Život se psem - Vaše názory, zkušenosti, mít psa nebo ne?

já bych půl roku starého pejska nechtěla....já mám teda franc.buldočka, jak jsem již psala a měla jsem ho od 8týdnů, neměl maminku - neměla mléko, tak ho nechali samotného, šmudlu....o to víc se mu to snažím vynahradit...čůrat se naučil behěm týdne, věděl,že musí ke dveřím...ale je fakt, že jsem ho to naučila tak,že jsem měla dovolenou a střídali jsme se s přítelem, chodili jsme ho venčit po dvou hodinách, fakt i v noci a vyplatilo se...dostal vždy odměnu a pak to dospělo do takové fáze, že chodil hrozně často, protože vždy dostal odměnu chytrolínek jeden...

je fakt,že je to velký závazek....dnes mě to vždy trhá srdce, když máme jet na dovolenou a nemůžeme ho vzít a nebo když jdeme do práce...je to strašný mazel, on by se mazlil pořád a pořád,pak dělá ty smutné oči....je to těžké...ale stojí za to ho mít,užijete si spoustu legrace....

ahojte.
ja už asi rok intenzívne premýšľam nad psíkom.viem, že to má svoje proti a stále zvažujem, lebo to nie je na chvíľu...najviac ma odrádza zima(sama nerada chodím v zime von) a dovolenky......ale viem, že ked ho budem mať, prekonám sa aj v zime a padne to dobre aj mne ísť na vzduch
malé psy sa mi nepáčia, aj ked majú veľa výhod oproti veľkým......ale našťastie mám aj záhradu....
rozhodujem sa medzi labradorom a retrieverom.a preto by som rada ak mi niekto poradil, čo sa týka psích chlpov.aké nevýhody a výhody majú krátke a dlhé chlpy.....
dakujem.....

elle1
Z mého pohledu je lepší dlouhosrstý pes, protože ty krátké chlupy mají tendenci se např. do oblečení, koberců etc.jakoby "zapíchávat". Kdežto delší vlas ti zůstane ležet na povrchu a v pohodě ho vysaješ. Na druhou stranu ty delší bývají víc vidět.

Noemi
to som počula, že krátke chlpy sa zapichávajú.....našťastie koberce ani látkovú sedačku nemám, takže už len to oblečenie zostáva......
potrebujem si vybrať to ,,menšie zlo" čo sa týka srsti.....
ešte by som rada, keby niekto zhrnul plusy a mínusy srsti čo sa týka starostlivosti.....tam bude menej práce asi s krátkou, že?........
fakt neviem, čo má viac výhod, či krátka alebo dlhá.....

elle1
Já bych to z tohohle úhlu moc nebrala a vzala bych si to, co se mi líbí víc . Já mám dlouhosrstého psa (viz. obrázek), trvale venku bydlícího. Přestože teď líná, není to s péčí o srst nijak dramatické, prostě do večerního muchlování zařadíme i učesání a pohodička...

elissabeth
elle1
Já osobně bych nebrala ani jedno, protože jsou to hodně (až moc) rozšířená plemena a najít kvalitní štěně bude poměrně velký oříšek (genetické sklony k torzi, dysplazii, obezitě etc. - na to já hodně dám, protože se člověk pak vyvaruje vysokým účtům u veterináře). A taky by mi vadilo, že je pořád potkávám v okolí , že ten můj není unikát

(Ale neberte mě vážně, zrovna tyhle plemena mi k srdci prostě nepřirostla, byť všude čtu jak jsou to roztomilí psi, vhodní k dětem etc., ale já mám ve svém okolí bohužel reprezentanty těchto plemen z opačného spektra - nevychované, nevrlé, obtloustlé obludy...)

no hej, len ked si neviem vybrať.....

chcem fenku a tie sú vraj ,,lepšie" čo sa tohto týka...

ja chcem velkého psa a aby bol super k deťom( cca pred dvoma rokmi westik pohrýzol dcéru do tváre) takže som vyberala podla toho.najkrajší je nem. ovčiak, ale to by som sa už bála.preto chcem to najmiernejšie plemeno.......
a že ich je veľa to mi nevadí, s dysplaziou počítam a mám okolo seba ludí, čo sa trošku dosť dosť vyznajú v psoch, takže by poradili, aby som nezobrala šteniatko od pochybných ludí......

