Učit dítě věřit v Ježíška?

Reaguji na pavlína74: Tak někdo Vánoce vnímá, jako rodinný svátek, kdy se všichni sejdou, vzpomenou si na sebe a nadělí si pro radost nějakou drobnost a jsou spolu, protože se mají rádi, chtějí spolu být, prostě v tuhle dobu všichni zpomalí a užijí si takovou tu vánoční, sváteční atmosféru. K tomuto snad není nutné, abych byla věřící?!

Přesně. To, že si církev z toho udělala svůj vlastní svátek, neznamená, že ho nemohou slavit ostatní lidé...(nic proti církvi)

Důležitý postřeh!
Já bych taky dítě o Ježíška neochuzovala... O Ježíškovi mluví v televizi, v rádiu, děti mezi sebou...

Jinak, abych nebyla OT. Tak já jako dítě taky věřila a jsou z toho moc příjemné vzpomínky, jak psaly holky, to těšení se a napětí, jestli zrovna letos náhodou toho Ježíška neuvidím A taky nejsme věřící. Ale bylo to hezký, a žádnou ideoologii mi nikdo neříkal. Ježíšek se prostě na Štědrý večer staral o to, aby všechny děti, které byly hodné, dostaly dárky. Na tomhle nevidím nic špatnýho. Ale samozřejmě záleží na vás. A jak si to měla ty jako dítě? A partner? Možná bych se řídila podle toho.

Podle mne tady vůbec nejde o to, zda jste věřící rodina či ne. Není pravidlem, že ježíšek ''chodí'' jen k věřícím. Navíc pro malé děti je to něco strašně zajímavého, když věří v nadpřirozené bytosti a byla by opravdu škoda je o tohle ochuzovat

Vůbec nejde o to jestli jsi věřící nebo ne, Ježíška si zaslouží mít každý dítě a já jako malá bych byla hodně nešťastná kdyby mě moje maminka obrala o Ježíška. Hrozně ráda na to období vzpomínám a těším se až moje děti budou taky věřit na Ježíška. Ale samozřejmě je to jen na Tobě

A nejen, že ochudíš svoje dítě, podle mně připravíš i sebe o velkej kus radosti. Pro dítě jsou vánoce snad to nejkrásnější období roku, ty rozzářený očíčka... A co může být pro mámu víc, než vidět svoje dítě takhle šťastný? Jestli mu koupíš nějakou drobnůstku a vrzneš mu jí do ruky "tumáš", tak se dobrovolně vzdáváš obrovskýho kusu radosti. Ale ušetříš za dárky, to je fakt... aspoň budeš moct nakoupit spoustu papírovejch kapesníků, až bude celý leden chodit malý domu ubrečený a připrav se na sociálku, jak budeš vysvětlovat, že Tvoje děcko při úkolu namalovat, co dostalo od ježíška, odevzdá prázdnej papír (jasný, přeháním, neberte mi za slovo, ale ať víš, do čeho jdeš).

Určitě bych malého drobka neochuzovala o těšení se na ježíška.Patří to k těm nejkrásnějším vzpomínkám My dospělí to s nimi prožíváme znovu a znovu je to krásné.Naše třeťanda stále ještě věří (nebo si to aspoň myslíme) ..ještě perlička...Náhodou včera se mi "ježíšek " hodil do krámu , když můj malý čtyřletý syn plakal a a nevím jak na to přišel,ale začal mluvit, že babička s dědou jednou umřou a co s nima bude dál a nebyl k utišení.Teprve až báchorka o tom , že každý jednou až bude starý a umře ,odletí s andílky za ježíškem na nebíčko,a tam se zase uvidíme- ho uklidnila, že přestal plakat a jako vysvětlení mu to stačilo.Nejsem zastáncem toho, malým dětem všechno říkat naplno.Té životní pravdy si ještě užijí dost a dost.

Abychom se špatně nepochopily. Já mu to nevyvracím.
Spíš se připravuji na vysvětlování dotazů jako Co je Ježíšek, jak k nám ten Ježíšek ty dárky dává a tak.
V lednu mu budou tři, takže už je dost zvádavej. Asi to spíš nechám na něm, jak si vybere.
Švagrová právě nejdříve zdobila stromek potajmo v noci, aby tam ráno byl a zrovna tak dárky schovávala,teď zase zdobí stromek spolu a děti pochopili, že stejně všechno dělala ona.
Je to pro mě takové rozporuplné. Taky jsme jedli a pak zvonil zvoneček a divili jsme se kde se tam dárky vzaly. Někdo se ptal proč ty Vánoce slavíme. Pro mě je na nich milé to, že si na sebe rodina udělá čas. Mám ráda návštěvy, společné mlsání,povídání, ale jinak komerční nákupy, výzdoba, to zrovna nemusim. Ale Upírat mu to nebudu. Takže asi počkám jak se to samo vyvrbí. Je to spíš tím, že já mám tohle období spojené se spoustou tragedií, a naše rodina by nejraděj tyto svátky vymazala..protože připomínají více smutku než že by nám dali nějaké dárky. Omlouvám se, že jsem ten úvodí článek napsala asi stroze, nebo drsně, ale Omlázko mi to jinak stejně smaže

Taky jsme celá rodina nevěřící, jak moje, tak manželova. Jako děti jsme všichni v Ježíška věřili, nebylo pravidlem, že lítá, či podobně, to bylo na dětské fantazii a náš syn určitě bude věřit taky. Je to náhodou krásný a jak už tu zaznělo...horší to bude spíš na opak. Měla bych i strach, že se kvůli tomu bude špatně začleňovat do kolektivu

Reaguji na kiwika: Mě vždycky naši řekli počkej a uvidíš. A dětská fantazie si to přebere po svém, navíc vlivem ostatních dětí

K nám chodí Ježíšek. Když jsme byli malí, chodil k nám taky. Hrozně ráda na to vzpomínám. A to jsem čistokrevný ateista, manžel taky.

Jinak mám ráda třeba pohádky, ale dneska je většina pohádek o Santovi.
No a hned máme další námět k vysvětlování. Má soby a saně a dává dárky

Jo a stromek jsme vždy zdobili jako celá rodina den před štědrým dnem. Mě to jako děcko hrozně bavilo. Jak to budeme dělat do budoucna nevím, musíme se ještě domluvit

Mít dítě vyžaduje dvě základní věci - obrovskou trpělivost a nekonečnou fantazii. Nehledej v tom žádnou složist. Vymysli si to, jak chceš, jak Ti to bude vyhovovat. Jestli chceš stomeček zdobit sama, tak mu řekni, že ho ježíšek přinese, jestli chceš, aby Ti s tím malej pomoh, tak mu řekni, že ho musíte připavit, aby měl Ježíšek, kam ty dárky dát... On uvěří čemu Ty budeš chtít.