Trans? Meditace? Co je to za stav do kterého se dostávám?

Reaguji na Helmut: Normálně já Tě mám za Tvé názory tak ráda! Konečně někdo, kdo chápe a Ví, aniž by se tvrdošíjně držel knih a toho co je všeobecně zaběhané a známé! Díky za to, moc! Já nevím, jestli na to mám rozvinutější smysly nebo jsem se za tím dřív dala tak fanaticky, že se to ve mně usídlilo, ale beru to dost samozřejmě. Jo, někdy ve mně je strach z toho co by se třeba mohlo stát, ale právě to překonávání hranic mě baví. Dělat věci podle vnitřního vedení je přeci úžasné!

Reaguji na Helmut:
Ublížit si můžeš naprosto vším a že takových lidí je spousta. Podle toho s čím si "hráli" si uhnali buď psychické problémy (schizofrenie, depresi aj.) anebo si poškodili těla (přehřátí systému apod.). Už i základy určitých technik dokážou člověka vykolejit. Stačí číst diskuze a na toto téma taky vyšla spousta knih. Proto mnozí autoři už v úvodu píší, že některé techniky jsou vhodné jen pod vedením zkušených učitelů, kteří dokáží včas rozpoznat určité symptomy. Pokud se někdo začne věnovat práci s lidskou energií, ten pozná jak důležité je uzemnění, ostatně každý správný učitel/guru na tohle neustále dbá a v každé knize, která není psaná nějakým amatérem se to neustále opakuje. Tohle neberte jako nějaké varování anebo "chytré řeči", ale jako fakt.
Spousta začátečníků ani vlastně neví co a proč dělají, co tím vlastně chtějí dosáhnout.
K čemu je nějaký astrál anebo skřítci či duchové? To je asi tak duchovní jako si jít po ránu ulevit, možná ještě méně. Tyhle nesmysly by vám opravdu duchovní člověk, který to s vámi myslí dobře, otloukl o hlavu jako první.
Tento příspěvek asi nebude populární, ale je fajn se zamyslet nad tím co děláš a proč to děláš. Jestli ti opravdu stačí tyhle hrátky s myslí anebo chceš opravdu něčeho dosáhnout. Pravá dálnice k osvícení vede přes čiré vědomí, které je nejlepší realizovat v tomto světě a ve svém těle.

Reaguji na bono2: A to je ono, kdo moc čte, málo se řídí tím, co cítí on sám. Nikdo nemusí dělat nic jen proto, že to tak je někde napsané. Proč to? Každý má jiné limity a každý má vlastní sílu. Tudíž když se jednomu zatmí před očima z toho, že se dostane do meditace, neznamená, že se to stane každému. Jednoho to může zabít, druhý nepocítí nic a bude to pro něj přirozené. Moc se patláš v tom co se má a nemá, v tom co kde jaký guru řekne a neřekne.
Mimochodem proč sem cpeš co je zbytečné a co není? Dotaz nebyl ten jestli to je zbytečné, ale co je to za stav. Ten si nezodpověděla, takže je zbytečné s tebou jakkoliv diskutovat dál. Tvoje názory nesdílím. Jakou cestou jdu a co mám nebo nemám za sebou nevíš, takže tyhle poučky jsou dost zbytečné.

A právě tohle je pravá "meditace" Odpoutání se od mysli a to je ono.

Z jakého důvodu? Duchové jsou součástí duchovní světa, to je základní věc, kterou by ti určitě duchovní člověk neomlátil o hlavu, neboť většina duchovních učitelů začíná tak, že cítí duše zemřelých a začínají se tak dále zajímat o další směry a možnosti....to je jako bys popřela existenci energií a tudíž celého Vesmíru...

Dosáhnout čeho? To vysvětli. Každý dojde ke svému "osvícení" jinak a pro každého může vypadat jinak. Takže těžko můžeš posuzovat co dělat správně, aby ten či onen došel ke svému osvícení. To je totiž strašně moc individuální.

Reaguji na Elienka: Ano, díky. Vystihla si to kratší verzí a líp než já.

