Byla jsem nevěrná/byl jsem nevěrný

Takže moje rada ve zkratce:
1) odpusť si to a zapomeň na to. Nic to neznamená. Tedy - nic mimořádného.
2) přečti si tu knížku
3) současnému partnerovi nic neříkej, ani nebuď posmutnělá, prostě musíš předvést výkon na Oskara! Držím palce!

Ono to špatné svědomí jakoby časem vyšumí, byla jsem také příteli nevěrná. docela jsem toho litovola, ale věděla jsem, že by to prez srdce nepřenesl a tak jsem mlčela, ted už je to pul roku, žádné špatné svědomí už nemám. Není žádný důvod, říkat to partnerovi, když to pro tebe nic neznamenalo a chceš zůstat se svým současným partnerem.

Děkuji za rady!! Bylo to takové zvĺaštní -partner nic nepoznal a byl šťastný, já také jen jsem myšlenkami stále ubíhala k tomu co se stalo. Asi je pravdou to, že partnerský vztah nemǔže jen tak z ničeho nic skončit...k tomu našemu, žili jsme spolu 3 roky zvládli projít vším špatným, jen nás potom nějak úmořila práce ( ráno kafe, bavit se o práci, jít do práce - budovali jsme společnou firmu- na procházce se psem o práci, večer každý ke svému nb - málo milování , když nastal problém partner jej nechtěl řešit protože to byly podle nějak blbosti ale v podstatě jsme se milovali a nic škaredého si neudělali - jen jednoho dne už jsem nevydržela tu tichou domácnost ( tak on řešil problémy místo promluvení si) a řekla si , že se nebudu doprošovat..v hlavě vím , že s ním nechci být - doopravdy si jsem jistá- ale přeci jen mi běží hlavou tisíc myšlenek, jak líbal, jak jsme se bavili, a to tehdy když sedím naproti mého partnera ( a upřímně mu říkám jak jsem šťastná, že ho mám...). Mám v hlavě zmatek, a upřímně vím, že ho už nikdy nemůžu takto mimo vidět - protože mám takové divné běhání mrázu po zádech a asi bych se nebyla schopna udržet...možná proto, že je to takové zadostiučinění ( milovat se nechťel ex, z mé strany aktivita byla, nevěnoval mi pozornost, jinak než o práci se se mnou v podstatě už nebavil- teď to byla jeho aktivita, byl pozorný, bavil se se mnou až do 3 do rána, smáli jsme se..) ZVlastni je, že už má cca 2 měsíce také přítelkyni...

Děkuji za rady!! Bylo to takové zvĺaštní -partner nic nepoznal a byl šťastný, já také jen jsem myšlenkami stále ubíhala k tomu co se stalo. Asi je pravdou to, že partnerský vztah nemǔže jen tak z ničeho nic skončit...k tomu našemu, žili jsme spolu 3 roky zvládli projít vším špatným, jen nás potom nějak úmořila práce ( ráno kafe, bavit se o práci, jít do práce - budovali jsme společnou firmu- na procházce se psem o práci, večer každý ke svému nb - málo milování , když nastal problém partner jej nechtěl řešit protože to byly podle nějak blbosti ale v podstatě jsme se milovali a nic škaredého si neudělali - jen jednoho dne už jsem nevydržela tu tichou domácnost ( tak on řešil problémy místo promluvení si) a řekla si , že se nebudu doprošovat..v hlavě vím , že s ním nechci být - doopravdy si jsem jistá- ale přeci jen mi běží hlavou tisíc myšlenek, jak líbal, jak jsme se bavili, a to tehdy když sedím naproti mého partnera ( a upřímně mu říkám jak jsem šťastná, že ho mám...). Mám v hlavě zmatek, a upřímně vím, že ho už nikdy nemůžu takto mimo vidět - protože mám takové divné běhání mrázu po zádech a asi bych se nebyla schopna udržet...možná proto, že je to takové zadostiučinění ( milovat se nechťel ex, z mé strany aktivita byla, nevěnoval mi pozornost, jinak než o práci se se mnou v podstatě už nebavil- teď to byla jeho aktivita, byl pozorný, bavil se se mnou až do 3 do rána, smáli jsme se..) ZVlastni je, že už má cca 2 měsíce také přítelkyni...

Jako bych viděla sama sebe před dvěma lety. Udělala jsi dobře že jsi to partnerovi neřekla. Jsme spolu teď 6 let, tehdy to byly 4roky a taky jsem měla příšerný výčitky, ale nějak sem to v sobě ututlala a snažila jsem se na sobě nedat nic znát.Teď už pomalu plánujeme děti a jsme šťastní.
Přeju hodně štěstí..

