arrow
profile_image
survive
od 25. 7. 2011
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Ahoj holky. Už dlouho mě to trápí, takže přestávám šmírovat a sama přicházím pro radu. Zkusím být co nejstručnější, doufám že to bude mít hlavu a patu.
Jsem s partnerem 3 roky, máme 1,5 roku starou dceru. Přítel je podle všech měřítek slušný člověk. Nemám s ním žádné vážné problémy, dalo by se říct, tím myslím není hrubý, nepije, má práci, a určitě nás má obě rád. Jenže, a teď nevím jak to popsat aby nepůsobil můj problém jako malicherné stížnosti.
Můj partner je silně konzervativní chlap z vesnice, a je vychovaný v tom, že ženina povinnost je domácnost. Všechno musí klapat podle něj, což je dost problematické, protože já jsem vyrůstala jen s matkou a s úklidem a vařením jsme si nijak hlavu nelámaly. Vyrostla jsem jako svobodomyslná a sebevědomá osoba s tím, že můj názor a má práva jsou stejná jako chlapova. Bohužel, i když můj přítel působí na okolí jako mírný beránek a všem často dělá "vola" - ochotný pomoct kdykoli komukoliv cokoliv, což je chvályhodné, ale doma si sakra dominantně vydupává, co a jak má být - a běda jak to tak není, seřve mě jako malého haranta. Oproti tomu, když po něm chci něco já aby dodržoval, můžu mu to říct stokrát a on to storkát opomene a ještě se mi vysměje.
Četla jsem tu různá témata o tom, jaké jsou příznaky toho, že si vás váš partner neváží. Snažila jsem se to s ním mockrát řešit, ale tím že žil dlouhou dobu s maminkou která ho obskakovala, a on byl zároveň mužská "hlava rodiny", není s ním vůbec řeč. Obrátí všechno proti mně, smete to, bagatelizuje a moje emancipace může jít do háje.
Ještě chci říct, že když jsem se k němu přistěhovala, nechala jsem v původním bydlišti všechno, kamarádky, sport, milovala jsem to tam, a celý svůj svobodný život jsem vyměnila za domácnost a opravdu jsem se snažila. Uklízela, vařila, žehlila.. jenže mockrát jsem narazila na to, že je to málo a že on to bere jako samozřejmost (a navíc se u toho starám o naše dítě). Rozhoduje o všem, i jestli bude můj pes s námi v domě, nebo venku, přičemž já toho psa miluju a od jeho narození jsme pořád spolu a mně je strašně smutno, že se válí venku po dvoře a domu chodí výjimečně, aby tady nebyly chlupy... Mně oproti tomu pár chlupů výměnou za to, že jsem s miláčkem, vůbec nevadí, prostě prach sem, chlupy tam.. bordelář nejsem, ale ani nejsem otrok vysavače.
No a teď se ptám.. Když mám tisíc drobných důvodů, proč už mě život s tím mým přítelem nebaví, ale nejsou to žádné hrůznosti - jsem blázen, když chci žít raději sama s dcerou? A to i přesto, že finančně to bude hrozně, hrozně těžké a nemám tady ani rodiče?
Co mě dost tíží je to, že partner je výborný táta. A já dceři vezmu takovou tu tradiční rodinu tatínek+maminka. Jenže, a to mě pálí, nechci aby dcera viděla, že v rodině prostě platí co řekne chlap a maminka může křičet, brečet, snažit se rozumně dohodnout a on ji stejně ušlape a ona musí poslechnout.
Když jsem žila sama, se zvířaty, bylo to taky těžké - ale jen v tom, že jsem cítila, že mi chybí takové to zázemí, ale jinak jsem byla š´tastná. Teď si myslím, že to zázemí které mám, nestojí za to že jsem musela ustoupit ve spoustě věcí, a potlačit výrazně svoji osobnost. Že jsem přišla o soukromí, že bydlím někde kde jsem nešťastná, a těch že... je strašně moc, je těžké to tu nějak srozumitelně vysvětlit.
Tak jak to vidíte - rozbít rodinu, a nebo být sama (ale spokojená bez hádek a nervů) s holčičkou, která bude u tatínka kdy budou oba chtít (a já mezitím budu mít volno, o které teď musím doslova škemrat, protože on jinak musí malou hlídat)?
Děkuji za všechny odpovědi..

