Jazyk, který byste se chtěly jednou naučit a proč

no já jsem takovej věčnej začátečník...učím se anglicky, německy, rusky a latinu...určitě bych se chtěla naučit na hodně vysoké úrovni ty dva první a ruštinu, tak abych se nějak domluvila

Mně by bohatě stačilo naučit se dobře angličtinu a němčinu. Nebo alespoň tu angličtinu. Bohužel, když se tomu člověk moc nevěnuje, tak to pozapomíná a může začít na novo. Je to můj věčný boj.

Umím (řekla bych, že hodně dobře) anglicky, ale chci vypilovat ještě němčinu a italštinu A proč? Němčinu jsem se učila cca 10 let, ale jak jsem jí dlouho nepoužívala, tak už to není, co to bývalo. A italštinu proto, že jsem 3 měsíce pracovala v Itálii a poměrně dost jsem se tam toho naučila, tak bych chtěla pokračovat

Učím se angličtinu, učila jsem se francouzštinu (kterou jsem díky neschopnosti několika učitelů nenaučila mít v oblibě) a ráda bych jednou italštinu (líbí se mi texty Erosse Ramazzotiho a kraje jako Toskánsko - jednou bych Itálii chtěla v létě procestovat).

Já vždycky stěhování do jiné země plánovala až na 50,55 let možná 60. Tak proto. Třeba nakonec to dopadne jinak a třeba budu bydlet pořád v ČR nebo úplně někde jinde. Ráda bych tady ještě pár let zůstala.

Španělština.Krásně zní.

Anglicky umím docela dobře, kdysi mě hodně lákala francouzština, ale když jsem měla možnost se ji učit v rámci volitelného předmětu na výšce, tak mě to trochu přešlo, možná i profesorem, jehož styl učení nebyl nic moc, možná taky tou těžkou výslovností, ve které se prostě nemůžu zbavit anglického přízvuku. Pak jsem se dostala ke španělštině a ta mě nadchla, ale zůstala jsem v ní stát na jednom místě a potřebovala bych se v ní pohnout dál. Kdysi mě lákala irština, ale to už mě přešlo a teď díky tomu, že jsem učila Basky, mě docela zajímá baskičtina, jenže ta má spoustu dialektů, že lidé ze sousedních měst mluví trochu jinak a vtipná mi přijde maďarština.

Reaguji na montchitchi:
bohuzel

Viem ich veľa a je mi to nahouby.

Umím slušně anglicky, základy němčiny, ale mým snem je umět plynule italsky. Kvůli té nádherné zemi a lidem.

Ráda nbych se naučila pořádně angličtinu, po 9 letech a 14 dnech studia na škole v Anglii mám pocit, že bych se nikde nedomluvila. Němčinu, kterou jsem se učila 11 let, jsem tak nějak zapomněla, s tou bych se nedomluvila už vůbec a španělštinu, kterou se učím 3. rokem bych se domluvila tak trošku. Takže žádná sláva . Jinak se mi vždy líbila italština, ale nakonec jsem skončila u té španělštiny a ta je taky krásná

francouzsky!! miluji francii a všechno s ní spojený

Ráda bych plynně mluvila francouzsky. Miluji, jak zní, zemi i jídlo (Francouze už tolik ne). Přijde mi ale, že po těch letech, co se jazyk učím, stojím stále na místě (také jsem se k němu strašně dlouho nedostala, což bych měla napravit). Další by byla finština. Rok jsem žila ve Finsku a moc mě mrzí, že si dnes pamatuji pouze čísla a základní fráze. Italština a ruština by byly další volbou. V Itálii mám nejlepšího přítele a ruštinu pokládám za jazyk budoucnosti ve světě obchodu (jako učitele bych zneužila sestru ).

Znakovku. Protože mi nepřijde spravedlivé, že neslyšící se cítí jako cizinci i ve své rodné zemi. A obligátní angličtinu a francouzštinu. Ve všech třech znám základy, ale žádná velká krása.

Tak hodně lidí si "myslí" že umí anglicky, otázkou je, jestli je to pravda a taky jestli na tu svou angličtinu mají papír, že jo....