Jak naznačit / říct kolegovi, že páchne?

To je mi tě líto, to musí být šílený já nevím, zkuste třeba nadhodit téma, jak jsou hrozný vedra, jak se pořád musíte sprchovat, stříkat deodorantama, že pořád to propocený oblečení musíte furt prát, že už vás to fakt nebaví. třeba se chytne za nos. Aby jste se za něho už nemuseli chytat pořád vy)))

Říct mu to na rovinu. Nejspíš se ale bude s tebou hádat že vůbec nesmrdí, tyhle lidi se nestydí. Měli jsme takhle smradlavou kolegyni, mladou holku a nepomohlo nic. Nejdřív jsme nenápadně začuchali jako že tady něco smrdí, pak otvírali okna když vešla, pokračovalo to pokládáním deodorantů a mýdel na její stůl. Nic. Nakonec jí to kolega řekl narovinu ale čučela na něho nechápavě a že neví co tím myslí, od té doby je to trošinku lepší ale taky občas ujede. U ní to ale nebylo nemytím se, ráno nic cítit nebylo až v průběhu dne, prostě se víc potila, nosila svetry z umělých vláken a neznala deodorant.

Druhý problém mě čeká dneska. Přijede ke mě na týden máma s novým přítelem, který páchne jak bezdomovec. U mě doma budou poprvé a děsím se jak mi to tam zasmradí, ale řekla jsem si že ho slušně poprosím aby se šel osprchovat a převlíct do čistého, když to neudělá tak ho vyhodím i kdyby se matinka stavěla na hlavu. Bojim bojim....nemám takové konflikty ráda ale z nemytých lidí se mi natahuje.

To je dost složitý případ. Já bych se asi domluvila s kolegyní a zahrála divadýlko. O tom chlapovi, co se nemyje a že je to strašný, hlavně takhle v létě atd. Jde hlavně o to, aby jste popsaly přesně to, co vám na něm vadí, ale udělat to stylem, že se bavíte o někom jiném. Třeba si to pak uvědomí. Jinak já jsem spíš zastáncem říkat věci na rovinu, nesnáším, když má někdo upatlanou pusu a nikoho ani nenapadne ho na to upozornit. Přátelé si ze mě utahují, že všechny upozorňuju, na každý flíček a potom mi to oplácejí, když mám zas opatlanou pusu já, ale já jsem ráda, alespoň nechodím jako čuník, že

Taky bych to asi udělala tak, jak píše elinka7. Pokud vás sedí víc ve kanceláři, tak dát hovor o hrozných vedrech, že se dvakrát denně sprchujete a kdyby to šlo, tak se budete sprchovat i v práci. Neznám prostředí, ve kterém s kolegou jsi, ale tak nějak podobně, bych to udělala.

Řešila V minulé práci, jsem měla kolegu, který sem-tam pachnul a ja jsem člověk, který tohle neakceptuje a nenavidim to! Takže stalo se to jednou, dvakrát, třikrát a pak už jsem si ho vzala do kancelare a řekla na rovinu (hezkým tonem), že nech se nezlobí, ale proste ho citim jak páchne, zeptala jsem se ho, či má nejake zdravotní problémy, nebo či se nestará poradně o sebe.
Neřekl nic.. pár dni skoro se mnou nemluvil, ale pak přišel za mnou abych mu doporučila parfém i antiperspirant ... a stali se z nás výborný kolegové

Já jsem viděla ve filmu stejnou situaci.Už ale nevím, jak se ten film jmenoval. Kolegové mu dali na stůl anonymně deodorant. On ten deodorant našel a začal o sobě přemýšlet a pak se o sebe začal starat.Ale film je film, to je jasné. Raději mu to zkus nějak jemně naznačit. Držím palce.

Říct na rovinu, jinak to nefunguje - ale bohužel i pak to často nefunguje Každopádně předem bych vzdala ty scénky o kterých tu píšete... mamka má v práci takovou zasmrádlou kolegyni, v létě má chlupy v podpaží až buhví kde a fakt děsně smrdí - a to pozor - je to pokladní! Už i lidi se stěžovali co tam tak smrdí a i já můžu potvrdit, že když jdu kolem ní - no uff.... tak první naznačovali - nic, pak jí to řekli narovinu - nic, i mamka ji to už naštvaně říkala - nic... ono když vejdete do jejich šatny a zrovna je v práci i ona ... fakt děs, ale prostě tihle lidi si to neuvědomujou a jsou v tom dost natvrdlí i když jim to řekneš na rovinu...

.No přeju hodně štestí, je to boj...

taky jsme to v práci řešili, buď si zvykněte nebo to na rovinu řekněte.... nějaký divadýlka nemusí vůbec pochopit a bude vás to kvůli jeho smradu stát akorát čas a úsilí, jemně, ale na rovinu říct

Obávám se, že když mu položím na stůl deodorant, tak přijde a zeptá se, jestli je to něčí, že to tam asi někdo zapomněl.

já s ním ani už asi moc hezkým tónem mluvit neumím, mně už je tak protivnej, taky nemám tyhle konflikty ráda, takže vůbec netušít, jak hezky začít.. "Víš tak trochu smrdíš.." a že by se z nás pak stali výborní kolegové, toho se fakt nebojím.

Bohužel, asi tak. Navíc pokud je kolega starší pán, tak to bude zřejmě ještě tvrdší oříšek, ptž si beztak řekne, že si mu celý život nikdo nestěžoval, že třeba jeho otec to s hygienou dělal stejně jako on sám a nikde nebyl problém a až teď si "mladá generace" vymýšlí. Starší lidi navíc daleko hůře mění své zvyklosti.

Už jsem dvěma klukům říkala, že smrdí. Vzala jsem si je bokem (ne oba zároveň), co nejvíc diskrétně a s co největším taktem jsem jim to řekla. Jeden byl takový ten typ, co se zhlédl ve středověku a opravdu moc ani nevěděl, jak to udělat, aby nečpěl, tak jsem mu i poradila všechno okolo. Ten druhý hygienu dodržoval, ale používal jen deodorant ve spreji a navíc se neholil v podpaží. Tak jsem mu poradila, ať se holí a používá tuhý antiperspirant a je z něj kluk jako lusk!

Divadýlka jsou na nic, ten člověk se sám necítí a nedojde mu, že se jedná o něho.

Myslím, že trochu přetvářky v tomhle případě neuškodí. Nesladit, ale snažit se být aspoň trochu milá. Vysvětli, co Ti na tom vadí a tak. Reálně popiš situaci. Ale asi od toho moc nečekej. Typ "starší, smrad a pitralón" není zrovna nejvhodnější k předělání.

vzala bych si příklad tady

bude lepší když budeš milejší...tak máš větší šanci, že si z toho něco veme...podle mě teda..

Koupila bych mu antiperspirant a dala mu ho na stůl no a když se bude ptát, tak bych mu řekla mile, že mám pocit, že mu momentálně došel Naznačování opravdu nepomůže.