Jak zachránit vztah procházející krizí

Pročítám tady tuhle diskuzi a mám to vlastně stejný jako vy všechny, až na možná menší vyjímku a to tu, že mě pořád říká jak mě miluje a jak se na mě těší atp. ale všechno to říká tak hrozně automaticky a často, až už to po těch dvou letech nemá vůbec žádnou váhu.

Já jsem lev a on je štír, tzn. já všechny problémy chci řešit hned a klidně se i zhádat, argumentovat a on všechno chce zakopat pod zem a bejt co nejdýl v klidu. A pak jednou za čas vyjede a zaútočí zákeřně do toho nejhoršího místa, ví co bude bolet........

Ahojky, tak ti můžu jen doporučit, prchni od něj dokud jsi mladá. S věkem se vše prohlubuje a po zbytek života bys jen strádala. Není nic horšího než žít bez lásky a čekat až tě milostivě někdo vezme na vědomí.pa

mě pomohla i knížka Jak žít s muži a nezbláznit se....

jinak jde o to, aby ve vztahu převyšovala pozitiva nad tím špatným, abychom si řekli, že nám s ním je stejně fajn, i když delá tohle a tohle,každý má něco...ale nesmí toho být hodně...ve vztazích je to těžké...

Já si vždy řeknu, sama sebe se zeptám, jestli jsem udělala maximum, udělala jsem vše aby to bylo správné? a co mi ten vztah dává? a co mi bere? co je pro mě důležité...a pak se rozhodnu....

holky, někdy tsačí nic neřešit, tak s nim nemluvte, nedělejte nic, vykašlete se na to, co vám říká, co si myslí atd....nškdy i velká snaha "dát vztah do pořádku" je špatně

rattty
Ahoj.Kdo tu knížku napsal? Docela ráda bych si ji taky přečetla.Možná by mi některé věci,co se týká vztahů osvětlila.Jsem se svým manželem 7.rokem a ten je jak se říká kritický.Někdy bych mu ráda i rozuměla.Kolikrát mám pocit,že mluví jakoby z jiné planety.

Tak to zní vážně dobře, taky bych se chtěla zeptat na autora. Koupila jsem si Tajemství s tím, že mi pomůže vyřešit nějaké problémy, ale jsem asi v půlce a žádný přínos to pro mě nemá. (To, že se máme snažit myslet pozitivně a být optimističtí se dá podle mě shrnout do jedné věty a nemusí na to být celá knížka). Ale Jak žít s muži a nezbláznit se...., to zní fakt dobře

rattty
Rasmussenová Lynn, je to ono? Podle toho, co stojí v popisu této knížky je to přesně to, co potřebuju

ano je to Rasmussenová Lynn, podle mě vám dá něco jiného , než Tajemství....je tam popsán vzta a různé situace a chování....jsem nadšená, že tu knížku mám, řeknu vám holky, že z ruky bych ji nedala at vám pomůže....moc bych vám to přála....mě pomohla hodně

No tak já si tu knížku letím hned koupit!

vcelka
určitě budeš spokojená...pak dej vědět.jak se Ti líbila....ale podle mě budeš nadšená

Tak, už jí mám Šla jsem se podívat do knihkupectví, jestli ji vůbec mají. Měli jí, tak jsem ji prolistovala a po pár náhodně vybraných větách jsem věděla, že je moje Moc se na ní těšim. Chtěla bych už začít číst, ale asi je lepší, když ti chlapi neví, že jí čteme, že se na ně takhle "vyzbrojujeme", že jo?
Jinak, nic podobného jako Tajemství ani nečekám, nechci řešit občasné problémy ve vztahu tím, že požádám vesmír, ale že na to půjdu systematicky a využiju rad a zkušeností ostatních (což v téhle knížce, předpokládám, že bude)

natasha corelli
předpokládáš velice správně...

příteli to určitě neříkej, tohle jsem mu já taky neříkala... nemusí vědět vše nevím, jestli si ji někdy všimnul, ale doufam, že ne určo budeš spokjojená, podle mě je super a otevře mi vždy mysl, když myslím špatně, když jsem podrážděná atd..... tak se určitě ozvi, budu ráda...

rattty
Tak jo, díky

Už jsem něco málo přečetla (na přeskáčku) a určitě je tam hodně věcí, které mi přijdou rozumné a vezmu si je k srdci, ale taky tam jsou některé věci, které se mi až tolik nelíbily. Ale to je v pořádku, dyť jsme každá jiná, to by bylo nudné, kdyby jsme všechny měly na všechno úplně stejný názor, ne? Zase podám zprávu, až přečtu trochu víc
Jinak se mi na knížce moc líbí, jakou má strukturu - že má pomalu každý odstaveček nadpis, že je na konci každé kapitoly shrnutí, atd.