Ty jo máš to těžké, sama bych asi taky nevěděla jak se rozhodnout. Ale zas najendu stranu víšě že dkyž mu pohrozíš odchodem že se změní? ( nebo se změní na týden a pak to zas bude při starém?) měli by jste si prostě sjednotit nějaké pravidla, ale pochybuju, jestli je takto vychovávaný tak to asi nemá cenu, škoda jen že máte dítě..jinakl bych odešla okamžitě. Ale pokud se dohodnete a holčička bude moc tatínka navštěvovat tak bych to udělala, jelikož by ses takto jednou utrápila a podepsalo by se to i na tvém vzhledu. Horší tedy budeou ty finance.

arrow
profile_image
Mia_Sofia mojeid
od 3. 5. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Tvá situace tedy není lehká. Působíš jako inteligentní žena, která určitě ví, co NEchce. Proto pokud jsi už zkoušela různé finty a přemlouvání, jak toho svého muže zkrotit a neuspěla jsi, pak další krok je jen ten, který popisuješ...
Nezávidím ti nelehkou finanční situaci, ale myslím, že zbytek se dá určitě zvládnout. Nejsi první žena, která opouští svého muže pro jeho nezvladatelnou povahu. Zatím si třeba jen můžete dát od sebe pauzu a třeba si muž něco uvědomí...je to ale hodně velké "třeba", ve které bych příliš nedoufala. Trochu se divím, že takový pedant na tebe ještě nevztáhl ruku..přijde mi, že to od toho všeho povyku nemá moc daleko, ale to je jen můj pocit.
Sama určitě víš, že takhle žít nechceš a nechceš, aby v tomhle vyrůstala tvá dcerka. Pokud máš dostatek sil začít odznovu, myslím, že se zde nesetkáš s nepochopením, naopak každý ti bude držet pěsti. Otce dceři nebereš, může ji přeci nadále vídat. Přeji mnoho sil

arrow
Neprodává v Bazaru

No musím říci že tě spíše bere jako zaměstnance nebo tak něco....mluvila si sním? Já tady zase řeším že ten můj je bručoun díky nějakému problému který nechce říci a díky tomu je hnusný....Rozbít rodinu ...nejsem tím zastánce...ovšem pokut neubližuje hrubě tobě či dítěti...Co se sebrat a na pár dní odjet s malou....

arrow
profile_image
nanny1
od 23. 7. 2011
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Ahoj, malichernosti to určitě nejsou... Úplně tvoje pocity chápu. Asi bych zvažovala, do jaké míry mi tyhle věci vadí, žádnej člověk není bez chyby, ale služku bych ze sebe dělat nenechala. Domácí práce bych rozdělila, aspoň část by měl dělat manžel. Když mu dáš na starosti třeba praní a věšení prádla, tak i když se ti vysměje, za chvíli nebude mít co na sebe a nic jiného než vyprat mu nezbyde... Musíš si dupnout, jinak to bude čím dál tím horší.

arrow
profile_image
martin.kkk
od 5. 4. 2011
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Milá Survive, nikdo se nikdy nezmění - to je potřeba vzít v potaz. V tomhle mi věř a s tím je potřeba pracovat. Existuje-li je nějaká možnost, že by ses mohla sžít s jeho vlastnostmi (jak dobrými tak špatnými) a budeš-li při tom alespoň trošku šťastná, pokračoval bych dál. Jak píšeš, tvůj muž je slušný člověk a výborný táta.

Cituji Mia_Sofia: Trochu se divím, že takový pedant na tebe ještě nevztáhl ruku.

To si nemyslím, že by podle popisu byl tenhle typ...třeba můj táta je něco podobného, vychovaný tak, že domácí práce = ženské práce, ale jinak nejlepší táta a mě ani mamku by nikdy neuhodil...

arrow
profile_image
survive
od 25. 7. 2011
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Reaguji na Fellys:
Děkuju. Já budu muset stejně ještě počkat, mám mateřskou na dva roky a jesle (7 tis. měsíčně) bych spolu s podnájmem nebo hypotékou skutečně neutáhla. Ale že se něco změní, s tím nepočítám, my jsme opravdu každý jiný, ač se to ze začátku nezdálo. Jeho dokáže k smrti vytočit nepořádek, já zas chci užívat života a uklidit prostě když je čas a tak, aby to bylo. Jemu nevadí, když k nám chodí neohlášené návštěvy a pořád někdo otravuje, já jsem zvyklá že můj domov je posvátný a moji známí jsou slušně vychovaní, dají vždycky dopředu vědět a zeptají se, jestli se návštěva hodí. A tak bych mohla pokračovat, jsou to prostě rozdíly, ale věřím že mi tu asi někdo řekne, že bychom se to měli naučit řešit, jenže já už to zkoušela a on se prostě nedá. Nemám v ruce žádnou zbraň. Odchodem jsem už několikrát hrozila, ale myslím že si neumí představit, že bych to opravdu udělala. Myslí si, že bych nás neuživila, ale já jsem hodně skromný člověk.

