Chování sousedů k nemocné matce

Miinka
Fakt?nám babičku dali na LDN ihned a v podstatě se o ní může starat její dcera,která je doma a nikoho to nezajímalo.Na nic jsme nečekali a protekci nemáme.To je děs,ten systém tady
Určitě to bude vysvobození pro všechny,to chápu.

Miinka
Jsem moc ráda, žes to tady napsala, znám to jen zprostředkovaně a myslím, že kdo to zná jen jako "křík od sousedů", tak neví přesně, o čem to je (a naštěstí ani já sama ne).

Jen tip - zkoušeli jste léky - sedativa?, aspoň na noc - ať se děda vyspí (měla to tak babička kamarádky - sice byla moc utlumená, ale oni si odpočali - doporučil jim to lékař - třeba takový klidný týden by tvému dědovi prospěl - ale nechci vám do toho nijak kecat).

Bůhví, jak to vnímají... Nechci to zlehčovat, ale oni po 2 minutách neví, co bylo před nimi, takže si naštěstí ani nepamatují ani ten křik - myslím.. Jejich duševní svět asi nepoznáme. Třeba jeden pán z okolí je děsně v pohodě, happy a usměvavý, ale rodina na plech - chodí vybírat popelnice (takže ostuda, protože oni jsou normální rodina a zabezpečená), nosí to domů a shromažďuje (oni to chdí tajně vyhazovat, čím dál tím líp - aby to znova nenašel), všude tím pádem špína, do toho se bohužel pomočuje, atd. atd. Ale pán je děnsě usměvavý a happy.

jataky
No,pravda,že my nevíme jak to vnímají,to je fakt asi to má každý člověk jinak.Např.mě zarazilo že na té LDN leží paní,opravdu ležák,spící tělo,ale je tam jedna sestra co je fakt čarodějnice a ta paní jednou v sobě našla sílu a štípla jí do zadkua to všichni říkají,že nevnímá,ale sestra s ní fakt surově šmejkla a paní se i tak ozvala.

No,nejsou to jednoduché situace,pokud je někdo tak nemocný a je odkázaný na pomoc druhých,je to trápení a omezení pro rodinu,to ano.

jataky

S léky je to u babičky trošku těžší, na sedativa jsme též mysleli. Ona má od narození vadu srdce, s věkem se přidaly problémy s cukrovkou a štítnou žlázou, takže jí to nikdo moc nechce napsat. Zkoušíme teda jen volně prodejné preparáty a přírodu, ze začátku to aspoň trošku fungovalo, ale její tělo si na nějak "navyklo", takže po čase efekt žádný

Tak jak už výše zaznělo, situace lidí pečujících o tyto osoby je těžká a já to neznám jenom jako "křik od sousedů", ale i z vlastní rodiny, máme babičku doma a naši o ni pečují. Je to těžké a vysilující, ano, nervy můžou rupnout každému, ano- kdo o takovou osobu nepečuje, nemůže to pochopit. Chápu ty, kteří říkají, že by se o takto nemocného nemohli starat, protože na to prostě nemají nervy a žaludek. V tom případě je od nich fér, že to říkají a nenechají si takovou osobu doma, protože by to prostě nešlo. Moji zmínění sousedé konkrétně měli možnost dát babičku do ústavu, ale neudělali to a nechali si ji doma (tady se můžu pouze domnívat, že hraje roli i důchod, je to realita). V tom případě (pokud nebyl hlavním motivem důchod), neodhadli své síly a zřejmě je nikdo neinformoval, co je čeká. Já opravdu nejsem Matka Tereza, ale prostě tohle chování ke staré nemocné osobě je pro mě nepřijatelné, zvlášť když je u nich na denním pořádku. Člověk prostě s touhle nemocí neztrácí lidskou důstojnost. A protože ta stará paní není ještě v nejtěžším stadiu choroby, dost mě znepokojuje, jak se k ní budou chovat, až se jim bude na každém kroku počurávat apod., když už teď se péče o ní neobejde bez vulgárního křiku.

Karin
máš pravdu je to smutnéa dost těžké.
Ale myslíš,že důvodem je důchod,ten přeci bude dostávat nadále,aspoň naše babička je na LDN a důchod normálně dostává.
No,těžko říct,chápu,že Tě to trápí,já bych na to také jen tak nedokázala mlčky koukat,já bych se snažila něco udělat,ale chápu,že se to zase nakonec může ve zlém proti Tobě obrátit,takže vlastně rada co dělat není.Je to složité

KDyž jsem byla mladší a bydlela u rodiču na vesnici, tak vedle nás bydleli sousedi a sousedka tam měla svou maminku, která měla tuhle nemoc. Přes den byla zavřena tak mohla jen na zahradu,či být v domě, jinak se ven nedostala. Sousedi chodili do práce.
Vím, že na nás jednou řvala, že jsme ji ukradli plíny.
Každopádně nikdy jsem od nich neslyšela, že by na starou pani řvali. Vím, že často sousedka chodila debatovat k plotu s maminou a tam si postěžovala,ale nikdy žádný řvaní.
Uplně se mi příčí myšlenka a doufám, že má babička, či jednou máma se nepotykají s touhle nemocí.
Miinka
To není nic proti tobě. Znám to jen z dětství, co jsem psala o mámě sousedce. Nevím, jak bych se chovala já. Jen mi to přijde děsně smutný, že se děje tohle. Že není nic, jak pomoci rodině, co je tohle potká. Nervy máš jen jedny.
Takže přeji, ať se děda drži

