Vztah, nevěra - jak dál?

Víš, to je těžký, on ten druhý se může taky "vybarvit", v začátcích se každý snaží, ale po letech to je jiné. Třeba také nemusí chtít svatbu.... tohle váhání mezi dvěma muži je vždy těžké a vždy je to trochu risk. Ať se rozhodneš jakkoliv, tak ze začátku pořád budeš váhat, jestli jsi udělala dobře a neměla jsi vzít toho druhého. Prostě mozek bude přemýšlet a porovnávat.

Co ti poradit nevím, takhle se to soudí těžko.

Hm, tak tohle by mě hodně zklamalo

Reaguji na Patty:
Děkuji za reakci, která je opravdu vystižená hodně přesně... Věčné pochyby...
S těmi narozeninami si to nikdo nedovede představit. Neskutečně jsem to obrečela. Zvláště, když já si na dárcích pro druhé zakládám, speciálně pro přítele. Stačila by kytka, celý den jsem čekala a nedočkala..
Mně ani nejde o svatbu, ale o to, abych s někým měla vidinu nějaké budoucnosti, nežila v nejistotě, nemusela jsem být ten hlavní "tahoun" já a hlavně, abych věděla, že nebudu čekat na rozhodnutí o početí dítěte dalších pár let. Ve 30ti letech jsem už chtěla porodit a ne čekat, že se teprve bude něco "zkoušet"....
Jsem z toho opravdu na rozpacích...

To chápu, také jsem byla v jednom vztahu, kde jsem pořád jen čekala až se to posune nějak dál. A pořád jsem čekala, čekala, doufala, doufala a nic. Pak jsem přišla na to, že on prostě nechtěl, pořád si nechával zadní vrátka. Samozřejmě může být tvůj přítel jiný...jen že chápu, že tě to štve a že bys chtěla nějaký posun dál.

Já zažívala podobný vztah i stejnou rozpolcenost mezi 2 muži,akorát jsem o něco mladší,takže plánování rodiny ještě na pořadu dne nebylo.Každopádně jsem strávila 4 roky ve vzahu,který byl opravdu jen ta jistota (a k narozkám jsem kolikrát taky nic nedostala).Prostě jsme vedle sebe jen tak nějak přežívali.Nakonec jsem zvolila nejistotu a jsem již 2 roky nesmírně šťastná a nikdy jsem nelitovala.

naidi19:
Já nevím, ale na tvém místě bych byla asi trošku mrcha, "ponechala" bych si ještě chvíli oba a uvidíš, jak se to vyvine...myslím, že to potom samo vyplyne a zjistíš, že s jedním z nich už prostě dál nechceš.
P.S. Na narozky si moc nepotrpím, ale aspoň kytka snad žádného chlapa tolik nestojí a nemusí nic vymýšlet, co za dárek.

Reaguji na lasye:
Také jsem o tom přemýšlela, že to tak nějak ještě "chviličku" zkusím a uvidíme..
Risk je zisk. Je to hrozné, co dělám, kolikrát kvůli tomu ani v noci nespím.
Pak mě ještě občas rozhodí, když mi třeba mamka řekne, že být na mém místě, tak si to 10x rozmyslím, jestli se svým současným přítelem budu, abych pak nelitovala a neskončila sama a ještě bez dítěte... Je to těžké

Netrap se, bud s tím, s kým ti je líp, nějaké podřizování nemá cenu, jen se to bude prohlubovat. Budete mít děti, na ně pak taky nebude mít čas? Když už teď neví, co ti koupit, něco je zle. Když někoho miluješ, vždycky víš, co by chtěl, o čem sní. Mohl ti koupit co blbou kytku, ta je snad jasná, ale aspoň nějakou vůni - i kdyby si poprosil prodavačku o radu.. Nemá snahu a to není dobrý.. šla bych za tím, z koho cítím, že se mi věnuje, že na mě myslí a že mě chce.. Kašli na to, že tratíš, jsi mladá, nezkaz si život s chlapem, co odkládá svatbu.. za mě vidina ničeho je děs a než dělat chlapovi služku a čekat, jestli si bude lámat hlavu s dárkem pro mě, radši bych byla sama.. jo buď ještě chvíli mrška a počkej s rozhodnutím, pozoruj, srovnávej, je to tvůj život a jen jeden.. hodně štěstí v rozhodování - poslouchej své srdíčko.. H.

je, ale to nikdo nikdy dopředu neví, prostě vše je tak trochu risk

Asi tak. Ono chvilku trvá než si člověk uvědomí co opravdu chce, samozřejmě by to nemělo trvat třeba rok Ale chvilku bych počkala, promyslela pro a proti....

