troše štěstí neškodného). Když už musíte běhat samy, tak noste něco na sebeobranu a snažte se snížit riziko napadení. Tím, že si to nebudete připouštět a budete si myslet, že když nemáte negativní myšlenky, tak úchyláky na sebe přitahovat nebudete, je opravdu neodradíte. Lepší být připravené, než si pak vyčítat, že jste to braly na lehkou váhu.

Já chodím běhat hodně brzy ráno...většinou vyběhnu před pátou. Bydlím na vesnici, takže nepotkám vůbec nikoho. Opravdu, ani živáčka!! Na jednu stranu mi to vyhovuje, ale někdy, když je třeba mlha a tak, tak se cítím trochu divně...

Strašně ráda bych chodila běhat,ale mam strach z lidí,že mě někdo přepadne nebo cokoliv.. nejedu s nikym ani vytahem..je to asi nemoc,a hrozná opatrnost ://

Chodím běhat do lesoparku, kde mě nikdo neobtěžuje otravnými pohledy. Bydlím v menším městě a někteří lidé asi o joggingu nikdy neslyšeli, tak mají potřebu to dávat hlasitě najevo...

Já se právě nepřinutím běhat mezi lidma připadá mi to trapné jak na mě všichni civí proto radši preferuji brusle, kde si mě v té rychlosti nikdo nestihne ani všimnout

Vyadá to přehnaně, ale přiznávám se, že jsem si i já dnes v tramvaji říkala, že jestli se ke mě víc přiblíží divné indiviuum co bylo poblíž a větralo si cosi v kalhotech, tak ho majznu deštníkem, nejlépe nějak pořádně.

Jinak k běhání: neběhala jsem z bezpečnostních důvodů se sluchátky v uších (když jsem běžela sama) a někdy jsem běhala se spolubydlícíma. Dnes už neběhám. Není to můj nejoblíbenější sport.

Běhám po cyklostezce a tam vám je takový provoz, že bych byla raději někde na pěšině v lese. Kolikrát mám strach, ale že mne ti šílení bruslaři srazí, fakt. Nějak si tu stezku pletou se skateparkem.

Občas chodím běhat sama, do lesa nebo na polní cestu, chodím brzy ráno nebo večer a většinou nikoho nepotkám, ale kdyby si mě někdo vyhlédl... no, asi si pořídím pepřák!

Reaguji na Nightmare:
Nepovídej. Ty vážně běháš.
A ten pepřák budeš držet celou dobu v ruce?

Já běhám raději na běžícím pásu ve fitku

ale to spíše kvůli pohodlnosti než strachu

Nazdárek!
Jo jo, hrozně mě to chytlo

Pepřák bych si dala do kapsy u mikiny, tam by nepřekážel...

Reaguji na Nightmare:
Se obávám, že v kapse ti moc platný nebude. Ale to je celkově problém sebeobrany a ne běhu.