Lucan: Bylo to také s ex? Pokud ano nestalo se to už nikdy vydržela jsi? ( bojím se sama sebe...)

Holky, chyby děláme všichni. Chybama se člověk učí. Ale jedna věc mi nejde do hlavy.... A to, že když zahne chlap, tak je to hal.zl, parchant, nejraději by jste ho vykastrovaly, ale když zahne ženská, tak je to snad v pořádku? Trošku zvláštní...

Reaguji na Moňas:
Viď?
Jak se nám najednou hodí Plzákovo : Zatloukat, zatloukat, zatloukat.

Přesně. A pak tu jsou témata o tom, jací jsou chlapi hajzl.ové Každopádně chybu může udělat každý. Takže i chlap, i žena.

Jj. A o partnerově chybě tohoto typu bych se já nikdy dozvědět nechtěla Takže pokud se to stane jednou, omylem a nic to neznamená, potom s dr.Plzákem naprosto souhlasím.

Tak dneska je to 3. Den co jsem udělala tu chybu. Přes tisíc myšlenek na to, že se přiznám a že to už nikdy nebude jako dříve atd. Jsem to neudělala. Spartnerem je vše v naprostém pořádku v hlavě jsem se už sklidnila a nešílím sice mi to proběhne hlavou, ale beru to jako uzavřenou věc, která se už nebude opakovat. Tzn. Teď zpětně bych budoucím poradila ať si to rozdýchají, vymluví se 2 dny na to, že mají nějakou chřipku a není jim nejlépe, a hlavně nic neříkají, protože pokud jste si jisté, že ten koho máte doma je ten pravý - zmatek v hlavě odezní a pokud na to on nepřijde bude vám zase krásně. Nicméně tuhle chybu už neopakovat. Mějte se krásně, děkuji a jdu se sbalit, jedeme na prodloužený welness víkend...

Omlouvám se, že to není úplně k témetu, mám takový zvláštní dotaz, nebo spíš se potřebuju vypovídat, nevím. Před pár měsíci jsme se s přítelem rozešli po 5 letech vztahu. Rozchod byl takový oboustranný, víceméně jsme se na tom domluvili, i když úplně klidné to nebylo. On pak cca za 14 dní chtěl, abychom to dali zase dohromady, ale já už nechtěla, měla jsem pocit, že ho nesnáším a nikdy už s ním nechci být ani ho vidět. A začala jsem dělat věci, které jsem nikdy nedělala - chodila na párty, opíjela se a balila kluky, prostě sem nesnesla pomyšlení, že bych měla být sama, úplně mě to ubíjelo. Začala jsem spát s jedním klukem, kterého jsem poznala v baru, trvalo to asi 14 dní. Jenže mezitím se mi začalo po příteli stýskat a začali jsme se znovu bavit jako kamarádi, chodit ven a postupně i já k němu a v té době jsem to ukončila s tím klukem, co jsem s ním spala. Teď jsme s přítelem zase spolu a já mám hrozný výčitky za to, že jsem měla jinýho - kdyby mě tehdy aspoň trochu napadlo, že bysme se k sobě kdy mohli vrátit, tak bych to neudělala. Kromě výčitek je tu ještě další problém, který s nima teda asi souvisí. Když jsem byla poprvé od rozchodu venku s přítelem, tak to bylo asi 2 dny po tom, co jsem spala s tim klukem, a je možné, že jsem ještě bundu nebo kalhoty měla třeba trochu od spermatu, než jsem to vyprala. Tehdy mi to nějak nedošlo, teprve až teď, kdy z toho mám výčitky, tak se toho začínám štítit a přijde mi, že sem u přítele všechno zašpinila od spermatu cizího kluka - jeho auto, věci u něj... Fakt se toho štítím, mám výčitky a nevim, jak si s tím poradit...

Reaguji na abbey:

Zachovaj paniku!
Nebola si neverná.

Reaguji na abbey: Výčitky nikdy nikomu v ničem nepomohli. Ze situace se můžeš jedině poučit a říct si, že už to nikdy neuděláš. Pokud se chceš cítit dobře a zachovat vztah, který teď máš, tak s tímto myšlením okamžitě přestaň. Je to blbost takhle o tom přemýšlet, ničíš sama sebe pro nic...

Vždyť jste se rozešli, tak to přece nebyla nevěra.....