Zůstali byste v práci ikdyby vás manageři šíleně ponižovali?

Se divím, kolika lidem přijde chování tvých nadřízených v pořádku Jasně, můžeš na takový blbce narazit i v mnohem lepší práci (mě se to teda naštěstí ještě nestalo), ale prostě myslím, že nějaká úroveň jednání by měla být na místě. I kdyby tvá výkonnost nebyla podle jejich představ, lze to přeci říct i slušně. Řvaní na lidi nikomu autoritu nevybuduje, spíš jsou pak jen pro smích.
Asi bych se na to vykašlala, tolik si tam za tu krátkou dobu nevyděláš, aby ti to za to stálo. Mekáč s tou svojí ehm hierarchií je asi extrém, určitě najdeš příště něco klidnějšího (nějaký menší obchod, zmrzlinu ve stánku nebo tak). Nebo tomu dej ještě šanci, a jak na tebe začne řvát, řekni, že není v kravíně, aby s tebou jednala jako s dobytkem, zvedni hlavu a odejdi

To mě pobavilo. Na akedemické půdě jsou všichni kolegové, takže takovéhle chování je hodně mimo... Řvaní na kolegy svědčí o zakomlexovanosti jedince. Zajímalo by mě, co to bylo za školu.

Reaguji na Lasička_: Souhlasím.

Nikdo není povinen nechat se ponižovat a nechat na sebe (sprostě) řvát, i kdyby chyby dělal, vše se dá říci slušně. Já si šéfku-magorku zažila, vydržela jsem tam půl roku, řvaní, posílání na psychiatrii, zadávání naprosto protichůdných úkolů, bez řádného pracovního prostoru - třeba jsem měla kompletovat faktury a měla jsem na to místo na laboratorním stole, kde se měřilo, nadávání za to, že nemůžu dělat dvě věci na dvou různých místech najednou, že grantová komise zmastila jídlem protokoly, že jsem po dovolení druhého z šéfů šla darovat krev, že si vybírám schválenou dovolenou...skončila jsem na dva týdny z toho stresu v nemocnici s podezřením na mrtvici (27 let, naštěstí se nepotvrdilo) a dala jsem výpověď, přestože jsem jinou práci neměla, ale zdraví mám jen jedno.

Já bych skoro řekla, že tohle vození se po brigádnících je takový standart ve spoustě zaměstnání . Když jsem před x lety musela takhle dělat já, po každé směně se měl uklízet celý provoz - lidi se měli každý den na strojích i v úklidu střídat, ale když mě po páté po sobě poslaly "stálé zaměstnankyně" vytírat pod stroje, zatímco si ony šly ven zakouřit, ozvala jsem se a od té doby po mě štěkaly kvůli každé kravině. Říkala jsem si to samé co ty, že nějaká kr*va se základkou mě nerozhodí (nj, asi jsem namyšlený lempl ), navíc s vědomím, že tam být nemusím, jenom si chci o prázdninách trochu přivydělat, nebyl takový problém pouštět to jedním uchem tam a druhým ven, kdykoliv můžeš říct, že už druhý den nepřijdeš, žejo .
Takže ano, snažila bych se dělat maximum, mít čisté svědomí, že nic neflákám atd. ale aby si na mě někdo zvyšoval ego, bych si líbit nenechala .

Přesně tak, řeči typu jak to v životě bude mít těžké, že nesmí hned utíkat, jsou trošku mimo. Pokud se k tobě někdo chová, jak nemá, tak si to nenech líbit, nikdy a nikdo na tohle nemá právo, zejména v této konkrétní situaci! Je běžné, že někdo nestíhá, nedělá práci jak má a pak si to s ním šéf vyříká po práci nebo si ho zavolá, atd., to je běžná věc.
Reaguji na Kaci93:
Co máš dělat? Hledat si jinou brigádu, opravdu není potřeba nechat se psychicky týrat, jak tady někteří píší, abys měla dobrou školu do života, to je blbost

Přesně, naprosto souhlasím s tím co píšeš a taky žasnu

Reaguji na Kikulina: Dobře jsi udělala!

Já si spíš myslím, že to zakladatelka trošku přehání. Neznáme druhou stranu mince, takže tak... Já to vidím z obou stran, jak ze strany "pohůnka" Tak ze strany nadřízeného.

Prostě se v životě najdou blbci, tak to prostě je. Kdyby to tam bylo tak moooc strašný, myslíte, že by tam někdo vůbec pracoval?

Já bych odešla.

Reaguji na Kaci93: ja myslím, že tvoja managerka je pekne zakomplexovaná krava. má komplex z toho, že jej kariéra je mcD, kde iný si chodia privyrobiť na brigádu a ona to ďalej ako na prácu v mcD nedotiahla, tak si to musíte odskákať práve vy mladí (špeciálne VŠ)... tiež mám obdobnú skúsenosť zo študentských čias... Odíď, ale predtým jej vysvetli, že jej prístup je absolútne neadekvátny a najlepšie uplatnenie pre seba by našla pri montovaní výfukov na trolejbusy

Věřte mi, že to ani trochu nepřeháním. Nemám totiž důvod.

Šíleným ponižováním bych to nenazvala, ale rozhodně je to hnusný chování. A v mekáči je to celkem běžné chování manažerů. Ale znám i lidi, co tam dělali rádi. Já z mekáče odešla po 2 měsících. Pak i z prvního zaměstnání jsem odešla ke konci zkušebky. Ředitel tam každý den chodil někoho seřvat a vyhrožoval vyhazovem, musela jsem vytírat sklady (i když jsem dělala recepční), začal vymýšlet blbosti s mým zastupováním, takže jsem měla problémy s pauzou na oběd, trvalo mu i týdny než schválil objednávky k nákupu spotřebního materiálu či potravin nebo drogérky a pak na mě furt doráželi ostatní, že to není a mohla bych dlouho pokračovat. Finanční ředitelka byla taky kapitola sama o sobě a taktéž se divila, že nedokážu být na dvou místech zároveň...Můj nadřízený mě podporoval v rozhodnutí odejít, protože si taky sháněl jinou práci. Zaměstnanci tam přicházeli a odcházeli jak na bežícím páse.
Furt jsem si říkala, jak tam vydržim, než si najdu jinou práci. Ale každou noc jsem nemohla usnout a ráno jsem se budila s křečemi v bříše a ta představa, že bych pak musela přetrpět ještě 2 měsíce výpovědní lhůty...
Tak radím, pokud na tom výdělku nezávisí tvá existence, tak odejdi a hledej si něco jiného. Teď dělám taky celkem stresovou práci, ale kolegové i nadřízení jsou normální a tak to snáším mnohem lépe.

Reaguji na Moňas: toto asi nie je o povyšováni nad ľuďmi s maturitou ale nad úplnými idiotmi... (myslím, že písala, že kolegovia nemajú ani tú maturu, ako prepáč, kto v dnešnej dobe nemá maturitu?!)

jsou lidi psychicky odolnější, jsou lidi, co takového šéfa pošlou dopihele a šéf je začne brát, jsou lidi, kterým to za ty peníze stojí, jsou lidi, co mají dojem, že jim nic jiného nezbývá, jsou doktorandi, kteří ten doktorát potřebují a prací tam, kde jsem pracovala, získají potřebné kontakty, tak zatnou zuby a vydrží to, nebo musí vydržet a léčí se na deprese a neurózy, protože šéfka, ač totální magor, je špička oboru (světová)