Zanet
Já vycházím ze zkušenosti s tím, jak se financuje péče v ústavu nebo LDN. Můj příbuzný má maminku v ústavu pro lidi s touto chorobou a měsíčně platí celý babičky důchod + ještě asi 2000 navíc. Tak vycházím z toho, že je pro některé lidi výhodnější si z těchto (finančních) důvodů nechat seniora doma.

Karin
No,my platíme těch 60,-kč na den,víc ne.Nemáme ji v soukromé LDN.
No,pokud ji takhle skoro týrají jen kvůli důchodu,tak je to ještě horší

Určitě je pravda, že někteří služby odmítají z tohoto důvodu, ale zdaleka ne všichni, jinak by byla pečovatelky bez práce. Taky nevím, jestli ta paní, o kterou se Karin jedná o sobě ještě v této míře rozhoduje.

To je mi vážně líto, že ji máš takovou. Přesto bych z toho osobně nedělala východisko pro postup Karin. Zdálo se mi, že to černobíle nevidí (jen z okna domu) a že se chce pokusit to nějak řešit. Je mi to bližší, než neudělat nic proto, že jsem skeptická. A to i docela jsem.

Vločka
Díky, rozumíš, o co mi jde. Já jsem ale také skeptická k tomu, co s tím můžu udělat já. Sice jsem ten svůj úvodní problém nastavila tak, že se ptám, co s tím lze dělat, ale realita je taková, že zřejmě opravdu nic. Jak o tom přemýšlím, tak možná by byla cesta nekonfrontační - upozornit ty sousedy (nebo poradit jim, informovat je) že existují poradenská centra a poskytovatelé sociální péče, že by třeba toto bylo řešení. Že by se o babičku starali část dne, nedaleko od nás je i denní stacionář, kde ti nemocní část dne tráví a pak si je rodina odvede domů. Jenže tohle stojí peníze a to já mám právě pocit, že o ty tu jde zejména. Ale na druhou stranu- nejsem si jistá, jestli oni tohle všechno sami nevědí a nechtějí to využít, pak by to bylo nošení dříví do lesa.

Karin
myslím,že většina zde pochopila o co Ti jde.Držím palce a je fajn,že jsou mezi námi lidé,co nemají zavřené oči.

Karin
Jasné... ještě mně napadlo, kdybys jim vyrobila "letáček" s kontakty na tyto možnosti, a ten jim prostě jen dala s tím, že je slýcháte jak to je pro ně náročné (tím by dostali info, že ten řev někdo monitoruje, ale zjemněnou tím, že to chápeš a jen nabízíš pomoc). Byla by to jen nabídka - přijmou nebo ne, možná s tím zítra zatopí, možná to založí a za půl roku, až to nebudou dávat vůbec nějam zavolají, nebo si vyřídí příspěvek na péči a tím se k nim dostanou pracovníci z města. Nevím, je to aspoň něco. A budeš vědět, že jsi udělala, co jsi mohla.

Moc děkuji

Tak to obdivuju, to už člověk musí mít doopravdy silný charakter a pevné nervy. Ale babičku v podstatě nebylo od začátku nemoci možné nechat samotnou doma. Jen ze začátku tak na hodinu, max. na dvě, kdy děda ještě nechával na dveřích od bytu cedulku s popisem, kdo je babička, kde je, kde je děda a kdy se asi vrátí a ještě s mobilem na mamku. Teď už je to nemyslitelný a děda jí musí všude brát s sebou, protože nechat jí doma samotnou je nebezpečný. Naposledy takhle odešla v prosinci ven jen v zástěře a dvěře od bytu nechala dokořán.
Děda se o babičku staral i dřív, protože měla spíše problémy fyzického rázu. Nedávno to hodnotil tak, že péče o člověka, který má "jen" fyzické problémy a hlavu v pořádku, je s ním možná debata, je bez problémů. Ale jakmile hlava nefunguje, je to šílený. Právě proto se mi zdá až neuvěřitelný, že by to někdo dělal kvůli penězům. Děda bere svůj důchod, babičin důchod a ještě příspěvek na babičku ve výši 11 000 Kč a raději to celé někomu dal, aby se o ní staral - jenže soukromé pečovatelky jsou prostě nad touto výší a momentálně čekáme i na soukr.LDN.

Miinka
Öni byli takovy klidný vždy a hlavně sousedka nemohla mít děti, takže možná nebyla taková vystreslá z děti a pak z vlastní mamči. Mamča ji umřela dost brzy.

Mě je těch starých lidi líto, i když si neuvědomuji, co je to žít s někým s takovou nemocí.