arrow
profile_image
oskarovaa
od 24. 4. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

0%
0    0
Nebyla hodnocena

Čtu vaše stesky a vidím, jak přicházejí nové a nové generace a zase mají zlomené srdce, trápí se, nespí, přemýšlejí, kombinují - "Co kdybych udělal/a tohle, snad by..". Ach jo! Taky vím, co to je a pamatuji si, jak je to těžké po rozchodu nezavolat, neppřipomínat se..
CHci vám znovu doporučit dobrou knihu psychologa Jeronýma Klimeše Partneři a rozchody (Portál, 2005). Je kapku odborná, ale výtečně vysvětluje většinu věcí, o kterých tu píšete.
Pan Klimeš má taky poradnu on-line na http://relax.lidovky.cz/rady.asp?t=KLIMES
Tam jsou dotazy různorodé, ale v těch starších byste o partnerských rozchodech taky něco našli/y.
to Martinka1 - nevěra je trpké zjištění, ale pokud ho máš ráda a on se drží rodiny, má rád tebe i dítě, stará se o vás naplno, tak vše ještě uvaž! Hlavně nedělej ukvapené akce typu - odstěhovat se, podat žádost o rozvod a nekomunikovat atd.
Máte dítě a jestli manžel o vás stojí (a nic nenapovídá, že ne), tak se snaž udržet manželství - to je dlouhodobá záležitost a ne věc jedné či dvou nevěr. Přečti si taky mnou avizovanou knížku, když nic, tak se alespoň poučíš pro příště, ne?

a to Pampeliška9 - víš, ty bys měla myslet už racionálně, nic ve zlém, ale právě že je ti třicet a to vše kolem, biologické hodiny se roztikaly...Zamysli se sama nad sebou, proč tě láká evidentně neperspektivní vztah - ten člověk si tě neváží, pohrává si s tebou, nechce s tebou mít rodinu, nic ti nenabízí kromě bydlení (a bydlet se dá leckde, ne). Je v tom jistý prvek dítěte v tobě, nechuť se vázat napevno, ale na druhé straně dospělý v tobě upozorňuje na realitu.
Jak už jsem psala jinde, teď už je zapotřebí uvažovat vážně. Dám ti tip, jak jsem důležité věci řešila já: Vezmi si čistý papír a napiš si bez přemýšlení na jednu půlku, jak si představuješ svůj další život- co bys chtěla, co by se ti líbilo (piš tam volně, co tě napadne) a na druhou půlku piš, co bys měla udělat v dalších letech. Pak papír odlož a druhý den se na něj podívej. Tak si sama sobě vyjasníš, co chceš.
Ale pokud chceš mít děti a rodinu, což je přirozené a geneticky dané, tak by bylo dobré odvrhout všechna neplodná snění a vzít na pomoc rozum. Rozhlédnout se spíš kolem sebe, jestli tam někde není ten pan nenápadný, ale spolehlivý - ten, který sice není okouzlující ani nevypadá jako filmová hvězda, ale který ti bude oporou, až budeš doma s dětmi, který ti podá kýbl, když ti bude špatně v těhotenství a nebude ti nevěrný, jakmile tě život trochu omele.
Přeji vám, abyste se rozhodly správně.

SirCohen
Neboj, uvidíš že to dopadně dobře, uzdravíš se, a pro slečnu se netrap, je to moc těžký, sama sem si tím prošla, dokonce teď nedávno podruhé, ale nebylo to poprvé a tak vím že po čase to všechno přebolí, když jsem se rozešla se svojí první velkou láskou, tak sem se z toho vzpamatovávala několik měsíců a bylo to psycho, dneska už k němu nic necítím a dokážeme se spolu v pohodě bavit bez emocí jako přátelé...tak nevěš hlavu, lásku mužeš potkat vždycky

Jinak já se rozešla před měsícem s přítelem, se kterým sem byla krátce, cca měsíc, ale milovala sem ho, a on mě taky(aspoň to tak vypadalo a předpokládám že neříká všem jen tak Miluju tě), byla to láska na první pohled. Rozešli sme se jen kvůli tomu že on bude dva měsíce pracovat a neviděli bysme se, navrhla sem to já, pak sem toho litovala a chtěla to vzít zpátky, ale bylo pozdě, řekl že si uvědomil, že je nejlepší být sám...tak se snažím dívat opět do budoucnosti, vzpomínat na ty chvíle jako na pár pěkných zážitků a nějak se s tím srovnat, i když mě to samozřejmě mrzí, protože od člověka co vám každý ráno když se probudil říkal že vás miluje, je trochu nepochopitelný, že najednou je mu samotnýmu líp

Ale čert to vem, sem moc mladá na to abych truchlila pro jednu lásku, pevně věřím že jednou potkám někoho jinýho

arrow
profile_image
SirCohen
od 6. 6. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Cituji KatuskaBeluska: Neboj, uvidíš že to dopadně dobře, uzdravíš se

