Holky potřebuju radu - znáte někoho, kdo je hyperaktivní? Jak k takovému člověku přistupovat apod.?
Já znám pár dětí ještě z dob praxe při studiu VŠ, ale u dospělého sem se s tím nikdy nesetkala...
Věc se má tak, že jsem se seznámila s prima klukem (30), ale mám vedle něj pocit "že TOTÁLNĚ NESTÍHÁM". Prostě mu to myslí o něco napřed, chvíli neposedí, pořád by něco dělal, má moc energie. Na druhé je moc fajn a je mi s ním hezky - akorát kdybych o tomhle nevěděla, tak mi příjdne tzv. naspeedovanej . Fakt si nejsem jistá, jestli do vztahu s takovým člověkem jít protože ta jeho životní energie mě místy i děsí....
Za každou radu budu vděčná...

arrow
profile_image
Teresita
od 24. 2. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Cituji Sierral: Prostě mu to myslí o něco napřed, chvíli neposedí, pořád by něco dělal, má moc energie.

To jsem já A jaký je se mnou život? Nevím, otázka spíš na menžela, ale jsme spolu už deset let, tak se to asi dá přežít. Řekla bych, že už si zvykl.
Říká teda, že po dovolené se mnou by potřeboval ještě jednu na vzpamatování a znamí mu přejou pěknou dovolenou stylem: "Katce hezkou dovolenou a ty to přežij"
Často se mě taky ptá " na čem jedu" ale fakt na ničem - teda kromě kofeinu v kávě
Je fakt, že ho někdy štve, jak už v pondělí plánuju, v kolik budem vstávat o víkendu a kam pojedem, atd.... Ale kdyby ho to štvalo nějak moc, tak by se pořádně ozval, to vím... tak snad nejsem tak strašná

Cituji Teresita: a znamí mu přejou pěknou dovolenou stylem: "Katce hezkou dovolenou a ty to přežij"

To je dobrý

Cituji Teresita: Ale kdyby ho to štvalo nějak moc, tak by se pořádně ozval, to vím... tak snad nejsem tak strašná

určitě jo, a na druhou stranu, lepší tohle, než kdybyste seděli vedle sebe na gauči a nevěděli, co říkat. Aspoň se s tebou v životě nenudí, chlapi mají rádi, když mají klid, ale všeho moc škodí a nějaký ten adrenalínek prostě potřebují, třeba to nějký chlap potvrdí. Mimochodem já taky pořád něco dělám, pořád někde lítám, něco plánuju, organizuju, připravuju, ale dokážu si i sednout a hodinu sedět. Ale víc už ne...

Cituji linn: To je dobrý

To mě taky pobavilo . Si nejsem jistá, že bych chtěla mít ještě pár dní na zotavení z dovolené... Vím, že je to prkotina ve srovnání s tím, co se tu občas řeší... ale sem vděčná za každý kloudný názor

Cituji lucinkaf: ale dokážu si i sednout a hodinu sedět. Ale víc už ne...

No to ten můj "nápadník" právě ne - ono je pro něj dlouhá doba i jen 10 minut počkat v restauraci než donesou talíř s jídlem . Kouká všude kolem, vyhlíží, klepe prstama do stolu, prostě neposedný velký dítě

arrow
profile_image
Teresita
od 24. 2. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

No zase si nepředstavujte, že ho někde proháním s bičem, to néééé. Kdyby byl úplný opak, tak by to asi neklapalo. Sice brblá, že pořád organizuju, ale ve "slabších chvilkách" přizná, že je vlastně rád, že se o to nemusí starat on ˇuplnej lenoch sice není, ale mám pocit, že bez pošťouchnutí by někdy byl třeba schopnej strávit víkend v posteli

Navíc máme i hyperaktivního psa, takže stejně musíme pořád někde lítat

arrow
profile_image
Teresita
od 24. 2. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Cituji Sierral: ono je pro něj dlouhá doba i jen 10 minut počkat v restauraci než donesou talíř s jídlem

Tak takový extrém nejsem, ale koukaly byste, jak dokážu být protivná, když mám někde čekat hodinu Nebo dvouhodinová cest letdlem, když musím sedět na zadku - katastrofa.... Přitom třeba ráda čtu a u toho samozřejmě neběhám Ale v tom letadle mě asi štve ten pocit, že si nemůžu vybrat, jestli budu v klidu číst....

