Nespravedlivé rozdělení finančních prostředků od rodičů

kanka

Je to závist, proč to ostatní mají a já ne, nebo je to nevyspělost vzít svůj život do vlasních rukou a být si za něj zodpovědná?

A pokud má parnter životě jiné hodnoty, jiné priority, než to, kolik dostali sourozenci a kolik jsem dostal (dostala) já? Osobně by mi bylo trapné i o tom s ním hovořit.

Tak takhle přesně to bylo u nás doma s naší babičkou od mojí mamky. Babička akorát měla dětí více a peníze jim rozdala. Prostě byla s mamkou domluvená tak, že občas koupí jídlo (takže skoro vůbec) a nic nepřispívala. A když byli narozky apod. tak dárky dostali bratranci a sestřenice a já a ségra nic.
Teď mi příjde, že až přítelovi rodiče nebudou moc, ( je to za dlouho, protože jeho rodiče mají něco cca 45, když homěli už na SŠ) tak je jasný, že on bude první, kdo se o ně bude starat a jeho sestry s dětmi slíznou bezstarostně smetanou.
Ale o tom tohle téma není, nebudem předbíhat...

Anapsyda
Co je pro tebe, potažmo pro vás důležitějí, peníze v kapse, nebo dobrej pocit ze sebe sama, že nejste jako ti, co kritizujete?

Spravedlnost.

vega

jistě že je lepší vzít život takový jaký je, a neřešit, proč zrovna já? závidět jim, že oni ne? bože, snad už jsme vyspělé, dospělé a nejdme malé děti, co se hádají o bábovičku na písku nebo poberťáci, co se spolu baví jen dle toho, jaký mám mobil

jsme samostatné bytosti s vlastní zodpovědností, názorem, hrdostí, jsem to prostě já, a proč si den kazit myšlenkama na věci, které stejně nedokážu ovlivnit a jen mě sžírají

Anapsyda

proč pořád hledáte nespravedlnost?

Je mi jasný, že se s tím budu muset smířit a nezměním to. Bohužel mi nejde ovlivnit můj subjektivní vnitřní pocit.

Vnitřně, subjektivně mi to příjde nespravedlivé...
Objektivně (fakta) dcery mají spoření, syn ne.

Já od rodičů žádné příspěvky nečekám, naopak se hrozně těším na to, až dodělám školu, budu vydělávat a našetřím jim třeba na nějakou parádní dovolenou. Celý život mě neuvěřitelně podporovali, jako malé mi platili různé kroužky, které se mi v budoucnu moc hodily. Přitom tou dobou zas tak moc nevydělávali, i když chudáci jsme taky nebyli. Oblékali mě tím, co ušila babička nebo mamka, první koupené oblečení jsem měla tušim až na gymlu, takže jsem byla občas trochu za exota. Nikdy mi to ale nevadilo.

Teď na vysoké dostávam každý měsíc docela nemalou sumu, protože musím platit nájem za privát, dopravu, jídlo a podobně. A ta částka je ještě krát dva, protože studuje i sestra. Zkrátka za tohle všechno jsem jim moc vděčná a doufám, že jim to už brzo budu moct oplatit.

S děláním rozdílů mezi dětmi mám své zkušenosti, a to ze strany prarodičů. Nešlo ale o finanční záležitosti, ale prostě o to, že sestru zbožňovali a mě tolerovali, což mě strašmě mrzelo a mrzí mě to doteď. Našetřili nám nějaké peníze na studium, oběma stejně. Byla bych ale mnohem radši, kdybych žádné peníze nedostala, ale oni by mě zato měli rádi tak, jako sestru.

Víš, byli jsme nejdřív tři, čtvrtá ségra je ode mne 15 let. Ta má dneska všechno a peníze do ní rveme kromě rodičů i my. Prostě jí chceme dopřít to, co my jsme neměli. Ale nikdy by mně nenapadlo jí to závidět, nebo jí něco nekoupit jen proto, že já jsem to neměla. S mými dvěma dalšími sourozenci se rodiče stále učili, pomáhali jim na škole, já protože mi to šlo samo jsem šla trochu stranou. v 18 zaveleno, musíš se osamostatnit, sourozenci potřebují naši podporu, ty to zvládneš. Tak jsem v 18 šla, i když jsem měla na to jít na vysokou.
Školu jsem si dodělala o pět let později dálkově a dneska jsem vlastně ráda, že jsem byla nucena se dost tvrdě postarat sama o sebe. Rozdíly mezi námi jsou dodnes a vždycky to skončí větou ty to přece nějak zvládneš, vždycky jsi si poradila.
Nezávidím sourozencům ani to nejmenší, co jim dnes rodiče dají, mám se všemi dobrý vztah. Prostě to beru jako fakt a trochu i jako životní lekci.
Mimochodem ségrám mamka spoří dodnes

nezlobte se že to řeknu, ale některý z vás mi přijdou jako kdyby žili nejmín od narození v rodině kdy jim rodiče dle všeho nikdy nedali žádný peníze (to by si přece nevzali že), nikdo nikomu nenadržoval a vše bylo jak má být.