Kéž by.Bohužel asi sem blázen protože na operaci s tim jít nehodlám.Vždycky sem si přál rodinu a kdybych tam šel už bych jí možná mít nemohl.Alespon ne to vlastní mimčo.Je to dilema.Jít a nechat se vykuchat a ztratit to co mne dělalo mnou a i svý sny nebo se na to vykašlat a za pár let nejspíš zaklepat bačkorama.Není to zrovna lehký rozhodnutí a už ne pro tak hrdýho člověka jakej sem já.
Svět není vždycky růžovej no
Navíc sem člověk kterej věří jen sám sobě a doktorům s prominutím je li tu nejaky(a) z vás doktorem neveřím ani slovo.Po mejch zkušenostech s nima by ste se asi ani nedivily.
Každopádně sem ještě nic nevzdal.Pořád na tom ještě nejsem až tak zle a tudíž se nemocnici vyhýbám jak to jen jde.Horší to bude až to nepujde.

SirCohen
S těma doktorama, tě naprosto chápu, to vidím uplně stejně, taky aby ne, byla sem vychovaná jinak, skrze léčitelství a alternativní medicínu a doktora sem nikdy nepotřebovala. Doktorům taky nevěřím a vyhýbám se jim jak čert kříži.
Ale i rakovina se bez nich dá léčit a úspěšně

Holky, partner mi řekl, že neví, jestli mě miluje a jestli chce být se mnou, nebo beze mě. Že je to úplně vyrovnaný. Jsme spolu čtyři roky a tohle prý cítí asi čtrnáct dní. Já ho miluju a připadá mi to směšný, že se nepokusíme to nějak normálně vyřešit. Řekl, že potřebuje čas, být sám, aby si to ujasnil. Souhlasila jsem, ale nevím: jak dlouho mám čekat, jestli vůbec čekat, popřípadě jak se vyrovnat s tím, když se rozhodne být sám. Říkala jsem si, že to budu brát tak, jako že už spolu nejsme a že mě nechce, budu si užívat života a pomalu se připravovat na novýho chlapa (absolutně nezvládám být sama). Jenže co když se z toho dostanu a on příjde s tím, že chce být se mnou? Má s tím někdo zkušenost?

Cituji Perlicka: Říkala jsem si, že to budu brát tak, jako že už spolu nejsme a že mě nechce, budu si užívat života a pomalu se připravovat na novýho chlapa

Ono to není jednoduché přejít od jednoho k druhému. Myslím, že je hrozně moc důležitý oddechový čas. Nesmíš to brát tak, jako že musíš být sama, ale že chceš být sama.
Je potřebný si uvědomit, co bude ve Tvém životě dál, jaké máš touhy a přání, no, jaký vlastně chceš prožít život a pro tyhle myšlenky je nejlepší být sám.

Cituji Perlicka: Jenže co když se z toho dostanu a on příjde s tím, že chce být se mnou?

Tohle neřeš! On Tě postavil před téměř hotovou věc a jak Ty se zařídíš, je Tvoje věc. Nech to být a žíj si svůj život. A kdyby k tomu opravdu došlo, že by Tě chtěl zpátky a Ty už byla jinde? Ale to je přece jeho problém a né Tvůj!

Romísek
Děkuju za rady. Nejhorší je ta beznaděj, snad za pár týdnu tahle nejhorší fáze bude za mnou. Jsem učitelka, takže mám teď prázdniny, navíc je trávím na vesnici, takže mám hrozně moc času na přemýšlení a nedělá mi to vůbec dobře.

arrow
profile_image
Madeline 18
od 27. 8. 2008
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Ahoj, včera mi manžel oznámil, že je zamilovaný do 20 leté brigádnice a že ona miluje jeho a že je hezčí než já, bože totálně jsem se zhroutila, je mi zle jak nikdy a nemůžu se z toho vzpamatovat .Fuj uplně se mi zvedá žaludek a klepou se mi ruce jak starýmu alkoholikovi.Nejhorší je že budeme muset bydlet dál spolu, protože já nemám na nájem a nemám s malou kam jít a z mateřský si opravdu vyskakovat nemůžu. A ta jeho je moc mladá a bydlí s rodiči a on nemá na nový byt a tím je to jěště horší.Nechci o něj bojovat, nechci se ponižovat , nikdy jsem o chlapa nebojovala.Jen nevíte někdo jak tohle zvládnout abych byla v pohodě kvůli malý, zatím to moc nechápe , ale stejně musím se nějak co nejdřív dát do kupy,Už ho nechci když miluje jinou, ale je to fakt hroznej šok.V něčem mi vyšel vstříc, že prej až si najdou s tou novou bydlení a jestli ho bude ona opravdu chtít, tak by mi platil nájem a nechal všechny věci, nevím jestli se tomu dá věřit, ale to by mě alespoň zachránilo.Ale nevím jak zvládnout to období s ním společně v bytě než si s tou svojí něco zařídí, když ho vidím , je to hrozný a jěště ke všemu máme jen jednu postel a musím s ním spát a to je fakt peklo.Tak nevím jestli si nemám jít pro nějaký prášky na ten nejhorší začátek než si zvyknu, že jsem takhle dopadla a trochu se stím vyrovnám.Nemáte tu někdo podobnou zkušenost i když tohle bych nepřála ani svýmu nejhoršímu nepříteli, Jak jste překonali takovou situaci, Uffff a to jěště kamarádky mám všechny šťastně vdaný, tak ty mě asi neporadí.A jsou daleko, ach jo, tak jsem se vypovídala tady.

