Říkáte: "Zůstaneme kamarádi?"

Stejně bych se s ním pravděpodobně ani nekamarádila. Nechám to vyšumět.

Já rozhodně nepřestanu komunikovat, to mi připadá trapné a dětinské. Narovinu řeknu, že bych ráda, kdybysme se dál scházeli jako přátelé. Pokud on o to stojí, samozřejmě Když ne, tak mu napíšu, že chápu a kdyby si to rozmyslel nebo i změnil názor časem, ať se klidně ozve, že s ním ráda zajdu na kafe.

Když si spolu rozumíme, jen tam nepřeskočí jiskra pro vztah, tak určitě nepřestanu komunikovat! To není nejlepší řešení. Sice se mi to už párkrát stalo, že dotyčný z ničeho nic přestal komunikovat. Ale mnohem lepši je napsat ono ,,budeme kamarádi, pokud o to stojíš".

V dnešní době je někdy těžké navázat přátelství s opačným pohlavím, protože se hned očekává, že z toho bude vztah.

já většinou říkám: zůstaneme kamarádi, tak se párkrát jako kamarádi sejdeme a pak to samo vyšumí.... ono podle mě přátelství mezi mužem a ženou moc nefunguje.

Mně za poslední cca dva roky psalo hodně kluků, jenže já vždycky měla problém s tím, že z mé strany tam nepřeskočila potřebná jiskra. Hodně dobře jsem si s nimi rozuměla, když jsme si psali nebo se viděli, takže já s nima kamarádit chtěla, oni naopak potom, co zjistili, že se mnou z toho nikdy nic nebude, tak se přestali ozývat.

jojo, taky mám takovou zkušenost... asi chlapi moc o kamarádky nestojí?

Reaguji na Martini:
Nu, já to tak nějak jemně nastíním, že jako nic a pak nekomunikuju...
A stydím se za to.. Ale ani se mi nechce odepisovat, zvedat telefony, zvlášť pokud je ten druhý otravný..

Přesně takhle to nikdy neformuluji, přijde mi to jako strašný klišé, většinou řeknu, že ho beru jako kamaráda, ale víc ať neočekává, a takových lidí mám v životě dost, a moc pro mě znamenají Přestat komunikovat mi přijde jako blbost

Bohužel ... A přitom mě každá ztráta člověka, se kterým si rozumím, mrzí, je asi ne.

Já jsem žila v tom, že to funguje. Ale po pár letech se kámoš přiznal, že je gay a mé mínění bylo fuč

jojo, přesně tak to mám i já. Přijde mi prostě fakt hloupé, když si nejdřív píšeme jednu smsku za druhou, a pak bych z ničeho nic - bez jakýhokoli důvodu neměla ozvat a dělat mrtvýho brouka.

Většině chlapům jde stejně jenom o sex a to "přátelství" je vlastně jenom taková hra - nejedná se ve skutečnosti o přátelství. V takovém případě mi není trapné ho nekompromisně a natvrdo odkopnout nebo začít ignorovat, neboť vím, že by mu to neublížilo. "Zůstaneme kamrádi" bych řekla možná chlapovi, o kterém bych věděla, že to se mnou myslel vážně a já se prostě nezamilovala. Ale i tak je nad slunce jasné, že kamarádi nezůstaneme nikdy. Když už mezi váma jednou byla chemie, byť jen z jedné strany, tak je to ztracené bohužel. Nedovedu si to pak dál dost dobře představit.

Ježiš ...to jsem strašně ráda, že nejsem sama. Já to taky nechápu..pro někoho to asi vůbec není důležitý, ale já když si s někým rozumím, tak se na něj asi nějak podvědomě upnu nebo nwm...nechápu,že oni jen tak dokáží někoho opustit

Pro ně je důležité mít sex. Jasně, že pokud on za ženskou jezdí, bere ji ven, platí za ni útratu v hospodě, poslouchá ty její kydy, které ho ve skutečnosti ani nezajímají, vymýšlí vtípky, aby se slečna bavila a dělá jí vrbu a ona mu ve finále ani nedá, že ho to asi pěkně na*ere. On investuje do ženské čas, vidí, že ona mu projevuje náklonnost tím, že s ním někam chodí, směje se, vypadá, že by z toho něco mohlo být, ale nakonec mu řekne "ale já chci být jen kamarádka" - no tak to chlapa šíleně zraní a nabourá to jeho mužské ego, protože on je přece lovec a potřebuje rozsévat své semeno všude kolem a takhle jen ztratil spoustu času, který mohl investovat účelněji do jiné buchty.