Operace břicha - zkušenosti?

No jasně, má toho chudinka dost. Spánek je nejlepší, tak kdyby se jí podařilo se prospinkat až do doby, než ji propustí, bylo by to super.....

To bych jí přála, aby se pořádně prospala, protože až přijde domů, myslím že nevydrží být v klidu a pár dní nic moc nedělat, když má tak velkou rodinku a krásnej domeček s krásnýma zahrádkama. Obdivuju jí, jak to vše stíhá - 5 dětí, domeček a domácnost. Já bych na to neměla, jsem velká flegma a pokud není něco hotový (venku) tak to neuteče. Pokud nemá hotovýho něco naše mamka, tak jde spát třeba po půlnoci,dokud to nebude hotový. Tak tohle by mě mohlo.....

Ach jo, holky nám už asi odešli.

já jsem první noc nespala vůbec chodili mi co hodinu měřit tlak,děsně mi lítal nahorů dolů a také mi pořád první den kontrolovali dreny,kolik tečetakže jsem spíš tak pořád nějak podřimovala a poprvé se vyspala až doma...byla jsem ale hrozně unavená...když jsem psala holkám,usnula jsem i třikrát při psaní jedné sms,ale opravdu jsem spíš propadala unávě a nedalo se říct tomu co bylo spánek

ale vydržíbolest ji nepustí...uvidíš sama,tobě svaly šít budou ne?bude ráda,že bude ležetjá jsem také pilná včelička a vážně jsem pár dní jen ležela

tak tohle přesně jsem dělala i já. ale operace mě z toho vyléčily.teď si klidně i v tom nepořádku sedku a hraju si s malým. stejně toho zas tolik nezvládnu, mám sešroubovanou páteř - 3 lotýnky. pomáhala jsem staré paní do schodů a takhle jsem to odnesla. jak se říká - za dobrotu na žebrotu. ale nestěžuji si, hlavně že jsme jako rodina v pohodě a máme se rádi.

lolasek
To věřím, že první noc není nic moc. Ale když se mi chce spát,tak mi v tom nikdo nezabrání. Usínala jsem i v porodnici u druhýho dítka, šlo to pomalu a bolesti velký.Já byla nevyspalá a sestřička mě několikrát budila, že nesmím spát. Nevím proč, když si mě za celou noc stejně nevšimli, jen mě vždycky vzbudili. Taky jsme jim to oplatila - byla jsem na ně děsně protivná .

můj případ...někdy jsem otrokem sebe sama a svých nároků

Tak to je na tom opravdu to nejdůležitější. A copak ti říkala na abdo nejstarší dcera? Vědí to doma, nebo zatím ne?

si to potřebovaly cha cha. ono někdy ty jejich postupy jsou opravdu k smíchu. tedy až zpětně, v daný okamžik to člověka jen rozčílí...

Tak to já teda ne. Jsem takovej pomalej pohodář. Jsem se nepomamila . Práce neuteče. Doma musí být čisto,ale doma nepořádek je. Obývák je uklizenej,na kuchyni pár věcí leží, ale pochybuju,že je dnes uklidím. Do rána neutečou.

maminka má šest plotýnek...artrózu celého těla skoliózu odvápnění,srůsty...je to ale bojovnice...stejně před ní skláním..táta je třikrát týdně dializovaný a sestra je postižená...dělíme se o práci...respektive snažím se mámě pomáhat seč můžu-ale tři děti také hodně zaměstnají,zvášť ti mí aktivci,protože ona sama už to nezvládá...někdy mám pocit že padnu vysíleníma stejně mi to nedá mít pořád vše pintlich

tak ta mě v tom podporuje.zrovinka dneska jsem říkala manžílkovi, že začnu abdo, pak lipo stehen a boků, pak prsa - a on dodat "tak to tě raději vyměním, ne? to přijde levněji" ale je to miláček, určitě mi to dovolí. oni spíše mají strach, abych zase nedostala tu embolku, byly z toho všeho strašně vyděšení, vlastně ze všech mých pobytů v nemocnici. a to jsem vám ještě nepsala, že jsem měla protekční gyn. operaci. sestry mi říkaly, že mám u sebe hvězdný tým. nikdo lepší tam není. a co se nestalo? byla tam pitomá instrumentářka, takže za 2 týdny jsem musela na novou operaci - zapomněli mi tam roušku. Tak si snad dovedete představit, jaký jsem já smolař.

Pusinka
tak to si spáčjá musím mít pořád vše pod kontrolou...vždyť říkám že jsem jim neusla ani po té pilulce oblbující...dokonce jsem zvládla epidurál v sedě a na sál mně přivezli vysmátou...pak jsem sice začala mít třes.museli mně připoutat,ale fakt jsem vnímala do doby,než mi dali na tvář masku

lolasek
tak k tomu není co dodat - nebo je - jak se u nás říká "když se to sere, tak se to sere". obdivuji tě, určitě tě to všechno stojí moc sil.