Ono teď tak trošku vypadá ,že se do Zlatky tak nějak pouštíme a ona se brání ,ale myslím ,že to tak není,je to tom co je v každé z nás,každá jsme jiná a jiné věci považujeme za důležité,ale co z celé téhle diskuse asi vyplývá je ,že kdyby byla spokojená tak by ji asi nenapadlo vůbec do tohoto vlákna své podobnosti s prvním příspěvkem a pocity psát,takhle cítí ,že něco není v pořádku.On to asi nějak tak nevnímá ,když v tom vyrostl,kdo ví jaké bychom byly my, dědíme geny a povahové vlastnosti které třeba vůbec nechceme.
ale muj uz ji nic nedava, prtz aby cpal penize do jejich chaty jsem zakazala, prtz na tu chatu ani nejezdime, prtz ja bych tam s ni nevydrzela, naposledy to tam s ni byl tkovy zazitek, ze opravdu uz nikdy.....nechtejte, abych vam rikala, co po nas chtela
zlatkaz
Já nevím co na to říct, třeba ti bude vyhovovat ten neustálý boj s větrnými mlýny, třeba jseš ten typ, co neumí být v klidu... nevím, ale dle mého tebe chlapi mají nosit na rukou a ty se jim nemáš co zpovídat, kde necháš peníze, které si ještě k tomu vyděláš sama na brigádách. Být tebou, tak v té situaci, kdy si nebudeš moci vzpomenout, kde je ta ztracená stovka, tak mu řeknu, že jsem to utratila za kondomy, které jsem pak rozdávala na ulici, nebo jsem si koupila tři krabičáky vína a ožrala se s bezdomovci, nebo jsem ji jentak hodila do kanálu... Co mu je sakra do toho????
Leničkamoje tchyně je něco podobného, také považuje za normál, že jí její syn dává...už od nás dostali mimo jiné dvě auta atd.atd. atd....ale nikdy jí to nestačilo, a nikdy se nestyděla říct, to mi koupí můj syn...celá rodina jí za to vždy odsoudila, ale jí to nikdy nevadilo...jenom jí vadí to, že jí ujídám já, že by se měla lépe, kdyby mne nebylo...totéž chování sestra mého partnera...tam jablko nepadklo daleko od stromu...a co jsme jim nedali, tak si vzali sami a ještě se rozčilovali, že nám to vadí...takže bojovat proti matce a ještě se snažit změnit genovou zátež partnera Zlatce nezávidím, ale je to výzva

Lenička to já taky bych tak udělala, kdyby bylo po mém...ale já si říkám, i s takovými lidmi musíme žít...příbuzné si nevybereš, jsou na přídělový systém...někdy je to peklo, člověk by si ušetřil tolik starostí, kdyby se zbavil takových otěží, ale pak si třeba řeknu, že když už jsem se nad to nějak povznesla, tak to skousnu i dál...culím se na tchýni, mávám jí, posílám jí vzdušné pusinky, ale zůstane pro mne a pro celou jejich rodinu křivým, zlým člověkem...a někdy takovéto problémy s tchyněmi mohou víc semknout kolektiv....my to tak s mužem máme....v některých svazcích to však může působit kontraproduktivně a vztah to rozloží....
, já si tu dobu taky zažila....
a to je jeste nejaka radka let.....
"chlap má ženu tolik rád, kolik je ochoten za ní utratit" ,tím se celoživotně řídím, protože to 100% platí. Kdo takhle skrblí a nemusí, tak od toho co nejdál, to je zkaženej život.
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.