Lekání se

Mám úplně to samé. Vím že je někdo doma a čekám že třeba příjdou do místnosti a i přesto si leknu a tím že to očekávám je to ještě horší ale nevím co s tím

No podle toho jaká je intenzita té lekavosti. Lekavost je normální ale pokud je to nějak hodně, tak je to otázka nervů. Zkuste brát hořčík. Je to jakási přecitlivělost.

Taky se lekám hodně. Třeba i venku na ulici, stačí když mě někdo chce jakoby předejít a já nevím, že za mnou byl, tak kolikrát až vykřiknu.

jj, tak to mám to samé. taky na vás lidé tak divně koukaj? na mě jo, a já jim pak vysvětluju že jsem je nečekala, že tam najednou "vyrostly" ve škole se mi kvůli tomu dost smáli.

Holky, holky... u nás sa hovorí, že ten kto sa ľaká, má špatné svedomie..... skúste sa pohrabať v tom

ja sa napríklad ľakám zo spánku...neviem či to má niečo spoločné so snom ale, koľkokrát sa mi stalo, že niekto ráno zazvonil a ja som vyskočila 4 metre a srdce mi šlo vyskočiť z hrude.... Dokonca som už aj poštárku poprosila, aby zvonila len tak krátko ....buď som hore a začujem to, alebo spím a nechá mi balík na pošte

Já se vždycky hrozně leknu,když vylezu z výtahu a někdo tam stojí i když třeba vím,že tam někdo nejspíš bude-nedá se na to připravit.Vždycky udělám takový to hhhhh-jak dělá třeba ten z filmu sám doma-když se lekne a trochu se zarazim-lidi na mě čumí fakt jak na nějakýho idiota.Pak se vypotácím se skloněnou hlavou.Jako ježiš zase trapas.

Já se nejvíc lekám v práci, když jsem v kuchyňce a někdo ke mně přichází ze zadu a řekne, aby na sebe upozornil: nelekej se, jsem za tebou A v tu chvíli se tak leknu, když slyším hlas za sebou, přitom tam nikdo být nemá No blázen, už si ze mě dělají legraci A celkově se lekám velmi snadno, ale je to asi normální

asi jo, stačí se podívat na zprávy, černou kroniku, fůra stresu všude...nervy stále napjatý jak špagáty, není se čemu divit

slyším velmi často, ale to ho mám špatné už dlouho ale divné, že v dětství si na to nepamatuju, až s příchodem puberty.

Mám to taky. Naštěstí mě nikdo neleká schválně A taky to nechápu, lekat se třeba rodinných příslušníků doma je fakt nesmysl, protože je člověk má přece čekat - já ne...Vždycky, když se leknu, tak mám pocit, že se mi na chvíli srdce zastavilo a taky si myslím, že jednou na tohle umřu. Prostě se ve stáří leknu, dostanu infarkt nebo tak něco a bude