Tady už nemám co k příspěvku bono dodávat. Krásně si to Jana.Jessica obhájila sama a příspěvek Elienky to také pěkně vystihuje. Bono má pravdu v tom, že si člověk skutečně může ublížit, takové jsem také potkala. Jenže ani jeden z nich nebyl natolik silný, uvědomělý, inteligentní...aby podobné kousky vůbec mohl absolvovat. A když si člověk namele ústa, tak ona zase jednou přijde šance, aby všechno mohl napravit...

Právě naopak. Začínal jsem jako ty a taky si myslel to co ty, žádné knihy jsem nečetl a neřídil se podle nikoho. Psal jsem to jen z toho důvodu, že spousta lidí chce něčeho dosáhnout, ale neví jak. Pokud je tvým přáním se toulat v astrálu, tak to asi děláš "správně".

Proto jsem se ptal.

Protože je to kontraproduktivní. Stále stejná otázka. K čemu je to dobré? V našem světě už je i tak dost rušivých elementů, proč se zajímat o další. Je to nekonečný koloběh. Můžeš poznat miliardu světů a nikam se nepohneš, protože to nemá s osvícením vůbec nic společného, jen to ruší mysl.

To ano, ale má to společný základ, přece nemůžeš tvrdit, že k osvícení dojdeš přemýšlením. Jedna cesta ti může trvat bilion životů a ta druhá jen tři.

Většinou čtu mezi řádky, proto jsem OT. K astrálu toho opravdu nemám co říct, protože mě nezajímá.

To teda moc nechápu Ale tak je to tvůj názor.

Reaguji na Elienka:
Myslím, že je to zbytečné vysvětlovat, pokud tě to zajímá, tak založ jiné téma o meditaci. Podle úvodního příspěvku jsem si myslel, že se zakladatelka ptá jak si poradit s těmito rušivými jevy při meditaci. Ty píšeš, že se dostává do meditace, já píšu, že podle toho co popisuje to s meditací nemá nic společného a dostává se mimo a to nejen mimo meditaci, protože to nemá s meditací nic společného. Dřív se meditací myslel proces, který tě přibližuje vlastní podstatě, vědomí, osvícení, dnes se za meditaci pokládá i to, co tě paradoxně od vlastní podstaty a vědomí odvádí.

Já jsem nikde nepsala, že se dostává do meditace. Právě jsem psala, že se dostává mimo a že to můžeme nazvat různě. Mám dojem že my píšeme o koze a ty o voze. Neřešme to už

Reaguji na Jana.Jessica: Radím ti: dej si pozor! Vím o čem o to je.. je velice těžké se z toho potom dostat zpátky a není dobré si s tím zahrávat!! Věř mi!

Reaguji na Coolička: Už jsem si prošla kdečím, takže vím, že to jen tak nepustí. Už o další varování nestojím, nějak všichni jen varují, ale nepomohou.

Děkuji všem zůčastněným, uzavírám debatu

Vyprázdňování mysli je velmi nebezpečné, bytosti jsou démoni a vystavuješ se posednutí. Už tak ti ubližují. Šťouráš se tam, kde nemáš.

Reaguji na Nikinick: Ano, myslím, že máš naprostou pravdu. To,co tam tak negativně potkáváš, to jsou opravdu démoni - a démoni nejsou jen nějaký čertíci nebo tak.... ale na to si asi budeš muset přijít sama..!!

Ahoj holky, nevím jestli to můžu napsat sem, ale také se to týká tématu - do jakého stavu se při meditaci dostávám. O uvolnění těla se pokouším už hodně dlouho a myslím, že už dokáži ovládat své myšlenky, vydržím být uvolněná klidně i hodinu, dvě. Včera večer jsem se mi ale při meditace stala zvláštní věci. V břišní oblasti se ve začalo cosi hýbat - napadlo mě, že by to mohlo být mé astrální tělo, ale v této fázi nastal i velký tlukot srdce. Při tom, při veškeré mé dosavadní zkušenosti, naopak se ve stavu meditace krásné uvolním, zmírňuje se mi tep i dech. V jaké fázi meditace se tedy nacházím? Prosím o jakoukoli odpověď na mojí otázku. Předem děkuji