Originální dárky pro naše mužíčky a přítelíčky

Jinak ta brož mě napadla že jsem to viděla v seriálu GG,

odkaz kdyžtak tady..( čas 3:10 )..

já jsem přiteli, když jsem odjížděla dala prstýnek, kde jsou na vnitřní straně vyrytá naše jména. Neznám vkus Tvého přitele, ale mému by se určitě brož nelíbila, to mi přijde jako spíš dárek pro ženy.

dnes, 19:17:48 - Připojeno během spojování:
Jaký dárek pro přítele po operaci?

Ahoj holky, přítele čeká náročnější operace s hospitalizací a já přemýšlím co mu dát po absolvování toho všeho. Poradíte?

Já myslím, že klidně cokoli jako k třeba k narozeninám, svátku atd ne?

Láskyplnou péči.

Reaguji na Red_fire: Tak tu má už teď.

Reaguji na bucinek07: Já mu právě nechci dát něco, co by dostal k narozeninám nebo svátku. Chtěla bych pro něj něco jiného, tak budu vymýšlet.

Ono vymyslet nějaký dárek je vždy oříšek.. Mám štěstí, že ten můj si nepotrpí na žádné drahé mega dárky ale stačí mu obyčejný zapalovač za 15,- hlavně, že jsem si na něj vůbec vzpomněla (myslím teď mimo narozeniny atd, jen tak když jdu do obchodu nebo tak). Většinou ta nejobyčejnější věc udělá tu největší radost

já bych vybrala asi nějakou knížku a do ní vepsala citát nebo vypálila (koupila) CD a opět bych k tomu připsala nějaký citát - ať mu to během rekonvalescence lépe utíká

Třeba namluvenou nějakou knížku, ať mu to tam potom utíká..

Taky bych vybrala něco, čim si zkrátí dlouhý chvíle v nemocnici. Třeba tu už zmiňovanou knížku a filmy a nebo mu udělej výběr jeho oblíbených písniček na CDčka nebo něco tak...

+ bych mu ještě dala něco malýho, milýho, co by mu připomínalo že na něj pořád myslíš

MP3 přehrávač s hudbou nebo již zmiňovanou namluvenou knížku. Nebo oblíbené časopisy, nějaký chutný džus, ovoce (pokud nemá nějaké omezení).

Je mi to jasná, jinak bys ani nezakládala tak hezké téma , ale myslela jsem to trochu jinak - milého čeká příští rok taky jeden zákrok a já už teď vím, že

(...a čokoládu)

- to bude určitě. Ale spíše si zkusím na první dva dny po návratu domluvit v práci volno, abych mohla být pořád u něj, případně se i domluvila s kolegy tak, abych mohla odcházet z práce dříve a stíhala jeho návštěvní hodiny...
Když jsem byla pár dní v nemocnici s jistým podezřením, milý mi dělal radost: nosil mi to, co jsem potřebovala (i nepotřebovala), snažil se za mnou chodit co nejčastěji, ale každý den nemohl - a přitom ty návštěvy by mě potěšily mnohem, mnohem více... zas je ale fakt, že já byla "zdravá", takže jsem se nudila, kdyby mi bylo špatně, cítím to asi jinak.

Reaguji na Red_fire: Zdravá nebo ne, pro mě jsou vždycky důležité návštěvy a to alespoň jednou denně. Každý to má samozřejmě jinak, já potřebuji mít blízké co nejvíc u sebe.
Když jsem byla nedávno na operaci, tak mě manžel opravdu mile překvapil. Necítí se v nemocnicích dobře, přesto tam za mnou přišel každý den nejméně jednou a strávil se mnou tolik času kolik mohl a kolik jsem potřebovala já. To pro mě byl pro mě ten nejlepší dárek.
Jinak mi nosil, co jsem potřebovala a taky mi sám od sebe přinesl malého plyšáka...on je nemusí, ale já je mám ráda.
Původně jsme si říkali, že až budu po operaci, tak za mnou půjde až druhý den, ale nakonec jsem mu volala jak mě přivezli ze sálu a hned jak skončil v práci, tak přijel.
Takže shrnuto, pro mě je opravdu to nejdůležitější, že za mnou chodil každou volnou chvíli a byl se mnou.