Má cenu udržet manželství za každou cenu?

nedokázala bych žít s človekem, který by mě podvedl, hnusil by se mi na furt a těžko bych k němu měla vztah jako takový a i utajování, prostě na tyhle věci sem děsně háklá a nemohla bych s dotyčným být

Reaguji na Maládama: Myslím si, že tohle téma se nedá soudit, dokud si ho každá neprožije. Jedna věc je říkat: já bych s ním nebyla, to bych neudělala, atd. a přitom pak přemýšlíte jinak, až se vám to skutečně stane, máte malé děti, barák, hypotéku, jeden vydělává hodně, druhý almužnu. Pak každý zpívá jinak.

ano,tohle je období,kdy je žena většinou nesamostatná a je ochotná přistoupit i na volný vztah v zájmu zajištěného života pro sebe a děti.

Reaguji na smarny:
přesně tak, znám toto z okolí.
Jinak mluví 20-ti leté slečny, co nemají rodinu a jinak mluví matky, co nějakou zkušenost s nevěrou mají.
Jsem věkem trošku nad 30 a kolem sebe bohužel vidím velmi málo manželství, kde to klape, nevěra se bere jako něco super, dělá to přece každý a pod...vždycky je odpuštěno a jede se dál
Já osobně nedám ruku sama za sebe, natož za manžela. Pokud by nás postihla nemoc zvaná "nevěra", tak pokud by to byla jednorázová věc, tak by jsme si to vyřešili a určitě by jsme spolu zůstali i tak. Horší by bylo, kdyby v tom figurovala láska nebo by se nevěra opakovala. Máme s manželem moc pěkný vztah, mluvíme spolu na rovinu, jsme k sobě upřímní, vážíme si jeden druhého a doufám, že to takto bude pokračovat i nadále.

Reaguji na smarny: Absolutní souhlas.

Nic na světě nestojí za každou cenu. Tady spíš jde o to, jestli jde o úlet, nebo setrvalý stav. Já sama rozvedená jsem, ne kvůli nevěře, to bych překousla, ale kvůli gamblerství a alkoholu. A udělala bych to znova, jen rozhodně dřív. Nemá smysl čekat na zázrak, nežijeme v pohádce.

Já jsem taky v 18 říkala, že byhc ho nakopala a odešla, jenže časem člověk dospěje,zkusí si a najednou to vidí jinak. Pak je potřeba zatnout zuby a taky něco umět překousnout a vyřešit to, i když to samozřejmě není jednoduché.
Reaguji na Tiakia: Přesně jak říkáš, je to ta závislost, hlavně finanční a to udělá hodně prostě.

Ne, rozvedla jsem se a udělala bych to klidně znovu.

Já bych jej také poslala k šípku, ale mne právě zaráží že se snaží udržet za každou cenu, podle mne to udělá znovu. Ať už lže, či podvádí, či podobné, ve stáří so člověk už moc nemění.

Proto zastávám ten názor, že by žena měla chodit také do práce a mít svůj vlastní příjem aby se nebála odejít. Nejde třeba jen o případ nevěry, ale pak i případného násilí..

Já nevěřím na věrnost na celý život. Co oči nevidí, to srdce nebolí, ale pokud bych na to nějak přišla a bylo by to časté, tak se zvednu a jdu. Za chvíli by mi začal ty své románky snad i vyprávět kdyby mi to bylo volné )

Reaguji na Maládama:
to není pravda, nevěra přeci může být i jen úlet, kterého pak ten dotyčný lituje. Není rozhodně pravidlem, že ten, kdo to udělá jednou, udělá to víckrát. Záleží na spoustě okolnostech a hlavně na tom samotném člověku.

Většinou jde o dohodu stylu "ano,měj milenky,ale nesníží se náš životní standart" takže muž klasicky vše financuje,rodina jezdí na dovolené,na veřejnosti vystupují jako rodina,ale mají oddělené ložnice
Dříve či později většina mužů dojde do stádia,kdy už prostě nemají tak častou erekci a milenky je přestanou bavit
Takže pokud se ženám vyplatí materiálně zůstat,pak zůstávají.
Jasně,že když není majetek,tak nemá smysl zůstávat neb bídu může třít žena i sama

Reaguji na Didli:
Jasně je to o každém člověku, ale podle mne se ten dotyčný už moc nemění.

Násilí je jiná věc.
Ale odcházet kvůli nevěře,když má rodina společný dům,dluhy nebo majetky a jsou ve hře i děti je dost těžké.
Většina žen v tzv. satelitech je doma s dětma a muž nosí domů peníze.S dětma se dost blbě chodí do práce.