jediný co tak se ptala zda nám to nepřijde divný a vy napíšete, že závidí? a co? to že někdo je protěžovaný a jiný ne?
kanka: jo žije, ale asi nemá takový poplatky víš..my přijde že ty si taková ta žena hrdinka, který by bylo vše blbé. od rodičů nikdy nic, radši se budu prodávat venku abych vyšla. copak nikomu nedojde, že pokud je člověk mladej a neví jakej je svět, tak stěží prostě vychází a pomoc se hodí? kdo říká že to už nevrátí? je to něco jako půjčka. hodně lidí nebude spořit ani svým dětem, páč je přeci vychovali, ale oni za to s odpuštěním ty děti nemůžou, že mají rodiče tupé a ti si myslí, on se nějak protluče.
jo je to to fajn aby se člověk nějak protloukal životem aby měl hafo půjček a nevěděl odkud kam, než aby mu rodiče spořili i kdyby po stovce...fakt logika některých hadr!

jersey
nezlob se, ale mě to zní dost nedospěle
jen ať se mladej člověk klidně zanese půjčkama, aspoň se poučí do života a naučí se hospodařit, přece nemůže mít doživotně za zadkem rodiče s nějakejma korunkama

a jestli se tím hodláš v životě zaobírat, tak s tím stejně nic neuděláš, nebylo by lepší žít si na vlastní účet a nemuset na takový blbosti myslet?

Nezlob se, ale rodiče nemají svoje poplatky? já tedy vždycky bydlím tam, kde na poplatky mám

Nevím, co je nedospělého na tom, že sestrám spoří a synovi ne?

Doživotně? To budou mít jeho sestry....

[jersey

promiň, tvůj názor je dle mého dost nedospělí

quote=jersey] jo žije, ale asi nemá takový poplatky víš..my přijde že ty si taková ta žena hrdinka, který by bylo vše blbé. od rodičů nikdy nic, radši se budu prodávat venku abych vyšla. copak nikomu nedojde, že pokud je člověk mladej a neví jakej je svět, tak stěží prostě vychází a pomoc se hodí? kdo říká že to už nevrátí? je to něco jako půjčka. hodně lidí nebude spořit ani svým dětem, páč je přeci vychovali, ale oni za to s odpuštěním ty děti nemůžou, že mají rodiče tupé a ti si myslí, on se nějak protluče.
jo je to to fajn aby se člověk nějak protloukal životem aby měl hafo půjček a nevěděl odkud kam, než aby mu rodiče spořili i kdyby po stovce...fakt logika některých hadr! [/quote]

No takže potřebuješ rodiče k tomu, abys poznala hodnotu peněz? potřebuješ neustále dotace k tomu, abys nemusela šlapat?
Jak se to chceš naučit hospodařit a poznat hodnotu peněz, když si jen pískneš k rodičům a oni přiběhnou a zasponzorujou tě? Vážíš si pak sama sebe?

Proč se navážiš do rodičů, kteří nesponzorují své děti, nazíváš je tupci? Copak je vztah mezi rodiči a dětmi dán tím, kolik mě dotují? Je dán tím, jestli mi koupili dům, Ty hodnoty jsou přeci úplně nikde jinde

Jinak ohledně půjček, každý, komu je 18 je dle zákona zodpovědný za své činy, a i za to, jestli si vezme půjčku - je to otázka nastavení priorit, musím mít opravdu všechno, co chci? Musím si na to opravdu půjčovat, potřebuju to nutně? Jo, pokud to nemám v sobě nastavené, zadlužím se jako 18-letá i jako 50-letá

Ano, souhlasím s tím, že dokud si pořádně tu hubu nenabiju, a v blátě nevymáchám, tak se těžko dokážu napravit
Jen je pěkné, když je ti někdo oporou, ale všechno, co jsem ci v životě způsobila, si taky musím sama napravit - a když to tak není - jak se z toho poučím?