Miazak

To jo to máš pravdu, vidím to u kamarádky syna. Měla ho v 19 letech takže jí je 33 a je hodně moderní mamča. Přesto si o ní její skoro 15-letý puberták myslí že je za opicema. S ním to reda tříská výborně. Ke všemu je laxní, nic ho nezajímá a myslí si že se všechno spraví samo...

Cituji martooni: Tak tohle je fakt super! .. mimochodem o jakou rasu psa se jedná?

Byl to kokr, umřel před třemi roky - no, taky mi to seznamování od tý doby nějak nejde..

arrow
profile_image
Pollinko
od 23. 2. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

0%
0    0
Nebyla hodnocena

Tak já to měla takhle:

Kolik že toho potřebuju okopírovat? 1, 2, 3... 19 stran? No páni, doufám, že mám dost drobných. Jo dobrý, mám. Kruci, za pět minut zvoní a taková řada u kopírky. No nedá se nic dělat, kdybych si poctivě psala zápisky, nemusela bych tu trčet.

Za pět minut:
No huuuraaa, už budu na řadě. Jezus synku pohni, už začala hodina. No, otoč ten papír... pěkný ruce...hodně pěkný ruce...hlavně klid, jsem sice úchyl na pěkný ruce, ale jsou to jen ruce...čí jsou to ruce? Pěkný zadek...

Za dva týdny: No super, tak se tady tahám s lyžema a všichni pěkní kluci kolem mají snowboard. To je opruz, to už nikdo nejezdí popředu? Ale taky bych si nějaké prkno mohla pořídit. Třeba nějaké takové, to je pěkné, co má ten kluk. Tyjo, co ten tady dělá? "Petro, neznáš náhodou toho synka s tím černooranžovým boardem?" "Bejvalej od Katky," ufoukne Petra. A kruci. Nedívej se na něj, má sice ty nejkrásnější ruce na světě, ale je to pěkný hnusák...

O den později: Ten je táááák boooožííííííííííí. Já ho chciiiiiiiiiiiiiii.

O půl roku později: Ta nádherná ruka se chytla té mé a já se rozplakala štěstím. Že mě nikdy neopustíš, že budeš pořád se mnou... "Tak a teď už Tě nikdy nepustím," usmál se.

Je to pět let. Na naše seznámení vzpomínám jako na nějaký nádherný sen. Celý týden tam na horách jsem se vznášela v oblacích, něco tak krásného se dá prožít snad jen jednou za život. Pořídila jsem si snowboard, naučila jsem se na něm slušně jezdit, ale jezdím sama. Přítel měl nehodu a na snowboard se už zřejmě nikdy nepostaví...

arrow
Neprodává v Bazaru

dnes, 23:34:19 - Připojeno během spojování:
Jak jste se senámily s partnerem?

Jak a kde jste se seznámily s partnerem? Byla to láska na první pohled, nebo vzájemné oťukávání, které vedlo ke vztahu? Na jaký moment ze začátku vztahu nikdy nezapomenete? Podělte se o své zážitky, nebo kuriozní seznámení

arrow
profile_image
Foxie
od 18. 1. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

My jsme se seznamili na diskotece na zaoceanskem parniku, kde jsme oba pracovali. Poznala sem ho protože muj muj nej kamoš-gay to na něho zkoušel . Naštěsti nemel šanci, přitel je hetero Nicmeně laska na prvni pohled to nebyla, nelibil se mi (vuuubec nebyl muj typ) ale libilo se mi jak furt keca kraviny (už sem byla hodne v nalade), tak sem ho "strpěla" v me přitomnosti zbytek diskoteky. Normalně sme se rozloučili bez nějakych domluv na rande, ale druhy den sme na sebe nahodou narazili na ulici v Mexiku a šli spolu nakupovat a do restaurace a už se to nějak vezlo. Už sme spolu skoro 3 roky.

arrow
profile_image
yasmin
od 29. 5. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

To je zajímavej příběh, Foxie!
Já jsem už rok sama a nějak pořád ne a ne potkat toho pravýho. Asi bych se měla vydat na nějakou plavbu po moři.

arrow
Neprodává v Bazaru

první byl dobrovolný hasič...jako já...jezdil na motorce...jako já...spolu 5let
druhý motorkář....seznámení na vyjížďce domluvené po netu...2roky
třetí motorkář....servisák...kamarádi dlouho, vztah 2týdny (to prostě nešlo )
čtvrtý motorkář...pár měsíců...labilní...stále vzpomínající na ex
současný motorkář...závodník...zatím 3roky...super... paradox je že můj bývalý, se kterým jsme už spolu nebyli, mi řekl "ten by se k tobě hodil" a za rok a půl to už byla pravda...