S těma narozkama je to dost blbý, to by se u nás doma nikdy nestalo, ale na druhou stranu třeba tyto věci prostě přítel "vypouští" a nepřipadají mu důležité....Nejde posoudit dle pár vět, musíš vědět hlavně ty sama, jaký je doopravdy tvůj přítel, jestli tě má rád a něco pro tebe a váš vztah taky dělá. Nejde, aby jsi to táhla sama, jak finančně, tak i jinak. Zkus mu říct, že se v tomto a v tomto musí změnit, jinak se holt časem rozejdete, protože takto to nemůže fungovat a co si o tom myslí on....To by ti mohlo napovědět....

S dětmi...Svěř se mu, že děti už by jsi chtěla a nechceš je zase tak odkládat a počkej na jeho názor....Myslím, že jeho pohled ti hodně odhalí o něm samotném a pak se budeš lépe rozhodovat zda s ním zůstat....

Já, sama za sebe, bych asi volila toho druhého, nového muže. Ale jak jsem psala, z těch pár řádků se nedá posoudit celý váš vztah....

Tak jsem se zeptala na názor mého partnera a potvrdil mi, co jsem si myslela i já. Asi to bude znít tvrdě, ale tvůj přítel tě evidentně prostě nechce, jen ještě nenastal ten pravý čas nebo důvod odcházet ze vztahu, který mu nabízí pohodlí. On je ještě docela mladý a pochybuju, že až ty dva roky uplynou, tak se hned pohrne do slíbené svatby a plození dětí - on bude mít stále moře času. Kdyby to opravdu chtěl a chtěl tebe, tak to neoddaluje na další min. 2 roky... Tak aby ti nakonec opravdu nezbyly oči pro pláč... Navíc jak se k tobě chová - prostě na tebe kašle

Já jsem mu to říkala, že nechápu, proč najednou mění a on, že z finančního hlediska, že musíme mít něco našetřeného atd... Já to chápu, ale pořád na něco čekat, abych pak ve 30ti zůstala sama, bez vytouženého dítěte, zatímco on si konečně vybudoval svou sportovní kariéru a mě zbyly oči jen pro pláč, toho se dočkat nechci...
Chvíli asi počkám, ještě si pěkně "kluky" porovnám a tomu "novému" asi narovinu časem řeknu, jak si to představuje, jak si to představuji já. Je to velice inteligentní člověk, ve své věku už také ví co chce. Beztak o těch řečech s tím, že spolu stejně skončíme začal on.

Reaguji na Kathalin:
Toho se nejvíce bojím, že je se mnou, protože ví, že má doma "pohodlí". Stará se jen o tréninky a to je vše. Vše ostatní je na mě.
Mně nejde o svatbu, ale alespoň o vidinu budoucnosti a tu v současné době vůbec nemám...
Kdyby bylo vše tak, jak má být, nikdy bych nikomu ani nedala příležitost, aby k nějaké nevěře došlo. Jenže už toho bylo na mě tolik.
Zní to asi divně, měla bych možná mít pocit výčitek nebo tak, ale já to tak necítím. Vůbec toho nelituji, možná mi to pomohlo otevřít oči.

Holky, jste úžasné, ze mě to tak padá, že se mi chce tou uvolněností úplně brečet

naidi19:
Tak nějak tipuju, že s tímhle mladým tě to brzy přestane bavit, dle toho co jsem si přečetla a jak to prožíváš. Ten starší je pro tebe perspektivnější.....Tak to vidím já.