arrow
profile_image
dove
od 31. 3. 2011
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Cituji Laky: Děvče kolik ti je?V určitém věku všechny děti vidí své rodiče jako úplně nemožné blbce

to si nemyslím...naopak takové chování rodičů může u dětí rychle vyvolat komplexy méněcennosti, sebenenávist apod.
nesmíš si ty řeči připouštět, naopak musíš se mít ráda, vidět na sobě to pozitivní a jít pořád dopředu
jestli změní názor oni, to je otázka, ale hlavně ty se tím nesmíš trápit a uvědomit si, že z nich mluví nějaké negativní potlačované emoce

arrow
profile_image
Haniccino
od 19. 2. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

U nás to bylo stejné. Co si pamatuju po každém vysvědčení na mě táta ječel, že mě nevemou ani jako uklízečku, za pár dvojek. Na gymplu jsem denně slýchávala jak jsem hloupá a že stejně neudělám maturitu. Když jsem ji udělala na jedničky a dvojky začal s tím že se stejně nedostanu na vysokou. A tak to šlo neustále a přenášelo se to z jedné etapy mého života plynule do druhé. Nikdy jsem neslyšela žádnou pochvalu, nebyl mi na plese v tanečních - byla jsem tam jediná bez táty, nestaral se o moje úspěchy, jenom mi dal pořádně sežrat neúspěchy, nepřišel mi ani na promoci. Však na co, stejně mi to dali jenom aby se mě zbavili, žejo.... Odstěhovala jsem se do jiné země a částečně kvůli němu se neplánuju nikdy vrátit. Jsem si naprosto jistá že to neříkal aby mě nějak vyburcoval k lepším výkonům, prostě mu dělalo dobře mi srážet sebevědomí, ponížit mě.

Jo no. Stejné jak u nás. Pořád mě podceňují. Psychicky deptají. Nepochválí. Pořád jim něco vadí. V ničem mě nepodpoří. Nic mi nepochválí. Jen kritizují. Navíc otec a já jsme celkem horké hlavy. On si nenechá nic libit, žádné zvýšení hlasu z mé strany a já jsem zase na něj drzá, takže dochází i k potyčkám. Řekla jsem si jednu věc - že je prostě budu ignorovat, tohle chování. Mám svou hlavu a říkám si, že tohle všechno mě nemůže prostě ovlivnit. Mrzí mě to, ale rodiče si nevybíráme. A já kvůli nim nehodlám mít pošlapané sebevědomí.Takže to házím za hlavu a řeknu si, že prostě mají zřejmě jiný pohled na svět, než já. Nevím jestli je to přímo k tématu, ale z toho plyne to, že to máš hodit za hlavu, a jet si ve svých kolejích.

arrow
profile_image
Blanche
od 15. 11. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Tohle nemůžeš brát vážně a už vůbec ne osobně. Rodiče mají evidentně nějaké problém, tak tu zlobu na sebe přehazují dál, aby se jí zbavili. Jejich názor nezměníš, to se ani nemusíš pokoušet, stejně budeš (a máš to už vyzkoušeno) vždycky řádně pokárána. Takže se od jejich názorů úplně odřízni, nenech je, ať se tě dotknou. A dělej všechno co chceš a na maximum, ale kvůli sobě, ne kvůli nim (nebo komukoli jinému).

arrow
profile_image
bedrunela mojeid
od 11. 11. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Cituji zelenasmoulinka: Má vůbec smysl se o něco snažit a snažit se jim změnit názor

nesnaž se měnit jejich názor.
to je zbytečné, měla jsem to doma hodně podobné, rodiče neznali nic pozitivního.
Jde hlavně o tebe. Ty sama bys měla vědět, že to není pravda, že nejsi k ničemu, že věci nekazíš, že na to máš.
"Bůh netvoří zmetky"

Měla jsem to úplně stejně, ze strany otce.. Kde se dalo tam mě shazoval, pořád říkal, že nakonec stejně skončím s oranžovou vestou někde u cesty a budu si z vajglu motat cigára. Našla jsem si přítele, doma už tolik nejsem a jeho de*ilní narážky se ztratili a je rád když se doma aspoň na otočku ukážu. Ale stejěn to ve mě zůstalo a když mě něco důležitého čeká tak si vždy vzpomenu na to co by mi asi tak otec řekl. Po vyučení jsem od něj čekala něco jako : Jo, si dobrá dokázala si to, vytřela si mi zrak nebo něco a on mi řekl: Mohlo to být lepší! (Ono nemohlo, bylo to nejlepší vízo z celé školy). :X Rodiče jsou prostě rodiče.. :X

arrow
profile_image
Lipenka
od 18. 3. 2011
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Cituji zelenasmoulinka: Má vůbec smysl se o něco snažit a snažit se jim změnit názor, když už dopředu se rozhodli, že jsem špatná?

Len im prosím ťa neuver!
Poznám to, moji rodičia tiež boli takí. Oni názor nezmenia, s tým sa musíš zmieriť, lebo si zrejme riešia svoje vlastné problémy. Poznám to z mojej rodiny. Keď som povedala že chcem na vysokú, tak mama povedala že to aj tak neurobím, že na to nemám. Vedela som, že mi to odoberá veľa síl, tak som sa ani nepriznala, že som sa na vysokú prihlásila, nevedeli o tom
Pozvala som ich až na promócie.
Najlepšia z ročníka.
To bol fasa pocit.
Ale na moje sebavedomie to bohužiaľ malo veľký vplyv a to som dávno za pubertou. Tam kde si to uvedomím a zatnem sa, tam niečo dokážem ... ale v podvedomí, a tam kde si nedám pozor sa nechám utláčať len tak hučí ani to nezbadám.
Never im.

arrow
profile_image
Kendra
od 11. 5. 2011
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Odstěhuj se

To ti nezávidím mít takové rodiče. Právě od nich se vyvijí tvoje psychika a sebevědomí. Mě můj táta taky říká, že nic nedokážu apod. a mě to spíš obráceně motivuje mu dokázat, že na to mám. I když tě to od rodičů štve nenech si to od nich líbit a přesně jak tu bylo psáno. Odstěhuj se

arrow
Neprodává v Bazaru

Tohle chování je mého táty oblíbené...a ano myslím si že rodiče tím chtějí své děti vyburcovat.. .když jsem byla dobrá ve sportu, nadával že flákám školu , když jsem začala sport šidit kvuli studiu nadával že už ani v tom sportu nic nedokážu...jeden přítel byl líný, druhý starý, třetí hochstapler, první moje práce byla pro blbce, ta co dělám ted je zas pro lenochy, když jsem nemakala na baráku byla jsem líná veš, ted mám čas tak makám jak barevná a proč prý nemakám rasdši u něj že ten muj barák je stejně spatná investice-.. atakdale ))

A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.

 
Toto téma jsem založil/a, mohu ho tedy uzavřít.
Své téma uzavírejte vždy (!) po úspěšném prodeji v Bazaru. Děkujeme!
Příspěvky
| smazat označené