arrow
profile_image
colette11
od 29. 12. 2007
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Madeline 18
já nevím, ale myslím, že prášky nebudou ta správná cesta. Možná pro začátek pár tablet na spaní, abys v noci vedle něj nepřemýšlela, jak dál. Aby ses aspoň vyspala, protože budeš potřebovat hodně síly. Chápu, že o něj nechceš bojovat. Taky bych nebojovala a pustila ho k vodě. Jinak žádnou konkrétní radu nemám, jen ti moc držím palce, aby tě to co nejmíň zdrblo a co nejdřív jsi byla v pohodě .
Ti chlapi jsou dobytkové, to je děs

Madeline 18
To je prostě humus. Promiň, ale mě se z jeho charakteru udělalo úplně fyzicky zle.
Ale k věci - je nutné u něj být? Co rodiče, kamarádky? aspoň na pár dnů než si seženeš podnájem? To je otřesný s ním ještě bydlet!!

arrow
profile_image
colette11
od 29. 12. 2007
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Ponožka pruhovaná
Madeline si nesežene podnájem, je na mateřský. Bude mít co dělat, aby to i s alimentama nějak finančně přežila.

arrow
profile_image
Madeline 18
od 27. 8. 2008
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

colette11,pruhovaná ponožka:

Juj k našim můžu na pár dní, ale ne na dlouho, mají hodně špatnou vodu ( ve vesnici nemají vodovody ), tak bych musela obstarávat vodu ze studánky a ta je několik kilometrů daleko a jěště plná dusičnanů a na balených vodách i na koupání bych prodělala kapsu, pro malý dítě tam nejsou podmínky .Podnájem by mě zrujnoval a kamarádky mají bytečky , že jsou rády , že se tam s dětma vejdou.Tak je to na nic.A taky mám strach aby se mi ta jeho nenastěhovala nakonec do tohohle bytu co tu teď bydlíme, takže budu hlídat byt i kdyby mi to nervy mělo zničit.Mohla by toho mýho nakonec zblbnout a ten byt je pro mě všechno na čem mi teď záleží je to naše existence, má i nízkej nájem oproti pronájmům, takže až nebudu na mateřský a budu mít jen trochu normální peníze, tak bysme tam s malou mohly bydlet napořád je to městskej byt a pokud platíš nikdo tě nevyhodí.Už se mi trochu ulevilo, vyřádila jsem se na svatebním albu, šílený,snad mě z toho necvakne v hlavě.Ty prášky zatím vynechám , já jen kdyby bylo nejhůř,uff ale ty na spaní by bodly.Uvidím snad už mám ten nejhorší šok za sebou a bude jen líp, ale dává mi to fakt zabrat. Hlavně ten žaludek, když mám stres , ten mi dává, ale nacpala jsem ho palačinkama a to pořádně , tak se snad dá chvíli pokoj, Když mám nervy je mi na zvracení, je to hrůza co jsem to za padavku, ale možná je to tím že jsem se nevynadávala a teď mě ta zloba vězí v břiše .Jěště , že tu jste na omlazení alespoň se někomu svěřím a to potom tolik netíží.Ach jo ti chlapi, už mám za sebou pěknou sbírku lumpů, tak dlouho jsem vybírala až jsem přebrala a mám to co mám teď.Jo jo

colette11
Ok, ale co třeba nějaká chráněná bydlení pro matky s dětmi? To by nebyla možnost?

arrow
profile_image
colette11
od 29. 12. 2007
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Madeline 18
Moc se mi líbí tvůj přístup k celý věci. Máš to pěkně srovnaný. Kvartýr je priorita, to je jasný, aby vám s holčičkou zůstal. Takže bránit zuby nehty před eventuální nájezdnicí. Zbytek se podá. Moc ti držímpalce. Asi ještě bude pár bolavých momentů, ale s tímto tvým přístupem si myslím, že to zvládneš. A frajerovi nezapomeň dát pořádný kouř s alimentama .

arrow
profile_image
colette11
od 29. 12. 2007
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Ponožka pruhovaná
to bývá jen dočasný řešení, na pár měsíců. A když nemáš peníze, jiný byt prostě neseženeš. Peníze potřebuješ. A na mateřské jich opravdu moc není. Navíc má Madeline pravdu, když chce byt abyjí zůstal. Jakmile by vatáhla paty, okamžitě by si tam nastěhoval tu pipinku a Madeline by se už na vyklizený pozice nikdy nedostala. A proč by ten byt měl zůstat takovýmu grázlovi?

A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.

 
Toto téma jsem založil/a, mohu ho tedy otevřít.
Své téma uzavírejte vždy (!) po úspěšném prodeji v Bazaru. Děkujeme!
Příspěvky
| smazat označené