Rozchod - vaše příběhy, rady jak přežít

Tak holky přišlo ZADOSTIUČINĚNÍ! Ale že to bude tak rychlý, jsem teda nečekala Pozdě odpoledne mi psala kámoška, že je se svým mužem a jeho kámošem u jednoho rybníka a že tam je i můj ex s tou novou. To se mi udělalo zle, zjistila jsem, že mě to teda stále bolí. No ale večer mi volala a já nestačila zírat. Ex za ní přišel a divil se, že se s ním ona baví. Ona že jí do našeho rozchodu nic není, tak proč by se s ním nebavila. Začal prý vyzvídat, že slyšel, že za mnou někdo jezdí (to byl můj kolega, se kterým jezdíme na squash) a kdo že to teda je, stěžoval si, že mu neodepisuju na smsky a přiznal, že kdybych já na to nepřišla, tak by to pytlíkoval s oběma jak by to šlo. Řešil, jestli je mi to aspoň trochu líto a jestli smutním, tak mu řekla, že ne, že se mám skvěle a jsem úplně v pohodě a že chodíme pořád pařit Pak si prý sám pustil pusu na špacír a že s tou novou je to nahnutý, že jim to asi nevydrží, že jeho kámoš na něj žaluje, že choděj po zábavách a na jedný teď dělal do její kamarádky (to vzal teda rychle, mně vykládal, jak je do ní zamilovaný), tak je na něj naštvaná. Nakonec ho kámoška dorazila tím, když řekl, že se snad budu mít bez něj líp, tak mu řekla, že už se mám mnohem líp On se prý zvedl s tím, že radši půjde, že zas bude muset vysvětlovat. Jo ta nová kouří tak on taky hulí. A to to byl takový velký sportovec - běhal závodně a jezdil na kole. Takže holky nesmutněte, ta chvíle, kdy zjistíte, že bez něj se máte mnohem lépe a nebudete chápat, co jste na něm viděly, přijde

Přesně tak, ono je to hodně o egu - člověk si říká, jak je to možné, že si někdo dovolil ho odpustit. Pak je to hodně o zvyku. Já jsem zjistila, že se sama se sebou vůbec nemám šanci nudit, vyhovuje mi být úplně volná a závislá pouze na sobě. Pak taky, že mám najednou spoustu kamarádů, které jsem zanedbávala - znáte to - co děláš v sobotu večer? no, víš, budeme o víkendu spolu, my přes týden moc nejsme - a pak sedíte u televize a už o půl jedenácté jeden z vás vstane - promiň, jsem unavený/á a je společném večeru no prostě a jednoduše, není to tak hrozné, prostě si spoustu věcí namlouváme. Jo a taky jedna dobrá rada - má sestra mi prokázala službu, a když mi bylo opravdu zle, tak mě nahrála na mobil - prosím se tam, abych už nedělala to, že se s ním setkám a budu se bavit o tom, jak se má, atd. Já si samozřejmě pamatuju, jaká jsem měla ramena před tím, než jsem se s ním setkala a tohle bych vytěsnila z hlavičky, ale je to nahrané a druhý den jsem tomu skoro nevěřila - TAKŽE NAHRÁT SE A POSLECHNOUT SE. A NETRÁPIT SE!!

pardon - opustit (ne odpustit). Jo a taky se navíc mít líp než já!)

Tak to mělo ještě v noci dohru, mluvili jsme spolu po telefonu, protože chci, aby si odvez ten zbytek, jinak že ty jeho kola prodám, tak se lek Ale byl asi trochu napitej (kámoška teda říkala, že u rybníka pořád nosil piva), protože tak mluvil a otočil všechno proti mně, že to nezvládám já, že to vůbec není pravda, že sem jezdil bez ohlášení a že mě kontroloval, že naopak, co jsem předvedla já, že byl jeho brácha v šoku (přitom jsem ho pozvala dál, usmívala se, na ty Petrovi výlevy nereagovala) a byl tak zlý, že jsem to musela ukončit. Teď mi ráno napsal, že ho to mrzí, že ho štve, že se vykašlal na psa, ať nic neprodávám, ale teď nemá čas si pro to přijet a že jsme se rozešli v pohodě, tak proč ta zlost a prý byl u mě neohlášeně pouze jednou. Přitom tu byl 2x, vadilo mu, že nejsem doma, věčně řešil, co dělám a kde a s kým. Já jen zírám, s kým jsem to pět let žila.

No holky, jsem v tom taky Rozešli jsme se na můj popud, protože to už prostě nebyl vztah. Už jsme se nemilovali, byli jsme kamarádi. Samozřejmě po rozchodu jsem ho chvíli chtěla zpět, potom on mě. Pořád mi psal a byl naštvanej, když jsem byla s kamarádama venku a já děkovala Bohu, že už s ním nejsem. Jinak přes prázdniny jsme se moc nevídali, takže já pořád žila v tom, že on mě chce zpět a já jeho ne. No a včera jsem se dozvěděla, že si někoho našel, řekl mi, že mu na tom hodně záleží a se mnou v kontaktu už být nechce, protože se neumím chovat (což je bohužel pravda, zas ten blbej alkohol). Já se k němu nechci vrátit, ale byl to pro mě nejlepší kamarád, vždycky mi pomohl a já se na něj mohla spolehnout a najednou je všechno pryč. Neumím si představit, že se najednou bude svěřovat jí, že už spolu nikdy nepůjdem ven. Fakt jsem myslela, že je to za mnou, jenže neníNejhorší je, že jsem se seznámila s jinou partou a proto na něj zapomněla, jenže tahle nová parta už mě taky zavrhla a já si fakt přijdu úplně sama. Všechny kamarádky jsou zadaný...klasika Byl to pro mě nebližší člověk a najednou tu pro mě není No a jasně, že jsem ho dneska potkala, normálně by zastavil, zeptal se kam jdu a jestli chci odvést....jenže teď jel určitě za ní.
Aspoň jsem se vypovídala, když už nemám komu. Díky

