Paralelní vztah

Holky holky...takové soudy...život není lehký, není černobílý a nejsme všichni stejní. Nezbývá mi než zaujmout takové stanovisko, jaké jsem tu popsala, jinak bych se z toho musela zbláznit... S manželem jsme se už dávno dohodli, že kdyby "něco" ať si to ten druhý vyžere sám a neulevuje svému svědomí nějakými přiznáními. To je podle nás sobecké. Jistě že to jednou budu muset vyřešit. Je to dost proplakaných dní a nocí a vlastně kvůli něčemu, co se nedá teď hned vyřešit. Moje holčička má tři roky, jeho nejmenší 14 měsíců a tak to prostě nejde zatím... Co z nás dělá dobré partnery, manželé a dobré rodiče? Vy máte manuál k tomu, co je ideální? Jasně, nevěra to není, ale ať už přijde jakákoliv situace, postavíme se k ní s ohledem ke všem zúčastněným tak aby to pro nikoho nebylo zbytečně těžké. Já právě nechci být tou sebemrskačskou ženou, ač pro svou rodinu udělám všecko na světě...i já jsem plnohodnotný člověk a proto si milence zatím s dovolením ponechám. A za pár let...uvidíme.

Přesně tak.

Do cizích problémů se takto zásadně nepletu, je to přece každého věc. Třeba to druhý partner ví a z nějakého důvodu jim to vyhovuje. Nesnáším když se do podobných věcí míchají cizí lidi a ostatní. Nevíš, kdo je v tom vztahu opravdu spokojený a kdo ne, kdo je opravdu ten "hodný" a proč k nevěře dochází. Kdyby spolu nechtěli být, tak spolu nejsou. Toto pochopí až dospělí lidé, taky mi to chvilku trvalo, ale dnes už vím, že at se lidé podvádějí nebo si dělají jakékoli věci, které na první pohled mohou vypadat, že jsou velmi špatné - pokud ti dva spolu stále jsou, tak spolu být chtějí a ostatním do toho nic není.

At si každý řeší jen svůj vztah (něco jiného je, když by požádal o radu někdo z toho páru, ale jim to očividně vyhovuje - a je to jejich věc).

Hezky napsáno.

Ono se to jinak mluví když si s partnerem třeba 5 let a když 25 let Soudí nejvíce mladé holky, které jsou přesvědčeny, že jejich partner se nikdy na jinou nepodívá a nikdy je nepodvede, protože mu 100 procentně věří Ale život a partnerství/manželství není jen o sexu a je hodně dospělých, kteří fungují v sexuální oblasti s někým jiným, než v té partnerské/rodinné/manželské a přitom se velmi milují.

A většina lidí někdy za život nevěrní jsou (muži o to více), jen se na to nepřijde. A kdyby se na to vždy přišlo, bylo by to jen na škodu, prostě když někoho opravdu milujeme, není to jen o sexu a dokážeme odpustit, že měl sex s někým jiným. Před časem bych nikdy neřekla, že toto nikdy vypustím z pusy......Ale je to tak.

Pod všechno tohle se podepisuju
Vždycky mě pobaví to, jak některé zde uvádějí jaké mají štěstí, že jich se nevěra naštěstí netýká, že mají doma takového a takového vzorného manžela/přítele a jak by za něj daly ruku do ohně. Zahýbá každý, někdo dřív, někdo až ve zralejším věku. To je prostě život. Bohužel. A za chlapy mluvit nemůžeme, do svědomí jim nevidíme.

cituji=martinam] Soudí nejvíce mladé holky, které jsou přesvědčeny, že jejich partner se nikdy na jinou nepodívá a nikdy je nepodvede, protože mu 100 procentně věří Ale život a partnerství/manželství není jen o sexu a je hodně dospělých, kteří fungují v sexuální oblasti s někým jiným, než v té partnerské/rodinné/manželské a přitom se velmi milují.[/cituji]

asi tak

No, každý asi ne, jen tak 92%. Údajně je 8% lidí asexuálních
Dobrý bože, ještě že jsem nohama na zemi, to dávání rukou do ohně za partnera, sakra, to by měli na popáleninovém centru fofr!

To už je trošku ohrané klišé