Nelunka
Proč se tomu chceš bránit? Já na tvém místě bych už byl dávno za horama a ani bych si nevzdechl. Proč zůstávat s někým kdo ti nedává to co chceš? Nebo je v tom nějaký zádrhel? Neměla bys kde bydlet, přišla o práci, zdravotní potíže, cokoli vážného? Pokud tam nic takového není, tak se seber a zmiz, protože tohle se nezlepší a ty se budeš jenom víc a víc trápit.

Nelunka

Ahojky, úplně mi mluvíš z duše. My máme taky problémy a já už tolikrát chtěla odejít, ale nedokážu to, protože nevím, co bych pak dělala. Vlastně jsem skoro pořád s ním, mám pár známých a tak, ale to prostě nejde dělat s nima věci, co bch chtěla, protože musíme jít ve velkým počtu a tak a já se pak necítím dobře. S kamarádkou se moc nevídám a je jediná, co mám.
A prostě včera jsem měla spát u něj a byli jsme domluvený, že on půjde do hospody s kamarádama a v 11 si dáme někde sraz, že mi napíše eště.Ve 23.30 mi psAl. kde že jsem a že jdou ještě někam, že mám přijít za nima, někam do centra. Tak jsem mu volala, že prostě takhle jsme se nedomluvuli a že sama tam teď nepojedu a netrefim. A on popřel, že jsme se takhle domlouvali, že jsem si to vymyslela já a že jsem mu měla napsat dřív. Ale co jsem mu měla psát, když věděl, že jsem doma. Pak mi prostě řekl, uvidiíme se zejtra čau apoložil to. Teď já už byla na cestě na ten sraz a nevěděla, co dál. Tak jsem se vrátila domů, kde jsem mámě musela říct nějakou hodně blbou výmluvu.
A napsala sem mu, že dává přednost alkoholu přede vším, takže se mi zítra nedovolá a vypla si mobil. Ráno jsem koukala, že mi psal, že jede za mnou a blabla, právě kvůli tomu jsem si vypla ten mobil, protože to by mě máma asi zabila, kdybys se zas sebrala a navíc v pyžamu nebo co? A teď neni na icq ani mi nevolá nepíše, nezkouší to. Já kdybych se na něj takhle vybodla, tak se hend drhej den snažím!! A ne že se neozvu celej den! Mám v ponděl zkoušku z aj a nemůžu se vůbec soustředit ( jsem naštvaná a smutná a přemýšlím o rozchodu

Já vm, že někomu to možná přijde dětinské nebo tak, ale prostě tohle se nestalo poprvý. Vždycky jde pít s kámošema a mě napíše třeba ve 3 v noci, o 4 hodiny dýl, než jsme se domluvili. A pak to ještě obrátí na mě, že to je moje vina...

Ale do těhle chvil je ten vztah vždycky v pohodě celkem

Protože si to složité děláš?
Ano rozumím strach, jak jinak, ale ono se není čeho bát. nejdřív budeš smutná, pak budeš veselá, že je to už konečně za tebou a to, že teď nemáš žádné kamarády znamená, že už je nebudeš mít nikdy? Pochybuji. Jsi mladá máš spoustu možností co dělat a upínat se na jednoho, no jak to tu tak čtu, hlupáka ti za to opravdu nestojí. Jen si představ toho volného času bez závazků, co všechno se s tím dá podnikat. Výlety, tancování, učení (no to asi není moc příjemné, ale je třeba se tomu věnovat ), seznamování s novými lidmi a prostě spousta dalších věcí, které teď nemáš, ale které se záhy objeví jenom jak to budeš chtít. Opravdu se není čeho bát, sama to poznáš.

Nepřemýšlej udělej to. Horší to být nemůže, jenom lepší. Jenom se v tom nesmíš rýpat, protože to stejně k ničemu dobrému nevede a hlavně se nevracet.