Cituji Sierral: No to ten můj "nápadník" právě ne - ono je pro něj dlouhá doba i jen 10 minut počkat v restauraci než donesou talíř s jídlem . Kouká všude kolem, vyhlíží, klepe prstama do stolu, prostě neposedný velký dítě

no tak to už je asi krapet větší extrém Holka zkus to, třeba se časem trochu usadí. Třeba pomůže mít pro něj v rukávě pořád nějakou práci, může ti perfektně naleštit auto, protože nikdo jiný to tak neumí, může ti vymalovat, protože ty to sama nezvládneš a on je tak šikovný, požádej ho, ať ti pomůže uvařit večeři, nebo že mu něco uvaříš, ale už nestihneš vyvenčit psa a byla bys ráda, kdyby ti s ním pomohl atd... Ono to občas zabírá i na mě

arrow
profile_image
LHL
od 19. 8. 2008
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Ahoj Sierral,
řekal bych, že jestli do vztahu jít nebo ne, poznáš časem sama. Podobného člověka jsem si vzala a pocit že vedle něj nestíhám, jsem měla také a mám dodnes. Dokud jsme neměli dceru, ještě se to dalo, ale po narození holčičky to byl chvílema děs. Byla jsem utahaná z dítěte a manžel vymýšlel co kdy a kde a jak podnikneme, koho k nám pozveme... A po pravdě řečeno, po X probdělých nocích kvůli miminka jsem neměla na to "stíhat" manželovy akce, což on zase ne že nechápal, ale při plánování na to zapomínal (že už nestíhám tolik jako dřív)... Jasně že se chodil bavit nebo sportovat sám zatímco jsem byla doma s dcerkou, ale hlavně myslím stíhat takové ty běžné denní aktivity, to jsem myslela, že mně jednou zabije! Nevydržel čekat než malá usne, nevydržel se jí dlouho věnovat - ono s malým miminkem to není žádná akce, nevydržel ani to, než dítě přestane plakat kvůli nemoci, zoubkům, přebalení atd... dalo mi tenkrát dost práce zvládnout miminko, manžela, domácnost. Ale zvládla jsem to zatím. Navíc s malým mimčem takové to plánování - za hodinu budeme tam a tam dost dobře nefunguje, protože miminkům je to úplně fuk - chtějí jíst, spát, kadit, klidně si onemocní apod. - jestli mi rozumíš. Tohle manžela také vytáčelo - myslím nedodržení naplánovaného času. Nebo třeba vzít dceru do kina? ne, to by nešlo. Víš, neříkám že je špatný člověk, to vůbec ne, když jsem si ho brala, věděla jsem jaký je. Ovšem po narození dcerky mi ta jeho rychlost pěkně zkomplikovala život. Toš tak

Cituji LHL: Ovšem po narození dcerky mi ta jeho rychlost pěkně zkomplikovala život. Toš tak

To je to, čeho se bojím . Já mám už takhle ráda svůj klid, lehnout si v létě na zahradu, ugrilovat si maso a pak se jen tak poflakovat a ne pořád někde běhat - to má představa víkendu opravdu není .
A s tím zapřáhnutím to není špatný nápad, otázkou je, co potom - malovat nemůže pořád, že jo

Cituji Sierral: A s tím zapřáhnutím to není špatný nápad, otázkou je, co potom - malovat nemůže pořád, že jo

leda že bys vždy nějak omylem vylila hrnec tu s červenou řepou, tu ti praskla lahev od kečupu Jestli máte zahradu, ať ti postaví/opraví pergolku, opraví plot, ale zase pozor, aby neměl pocit, že ho jen nějak využíváš, vždy měj po ruce doprovodnou řeč, proč by to měl udělat právě on a hlavně mu lichoť

přítel potřeboval opravit popraskanou zeď a já ho pořád otravovala, aby se šel podívat na dovolenou, co jsem vybrala, potřebovala jsem tohle a támhle, pořád ho otravovala a víš čím mě umlčel? Zrovna v tu chvíli měl šílenou chuť na tu mojí skvělou buchtu, která mu tak chutná a kterou nikdo tak neumí. Samozřejmě to byla ta nejpracnější, co mezi recepty mám Mám to prokouklý, ale zabere to, polichotí mi a zabaví mě

Cituji lucinkaf: Jestli máte zahradu, ať ti postaví/opraví pergolku, opraví plot

Tak zas tak daleko nejsme Zatím proběhlo pár schůzek a já stále váhám - on tu energii má nikdy nekončící, tak abych za chvíli nebyla já ta úplně bez energie...

arrow
profile_image
Malacek
od 24. 2. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Hyperaktivní jsem taky a zatím až teda na ten poslední vztah si myslím, že mě lidi mají rádi, není se mnou nuda, pořád něco vymýšlím a nějak jsem i nad tím přemýšlela, neumím si jen tak sednout a nic nedělat - během 5ti -10ti minut jsem úplně na nervy takže kolikrát i radši uklízím, i když třeba nemusím než abych se nudila. Já myslím, že se to dá s hypekaktivistou uřčo zvládnout, lepší než mít doma pecivála.

A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.

 
Toto téma jsem založil/a, mohu ho tedy uzavřít.
Své téma uzavírejte vždy (!) po úspěšném prodeji v Bazaru. Děkujeme!
Příspěvky
| smazat označené