Zdrobněliny

já od toho,co mám malou používám zdrobněliny až moc.Nejhorší na tom je,že žiji v Itálii a tady se třeba vůbec nepoužívají zdrobněliny jmen a většiny slov,takže šišlu na malou italsky před ostatními (na přání přítele,abych mluvila jeho jazykem) a každý má ze mě dost a vůbec nechápou co říkám

Já zdrobněliny ráda nemám a v komunikaci s lidma je nepoužívám. Ale mám malého psa (svádí mě napsat pejska) a ona má zdrobněliny hrozně ráda, asi ji uklidňuje ten tón hlasu. A přiznávám se bez mučení, že pak to lítá: aportujeme balónek nebo prasátko, sypeme granulky, myjeme tlapičky, chodíme na loužičku nebo na procházku, posílám jí do pelíšku, chválíme hodného pejska, holčičku, krysaříčka, myšičku, odměňujeme piškotkem nebo dobrotkou ... .

Reaguji na Adka:
Úplně tě chápu. Před týdnem jsme přivezli tátovi (bydlíme společně v domku) jorkšírku. Nejenže má úplně infantilní jméno, ale od té doby tady všichni šišláme jak v jeslích- když ono to má tak roztomilý pacičky, oušínka, a jak to papá granulky.... (bože bože, asi mi odbíjí biologické hodiny)

Ááále, na takovýho malýho pejska mi to tak strašný nepřijde. A tlapičky a balónek a prasátko - to je v pohodě. Blbý je, když někdo k tomu na toho psa ještě šišlá, ale když to nikdo neslyší tak co.

Reaguji na Žraloček:
Ano, nevyjádřila jsem se zcela jasně, nešišláme (pokud máme zuby v puse, ne ve sklenici), jen zdrobňujeme. Právě nám miminko usnulo, a spinká jako andílek. Navíc, jsme na samotě, takže nás opravdu nikdo neslyší- mimo mých psíků. Páni, jak je všechno relativní

Já jsem si myslela, že nešišláte, jen jsem to sem dodala.
Protože třeba jedna moje kamarádka na psa šišlá a to je děs.

jako bys mluvila o mně..
Taky máme jorkšírku, taky má infantilní jméno, místo pacek má pacinky, zubů zoubečky, papinká granulky a je hodná, když udělá venku loužičku nebo bobeček..
Ehm...

Jak jsem byla zblblá z této diskuze, říkám manželovi: Zlatínko, dáš si k večeři těstovinky se smetánkou a masenko? A on jenom: Co? (a ten výraz byl úplně stejný) Ano, zdrobněliny používám, ale snažím se to moc nepřehánět..

Někdy se to tak nahromadí...
My s přítelem na sebe takhle mluvíme často, holky, prosím, neuškrťte mě za to
Ale jen když jsme sami.
Přítelova sestra s tím svým zase jednu dobu na sebe mluvili schválně sprostě a bavili se pohoršenými pohledy lidí okolo.

tak to my taky děláme.... a protože bydlíme na vesnici, tak hned druhý den už slyším, že se rozvádíme
Já používám zdrobněliny hlavně na našeho miláška hafánka. Je to Jorkšírka, tak to k ní prostě patří Ale kdyby mě někdo slyšel, tak si asi bude ťukat na čelo..

Nojo, na vesnici je s těma drbama sranda, jak se tam všecko roznese a přifoukne

Takhle ta moje kamarádka svému psovi také říká. Já jsem kvůli tomu pokaždé div nevyletěla z kůže. Prej je to z Pána prstenů, to milášek. Nevím, neviděla jsem.

Mě přehnané používání zdrobnělin spolehlivě odradí. Právě teď řeším potenciálně možný nový vztah, ale smsky typu: Beruško, jak ses vyspinkala, posílám pusinku (ta mírnější varianta)... mi prostě přijdou v téhle fázi trapné. Fakt za to nemůžu, ale nemůžu se přes to posunout "dál"

já to nepoužívám vůbec, to byla inspirace odtud

Taky jsem to jednou řešila, je mi to protivný. Dotyčnému jsem vysvětlila co a jak, resp. pár jednoduchých vět na téma nesnáším zdrobněliny a od té doby tak nemluvil. Myslel si, že to tak holky chtěj nebo co a sám byl rád, že tak mluvit nemusí. No, i tak to nevydrželo, ale tohle nebyl ten problém

Tak tohle bych nejspíš nevydýchala, pokaždé by mne napadlo, jak to asi s ním bude vypadat v postýlečce, jestlipak vytáhne pindíčka a hupky šupky na to . Brr. Napiš mu něco podobného a uvidíš, jestli jej to trkne. Možná je jen trochu nezkušený a myslí si, že se tak má s novou známostí mluvit