Čím jste chtěly být jako malé?

Já chtěla být jízdní policistkou, kuchařkou, sociální pracovnicí a kriminalistou- to se mi líbí doteď, ale nic pro to nedělám

Jako malà jsem chtěla být čarodějnice, tenkràt jsem to viděla jako super povolàní bez dřiny. Na zàkladní škole jsem toužila se stàt archeoložkou, tak jako Aysel. Ze začàtku než jsem přešla na Egypt a zamilovala se do Tutanchamóna, tak jsem si přàla někde na české půdě vykopat kostru dinosaura. No to mi taky bohužel nevyšlo. Asi ve 13 letech, jsem chtěla být specialistkou na mořské živočichy - hlavně žraloky. To mě dost fascionovalo. Koukala jsem na filmy, četla knihy, no drželo mě to fakt dlouho. Jsem si moooc přàla plavat vedle bílého, hladit ho, pusinkovat, no mě asi tenkràt nějak hràblo.Bych tu asi dnes nebyla, kdyby mi to vyšlo.
Taky jsem hodně koukala na kriminàlky, takže jsem chtěla být českà Mcpeacovà
No a pak jsem si přàla cestovat a dělat delegàtku, to mi vyšlo ale po ne zrovna dobrých zkušenostech s českými turisty mě to hodně rychle přešlo. Přesto stàle pracuji v Cestovním ruchu ale trochu jinak

tak já jsem chtěla být nejdív kriminalistkou a úplně jsem se vyžívala v představě ,jak budu vyšetřovat vraždy.Pak jsem chtěla být jeptiškouno a zdravotní sestrou u dětí(porodní asistentkou).

na to, stát se jeptiškou, není nikdy pozdě, třeba ti to ještě vyjde

Aysel
no,nevím co mě na tom tak lákalo už po tom netoužímvěříš?

Zanet96
A víš že věřím?

Odmala jsem snila o bytové designerce,pak přišla paní doktorka,později vizážista a teď?..Studuji obchodní akademii.

Tak u mně toho bylo povíc, ale hlavně malířkou.

Já jsem chtěla být nejdříve astronautka, pak archeoložka a pak důchodkyně jako babička. Astronautka ani archeoložka už asi nebudu, ale ta důchodkyně se mi možná za hooooodně dlouho splní

já chtěla být horolezec, pracovat pro NATO, lovec tornád, (strašně mě zajímají katastrofy, počasí atd. - furt, ale to tak vystudovat fyziku nebo něco že??), patoložka, právnička, a nebo jak ste psali mord parta....

já chtěla být veterinarkou, ucitelkou, sekretarkou, letuskou, archeolozkou, soudni psycholozkou, cvicitelkou aerobiku. nakonec jsem skoncila v cestovnim ruchu

Jako úplně první jsem chtěla být princeznou.
Mamka tvrdí, že mi to vydrželo dlouho....
A pak tradičně veterinářkou, doktorkou atd.

já jsem vždycky chtěla být právnička ted už vím, že ta hlava není na to zrovna uplně OK

ja som chcela byť spisovateľka a maliarka..
nesplnilo sa to, ale mojimi koníčkami to ostalo stále

Ve školce doktorka, nebo učitelka, cepovala jsem staršího bratra a jeho kámoše a nutila si je se mnou v tomto duchu hrát Na základce spisovatelka, jelikož jsem přečetla jednu až dvě knihy za den, měla jsem (oproti teď ) hodně rozvinutou slovní zásobu a učitelky nikdy nevěřily, že mi se slohovkama nepomáhali rodiče Doma jsem psala horory a začla psát knihu ve stylu Harlequinu, které jsem tou dobou jenom hltala Horory jsem nyní přepisovala a nechápu, jak mě mohlo napadnout tolik super vět, souvislostí a já nevím čeho, teď bych to už nevypotila, nebo by mi to dalo hodně zabrat Pak jsem chtěla v nějakých 13ti být barmankou, nutila jsem naše, aby mi kupovali různé lahve alkoholu, džusy, barmanské knihy a já podle toho pak doma o víkendech mohla vždy něco uklohnit. To mi vydrželo asi dva roky, pak jednou jsme spaly s kamarádkou u nich ve stanu a já potají odlila ze všech lahví trošku do přesnídávkových skleniček a kalilo se Jenže jak to už bývá druhý den mi bylo zle, třikrát jsem omdlela, jednou si při pádu rozsekla čelo a nos o kamennou zídku a dobelhala se domů, že mám úpal a že jsme byli v noci v lesíku u jejich domku a švihla mě větvička Dělat barmanku mě přešlo No a pak v 18ti před maturitou na OA jsem si uvědomila, že daně, účto atp. mě nebaví a chtěla jít na automechanika. Bratr kamarádky z x desítek vzdáleného města mi vše domluvil s ředitelem a všichni už se tam na mě těšili Ale já se u nás na poslední chvíli zamilovala a nikam nejela A přitom si myslím, že bych v montérkách a klíčem v ruce nemusela být marná, i když ostatní si ťukali na čelo