Reaguji na lena93:
Hlavně nad tím takhle nepřemýšlej - za kým jel on a tak - to je přesně ono, člověk žárlí na to, že ten druhý se má dobře a JÁ NE. Není to ani tak o tom, že by nám bylo smutno po tom člověku, ale že jsme naštvaní, že on se baví bez nás. To potvrzují ty příjemné pocity při tom, když se dozvíme, že se ten člověk trápí No, přiznejte si to - je to prostě tak. A když si tohle příznáte, tak uvidíte, kam vás to posune. Najednou zjistíte, že se vlastně nudíte. Takže si napište všechny věci co chcete udělat na seznam a hurá na něj!
Jo a teď šup šup k vodě - tam je chlapů!

Tak já mám za sebou jeden ukrutný, nechutný a ponižující rozchod s člověkem, který mi neskutečně ublížil a ještě po rozchodu se semnou chtěl kamarádíčkovat, dávat mi falešné naděje a kecat mi do života. Už je to dva a půl roku a ačkoliv mám skvělý, fungující vztah, stále je ve mě ta nenávist a zloba. Nemůžu se toho zbavit. Nenávidím toho člověka tak moc, že si úplně přeju aby trpěl a nemůžu zapomenout na to, že jsem byla blbá a šíleně jsem ho milovala.

Takže moje rady na rozchod nejsou, protože já sama jsem tím dodneška poznamenaná. Vím, že jsem se akorát vždycky s někým vyspala a pak doma brečela. Bojím se, že to jednou budu muset řešit znovu a někdy mám pocit, že nedokážu svému současnému partnerovi dát tolik, kolik bych chtěla, ačkoliv ho miluju...

Potvrzuji, včera jsem nevěděla, kam se dívat dřív

Reaguji na Maričkaa:
Já vím, že se to lehce radí, ale zkus se na to povznést a udělat z toho rozchodu přednost. Vytáhni si z toho vztahu ty dobré věci pro Tebe, co Ti to dalo, ty špatné obrať na poučení a jdi dál. Pro mě je láska dobro a člověk by si ji měl užívat a přát to i ostatním. Láska je prostě zázrak. Včera jsem řekla bývalému ex, že jestli je zamilovaný, tak si to má užít, protože to je to nejkrásnější, co se člověku v životě stane. Vzpomněla jsem si na sebe, jak jsem byla zamilovaná do něj a jaké to bylo krásné období. A díky tomu jsem si uvědomila, že nemá cenu se zlobit, láska nejde ovlivnit žádným vyčítáním, křikem, pláčem, ničím. Veškeré "zlo" je proti "dobru lásky" bezmocné. A jsem za to ráda, je to asi jediná jistota na světě

Reaguji na ricpicnic:
Je to tak, vím to Teď už jo. Chci ho, protože on mě ne, a kdyby mě chtěl, tak mě nebude vůbec zajímat. Je to zapeklité

Reaguji na ricpicnic:
Napsala jsi to přesně
Já se snažím všemožně, ale třeba včera jsem ronila u telky v jednu chvíli slzy jak krokodýl - prostě to tak najednou přišlo samo, si fakt říkám, že ve svých letech už bych měla být vyrovnanější, ale asi nejsem no Já mám takové pocity, e je mi to strašlivě mooooc líto, že se mnou nechce být, ptž já bych to bývala moooc chtěla no ...
Ale holt to ovlivnit nejde, člověk v tomhle nic nezmůže, takže je třeba se oklepat a jít dál Ale zatím mi to moc nejde, pořád jsem taková celkově posmutnělá a bez života jakoby...a to by si u mě dříve mohli lidi dobíjet baterky ...

Ale jsem ráda, že je aspoň to omlazeni a lidi sem píšící - že je to fajn

Tak jak ste na tom kočandy ? Jak to zvládáte , nějaké posuny?
Já jsme asi už opravdu vyléčená , myslím na něj uplně jiným zpusobem jako pořád si vzpomenu , ale už jsme neuranila slzu , ani nepamatuju

Tak holky nejsem tak v pohodě jak jsem čekala.Dneska se mi zdal o něm sen o tom jak sme opět spolu a bylo to něco nádhernýho , ale jak jsme se probudila byla jsme z toho naprosto zoufalá opět uzkost , bolest v srdičku , pocit smutku a hlavně myšlenky na tom samém jak bych ho chtěla zpátky . Byla jsem opravdu v pohodě , ale po dnešním snu jsem opět na začátku k tomu jsem ještě byla dnes u doktorky a čekala tam 3 hodiny a jak jsme se nudila narazila jsme na vymyzané zprávy , které v mobilu stále jsou a bum všechny sms od něho to mě uplně dorazilo
S tím , že jsme vylečená jsme se pěkně sekla

Reaguji na Aneee: No jo, sny jsou někdy mrchy. Ber to tak, že mozek si třídí myšlenky, zážitky, ukládá si to do šuplíků. To časem přejde. Z telefonu všechno smazat, pokud chceš mít klid. Neboj, to zvládneš, to nejhorší už je za Tebou

Zítra bude zase líp. Mě taky kolikrát sny uplně odrovnají a jsem ten den uplně na dně, ale pak se z toho další noc vyspim a ráno je mi mnohem líp - normálně.

To je základ