Střídavá péče o psa

Jojo,v pořádku
Já jen,že jsem pejsana měla a byla jsem na něj sama,nebylo to lehký,občas jsem se v práci zdržela..jinak to nešlo,když jsem někam chtěla jít-nemohla jsem-jelikož jsem musela za pejsanem.Když byl nemocný-problém
Denně jsem byla nervozní z toho,aby chudák nebyl doma dlouho a když se zdržím,zda se nebude doma kroutit s plným močákem...bohužel spoléhat se na kamrádky,zda vyvenčí atd..no nevim,pro mě to bylo pak stresující,jelikož jsem pro psa chtěla samozřejmě jen to nej..a občas jsem nebyla schopná mu to poskytnout
Dopadlo to tak,abych měla klid,že jsem mu platila paní na venčení.Ale pokud slečna ví,že to zvládne v pohodě,chápu ,že chce mít svého miláčka u sebe
.

určitě se jí bude stýskat,můj pes občas ani nežral,když jsem odjela na dovču a nebo tak..tak jsem pak jezdila všude s ním.

Nevím, jestli pořád... Ale já jsem spíš takovej samotář, takže vlastně ani nechodím nikam moc pařit nebo tak... Jen výjímečně chodíme nějak s kámoškama, protože jich vlastěn ani moc nemám a ani nejsou prachy na to, abychom se někde opíjely nebo chodily na kafíčka a tak..A většinou když jedu za kámoškou nebo sestřenkou, tak beru psa s sebou ... Nevim no... Jako rodiče jsou prostě rodiče, říkaj, že se o ní budou starat, budou chodit ven, ale nzám je, jak jsou unavení z práce, oba mají docela náročný povolání a taky se bojim o její srst, ona má chlupy až na zem a já jsem ta, která ji denně češe, koupe a tak, máma to sice zvládne, ale ne tak, jak by mělo ... No uvidíme ještě, co bude, možná to zkusím alespoň jednou a když to půjde, tak si ji vezmu s sebou.. Děkuju všem za odpovědi

Psa s sebou neber. Změna prostředí ho bude ještě více stresovat, nehledě na to, že když jsi na škole, budeš se muset učit a na starost o psa nebudeš mít ani pomyšlení. Tak budeš pořád omezována, protože se vše bude točit kolem psa. Nech ho u rodičů, uděláš tak nejlépe a pes nebude tak stresován, že by byl sám v cizím prostředí. Tak bude s rodiči, které zná, na svém teritoriu a bude vše snášet o mnoho lépe

Nechala bych psa u rodičů. Chápu, že se ti bude moc stýskat, ale čas s ním přece trávit budeš, když budeš doma. Pro psa to bude mnohem lepší.

Reaguji na hambala:
Já mám taky pejska, jorkšíra a 2 a půl roku. Praktikovala jsem to tak, že bydlel přes týden na koleji(!) a o víkendu doma. Strašně by se mi po něm jinak stýskalo. A on to i tak bral, že měl prostě 2 domovy. A vůbec mi nepřišel nespokojený. Já bych si pejska zkusila vzít s sebou a uvidíš, jak se jí tam bude líbit. Přece jenom, jsi její panička a ona bude spokojená s tebou. I když jsem se pejskovi vždycky musela hodně přizpůsobit-např. po škole hned letět na kolej, žádný očumování výloh...ale vůůbec mi to nevadilo.

A co to ze začátku prostě zkusit, první týden ho vzít s sebou a uvidíš. Třeba se s druhým psem snese a bude vám spolu fajn

Taky bych to udělala takhle a uvidíš..

Rozhodla bych se podle povahy psa- jak snáší cestování, cizí lidi, cizí psy (zvlášť když bude s nějakým novým bydlet). Taky podle toho jak moc by se museli měnit jeho návyky- píšeš, že doma může kdykoli za zahradu tak nevím jak vydrží s čůráním apod. + jestli na ni budeš mít opravdu čas.
Moje jorkšírečka bydlí u rodičů (je to pes celé rodiny, ale její panička jsem já), kvůli její povaze by cestování něk. hodin vlakem, bydlení ve více lidech a s jinýma psama nešlo- vím, že by jí to stresovalo a není už nejmladší. Ale občas jsem na koleji dřív než rodiče doma z práce tak mi je líto, že je doma sama a čeká na ně, když já už bych se jí věnovat mohla....

tak cestuje hrozně ráda, když se otevřou dveře od auta, tak tam hned letí a vrtí ocáskem ... jezdíme i delší trasy, na hory a tak... cizí lidi miluju, psi ji taky nevadí... A návyky... Prostě jen to prostředí no a nemohla by moc lítat na volno, protože tam pořádně není kde. Přístup na zahradu jsem myslela v době, kdy je někdo doma, když jsme pryč, tak na zahradu nemůže, ale čůrání vydržela vždycky od 7 do těch 15 v pohodě... Jinak já budu jezdit domů autem, mám to hodinku cesty, mám na ní i pásy... Uvidíme, jak to dopadne .. Ale hrozně bych ji chtěla s sebou, alespoň občas...

Tak záleží taky, na koho je ten pes nejvíce upnutý, koho poslouchá a považuje za "pána". Jinak je podle mě jedno, zda bude u tebe nebo u rodičů - je to jorkšír, tak si určitě vystačí i bez zahrady s dostatečným množstvím procházek. A ve škole podle všeho nebudeš příliš dlouho. Nejprve bych ale vážně zjistila, jak budou vycházet s druhým psem.

Do "střídavé péče" bych asi nešla, pro psa to bude zbytečně chaos a moc změn. To by nebylo dobré pro psa, spíš pro lidi

Reaguji na Lisa:
njvíc je zvyklá asi na mě, ale má ráda i rodiče, poslechne je, ale ne tolik, jako mě, mě oslouchá nejvíc. Kamarádka říkala, že bude mít psa vždy 14 dní u sebe a 14 dní u ségry, takže bychom se takhle asi střídaly... Uvidíme no