arrow
Neprodává v Bazaru

Reaguji na martin.kkk: Milá Survive, nikdo se nikdy nezmění[b][/b]

s tím nesouhlasím....znám pár lidí kteří si musely na to dno sáhnout a teď jsou k nepoznání....

arrow
profile_image
survive
od 25. 7. 2011
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

holky děkuju!! Fakt vám děkuju, ani nevíte jak mi tohle pomohlo.
On by mě sice neuhodil, ale při hádkách (to mi věřte že já se nedám, a snažím se bojovat, takže to u nás podle toho vypadá) už se mnou párkrát zatřásl, je nervák stejně jako já, akorát do něj by to nikdo neřekl, snaží se být se všemi zadobře.
Já jsem to opravdu mockrát zkoušela řešit, po dobrém, že si připadám jak služka, otrok, zaměstnanec, ale že takhle nesjem šťastná... Jenže jeho argumentace je taková, že si vzápětí připadám jak totální blázen a věčný nespokojenec. A pak samozřejmě přijdou běžné dny bez mráčku, kdy je stranda, fungujeme jako rodina, normálně se pomazlíme.. než přijde další konflikt.
A to dilema je strašné, protože on je fakt normální slušný hodný chlap, až na to, že má jiné hodnoty a pokud nedodržím co mu vadí, vytočí se do nepříčetnosti.

arrow
profile_image
nanny1
od 23. 7. 2011
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Taky mi připadá, že si je jistý, že neodejdeš... Jestli máš kam jít, co zkusit aspoň na pár dní s malou odejít? Pro výstrahu...

arrow
profile_image
survive
od 25. 7. 2011
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Cituji nanny1: Domácí práce bych rozdělila, aspoň část by měl dělat manžel. Když mu dáš na starosti třeba praní a věšení prádla, tak i když se ti vysměje, za chvíli nebude mít co na sebe a nic jiného než vyprat mu nezbyde...

na tomhle jsem pohořela... jeho argument je, že chlap dělá věci kolem baráku a že si snad nebude žehlit trička. Ale to, že on sem tam poseká trávu nebo něco spraví, že to nevyváží denodenní kolotoč úklidu atd., to neuzná.

arrow
Neprodává v Bazaru

a co rodiče? Ty by nějak nepomohli...

arrow
profile_image
Mia_Sofia mojeid
od 3. 5. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Reaguji na AlmaSinger:
Jenže co osoba, to originál. Taťka by neuhodil, jiný ano. Já bych se takového chlapa bála a jak tu některé radí si dupnout a neustoupit, tak právě aby to neskončilo špatně.

Cituji survive: až na to, že má jiné hodnoty

a až nato, že stejné hodnoty u partnerů jsou potřeba, aby vztah fungoval ...

Cituji survive: akorát do něj by to nikdo neřekl, snaží se být se všemi zadobře.

Tak to většinou bývá. Kamarádka měla šíleného despotického tátu, který na potkání byl mírumilovný, všemi uznavávaný a takový diblík, do kterého by to nikdo neřekl...

arrow
profile_image
survive
od 25. 7. 2011
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Cituji nanny1: Taky mi připadá, že si je jistý, že neodejdeš... Jestli máš kam jít, co zkusit aspoň na pár dní s malou odejít? Pro výstrahu...

nemám kam jít. musela bych odejít doopravdy, a to už bych se nevrátila. Kromě toho on by se možná, kdyby šlo do tuhého, začal snažit o domluvu - ale on se nezmění.

Ještě jsem nenapsala, že jsem odešla z krásné zelené okrajové městské čtvrti (za sídlištěm pole, louky, les)... na dost škaredou vesnici, bydlíme u hospody na křižovatce, musíte tu vycházet se sousedy, a všechno mám tak daleko - nemůžu ani na pivo s kámoškou, protože všude musím autem. Nesnáším to tu.

A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.

 
Toto téma jsem založil/a, mohu ho tedy uzavřít.
Své téma uzavírejte vždy (!) po úspěšném prodeji v Bazaru. Děkujeme!
Příspěvky
| smazat označené