Ale jde...Jen to nejde v tom smyslu, že máš psa na zahradě a celý den si ho ani nevšimneš. Berňáci jsou velice společenští, ale nemám pocit, že by u nás Méďi strádal kvůli tomu, že mi nesmí do postele .

To bohužel není chyba v labíkovi, ale v páníkovi... . U nás tedy máme extra exota labíka,20 kg nadváhy a naprosto neovladatelný (honí auta a skáče po nich). Jeho panička ho na vodítku neudrží, takže sebou nosí na procházku tašku piškotů a když jede auto, rozhodí piškoty po okolí. U psa většinou převáží žrací touha před auto-likvidační a pes i auto to přežijí ve zdraví

Mě se strašně líbí Newfoundland a Landseer, ale bohužel už jsou moc velcí, takže u nás vyhrál berňák a naprostá spokojenost na obou stranách

No vidíš, na to jsem úplně zapoměla...Tak v tomhle určitě 1:0 pro krátkosrsté psy, ale je fakt, že znám i krátkosrsté, kteří mají pacinky pěkně prorostlé a trápí je to samé.... Bylo mi v zimě doporuženo, vzít Méďiho mezi polštářky (dají se od sebe pohodlně oddálit)normálně stříhacím strojkem, ale nějak jsem nenašla odvahu

Tak to fakt síla
Podle mých zkušeností je strašně důkežité kolikátého psa si člověk pořizuje. Pokud poprvé, tak určitě fenku - psi jsou v pubertě takoví nezvladatelní (i když věřím, že existují i výjimky) a to může páníčka hodně vyvést z míry. Já mám zkušenost s fenkou jezevčíka, stafordšírskou bulteriérkou a křížencem labradora z útulku. Jezevčice kalamita - měla jsem jí jako dítě, byla pěkně rozmazlená, tvrdohlavá a poslouchala jenom, když se jí to hodilo, ale byla nezapomenutelná mrška, moc mi chybí - někdo nám jí otrávil. Druhý pejsek byla stafordka, měla jsem jí tak v patnácti a hrozně jsem se bála, že bude jako bojové plemeno agresivní - hodně jsem se jí věnovala - výcvik + co nejčastější kontakt s cizími lidmi, dětmi a ostatními psi - brala jsem jí jako štěně do parku a každému dovolilala, aby se s ní pomazlil, dneska má ráda lidi (dokonce někdo vlezl na zahradu a ukradl jí z krku drahý obojek), od dětí si nechá všechno líbit - ale samozřejmě to chce dozor, no a se psi vychází, je už stará, tak je tak nevyhledává a stalo se mi, že i na ní nějaký pes dlouho dorážel, ona pořád vklidu a najednou takový útok, šla mu rovnou po krkavici - no nemohla jsem toho svýho mazlíka poznat..teď žije s rodiči.
Posledního pejska jsme si přinesly jako mladého psa z útulku. První půlrok byl hodně náročný, moc neposlouchal, rád se toulal. Ale dneska, je to ten nejvděčnější pes na světě, je nám tak vděčný, to se od psíka, který od štěňátka zná jenom rozmazlování nedá srovnat..Od kámošky jsem šla bydlet k příteli - psík zůstal s ní, porotože byl zvyklý na to prostředí a na ní i víc upnutý, protože já byla vždycky pčes týden pryč na výšce, tak si ho alespoň občas hlídám.
Přijde mi, že s každým psem (i s věkem) mám více zkušeností - vím, co pes potřebuje. Už jsem si zvykla mít chlupáče a nechci to jinak. Venčení mi nepřijde jako otroctví, myslím, že je to o přístutpu - mě teda procházka nabije energií narozdíl od povalováním se před TV. Je přece jasný, že psi a zvířata obecně mají obrovský kladný vliv na psychiku člověka - o tem je celá kanisterapie. Děti se díky nim učí zodpovědnosti, empatii a lásce k přírodě a životu a staří lidé se s nimi necítí opuštěni a nahrazují jim fyzický kontak, který često postrádají. Takže tak. Hodným, zodpovědným lidem pejska ano, zdechlákům, pro které je to jen špinavý pes, co patří na řetěz ne.

baby dík za všetky rady....
avanta
to DKK 0/0 to by malo byť zapísané v PP? v tomto sa moc nevyznám,ale dá sa to zistiť aj u psov bez PP?
dnes sme boli na návšteve a náhodou tam mali retrievera.no ten bol úžasný, poslúchal na slovo, nechal sa hladkať, uplne skvelý, kludný.......dcéra si ho chcela zobrať domov
ale teraz zas neviem, ked si písala o skúsenostiach, že retriever môže reagovať vo vypätých situáciách ,,horšie" ako labrador.......

Pokud majitel nebyl na rentgenu a nemá na kyčle a lokty (na ty se zapomíná, všichni se ptají jenom na kyčle, ale lokty potrápí úplně stejně, néli hůře) posudek od veterináře, tak to nijak nezjistíš. U psů s PP je to v rodokmeni do x-tého kolene

To máš kus od kusu...Pokud se pejsovi budete dostatečně věnovat, dobře ho socializujete a postaráte se o výcvik, bude mnohem lepší než labík, kterému tu a tam páník hodí míček na zahradě a tím to pro něj končí...

Proč vlastně ne berňáka?

Noemi
no to máš pravdu, aj najlepší pes sa môže ,,zvlčiť" ked na neho majitelia kašlú....

prečo nie berňáka? no neviem, mne sa páčia tri plemená.nemecký ovčiak, labrador alebo retriever.....no a kedže kvôli dcére som chcela niečo fakt mierumilovné, tak mi najviac vychádzal ten labík a po ňom zlaťák...... ( a o berňákovi ani nič neviem)
ale možno to bude predsa len nem. ovčiak....manžel má na firme krásnu fenku z utulku, strážnu, mudru ,ale dobrú a bude mať šteniatka onedlho...tak možno.....bála som sa , lebo predsa len je to strážny pes a ked všade počujem, že pes napadol človeka.....ale ked tak nad tým rozmýšľam, tak som nepočula že by práve nem. ovčiak napadol niekoho....(majitela, deti..)

Doufám, že neva, že vám zasáhnu do diskuze. Mám pesany už roky a mohu potvrdit jen to, že z jakéhokoliv psa člověk dokáže "udělat" bojového psa, ale také že z většiny psů se dají udělat mazlíčci největší. Ovšem má to své podmínky. Toho rváče, který napadne kohokoliv a kdykoliv udělá až člověk a je několik způsobů, buď ho mlátí a nebo se mu nevěnuje, tak že ho vůbec nesocializuje....Toho mazla z něj udělá skvělou socializací a věnováním se mu neustále...Je potřeba si ujasnit, na co pejska chci a k čemu. Pokud chci společenského, pak vybírám ve společenských plemenech, pokud chci dělat myslivost, vybírám z psů pro to šlechtěných a pokud chci hlídače, hledám hlídače....Psům s předpoklady k nějaké činnosti by se mělo dát to správné "vyžití". Já mám např. služebáka, což je i NO a je pravda, že při práci se nejlépe unaví, nejlépe vybije, to ho baví a to se mu líbí a mě to baví také, používám ho i na hlídání, to je jeho "práce", tam je nadšený. Pokud bych se psem "nepracovala" bude se podle toho chovat začne zlobit...no a pak se stane, že může klidně i napadnou...případů, kdy NO napadl je také hodně, proto je na seznamu "bojových" psů. Podle mě je seznam nesmysl, napadne i malý pes, podle mě je bojový pes každý, který prostě napadne, jedno co je to za rasu, bohužel člověk vymyslel "seznam", kde jsou i psi, kteří tam nepatří a naopak tam někteří chybí...

Přesně tak. Pes začne zlobit ve chvíli, kdy se mu člověk nevěnuje. Nejde o tom jenom psa naučit čúrat venku + základní povely a myslet si, že když tohle umí, tak bude už navždy hodný. Pokud na psa nemáte čas a nedáte mu např. tolik lásky nebo tolik pohybu, kolik potřebuje, tak se to navenek začně projevovat - od loužiček na koberci, přes demolování nábytku až k agresivitě vůči lidem nebo ostatním zvířatům.
Když mů pes začal zlobit, tak jsem věděla, že cesta k "nápravě" nevede přes bití, ale přes dlouhou procházku a pořádné pomazlení.