arrow
Neprodává v Bazaru

s mým bývalým sem se seznámila na křižovatce, já vjížděla z vedlejší, on na hlavní, byl provoz, tak jen mávám, že jedu, at mi dá přednost, asi mě neviděl a málem byla nehoda. Začala sem nadávat, co to je za pitomce, aale kamarádka říká - to je hezkej kluk, jeď za nim. tak sem jela, až frajer zabočil do slepý ulice, já to nevěděla, prostě zastavil a dál to nevedlo. Trapas jak brno, seděly sme v tom autě, on šel za námi, co to má znamenat a já prohlásila něco v tom smyslu jako - my jedeme za tebou. Ticho, trapas. Tak on že jde sehnat kámoše a pujdeme si sednout do baru. Nakonec dobrý teda. Kámoška ho balila fest, ale vybral si mě. Přišla sem tim o kamarádku... Už nikdy sme pak k sobě nemohly být upřímný. Ne že sem jí přebrala frajera, ale ona mi lhala. Já s nim strávila potom víkend a v pondělí mi pak ona vykládala, jak byli spolu.
Ale stejně pak frajer jednoho dne zmizel a konec. Bez rozloučení, nic, prostě po 3 měsících chození najednou nebyl.
Ale flirtování v autě mě baví furt

My se poznali díky seznamce na internetu..na 3rande jsme spolu začali chodit a budem spolu v dubnu 2roky..tak uvidíme jak to bude dál..

arrow
Neprodává v Bazaru

My jsme se poznali v práci, jsme kolegové, já jsem hotelová recepční a on je kuchař pro hotelovou restauraci moc ráda na to vzpomínám. Byli jsme oba červení až za ušima a ani jeden nevěděli co dělat. Nakonec udělal první kroky přítel, pozval mě na víno. Strašně se styděl, byl tak roztomilej Na kuráž prý potřeboval nějakého panáka... Jsme spolu něco málo přes rok, asi půl roku spolu bydlíme v podnájmu a letos odstartujeme stavbu domku. Vidíme se vlastně od rána do večera 7 dní v týdnu a jsme oba šťastní.

arrow
profile_image
Babbu
od 10. 8. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Ahojky, my se taky seznámili přes internet. Hned při první schůzce jsme si padli do oka, pak jsme se vídali jak jen to bylo možné, on dojížděl přes týden a já na víkendy a denně jsme si volali na skypu a to třeba i několik hodin. Po třech měsících jsem se k němu stěhovala. Za chvilku to bude rok co jsme spolu a musím říci, že nic neopadlo taková ta zamilovanost, ba naopak, náš vztah jenom kvete. Asi to byl osud, na té seznamce jsme se potkali náhodou, bydleli jsme od sebe pomalu 250 km, tak si asi dokážete představit jak ty první měsíce dojíždění byly náročné. Ale je to za námi a milujeme se čím dál víc, přála bych každé babě poznat to své štěstíčko, je to toiž úžasné.

arrow
profile_image
azuritek
od 30. 9. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

My jsme se poznali na seznamce (lide)..teda on mě tam napsal, já si řekla, co to je zas za blbce a neodpověděla jsem mu. Druhý den jsem se k tomu vrátila a napsala mu. Psali jsme si 18 dní několik hodin denně na icq, zjistili jsme, že máme spoustu společných věcí, naše nejčastější téma bylo jídlo (a vydrželo nám to do dnes, nejsme tlustý). Chtěl se sejít, ale já mu tvrdila, že až pomaturitě. Nakonec jsme se sešli po 18 dnech psaní. Přijel pro mě na motorce a jeli jsme se projet, pokecali a po 6 hodinách mě vrátil domů a zase jsme kecali na icq, každý den do rána. Na 4. rande jsme jeli pod rozhlednu, udělali oheň a opekli si buřty, pili teplý pivo a báli jsme se krkat . Koukali jsme na hvězdy a chytl mě za ruku, a tím to všechno začalo pak jsme se půl roku vídali každý den, teď už to není každý den, ale jsme spolu něco málo přes rok a půl a máme se pořád rádi, doufám, že už napořád a že nám vyjde náš společný sen, postavit si domeček,mít děti a psa

arrow
profile_image
venysek1
od 5. 12. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

0%
0    0
Nebyla hodnocena

Jednou kamarádka přišla s tím, že se se mnou chce seznámit její bratr a mě to nijak nezajímalo Seznámili jsme se, ale nic z toho nebylo. Ta velká jiskra přeskočila až po roce, když mě na své narozeniny hodil na zahradě do bazénu(já byla čerstvě od kadeřnice ), poté mě pozval na večeři, ale na tu, teda na oběd, jsme šli až za tři měsíce, ale od té doby jsme se od sebe už nehli, jezdil za mnou od té doby každý den, po pul roce jsme spolu začali bydlet a už to trvá 5 let A za pár měsícu k nám přibude další člen rodiny

arrow
profile_image
Malacek
od 24. 2. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Já musím přidat 1 příspěvek, je sice trochu OT, ale nedá mi to . S ex jsem se seznámila na garden party, byli jsme spolu 3 roky, ale to je fuk. Teď jsem od dubna sama, ale hlavně co chci napsat. V srpnu, jak jsem z toho ještě nebyla taková vyléčená a nevěděla jsem, jestli jsem udělala dobře, že jsem odešla, jsem šla poprvé v životě ke kartářce. Samozřejmě jsme ty chlapy probíraly a ona říkala, že dalšího potkám květen/červen 2011 - do téé doby prý ani ťuk - což zatím vychází 100%, ale proč to píšu. Ona mi v půlce srpna povídá, v listopadu budete mít malou bouračku, asi za ní nebudete ani moct. Já na to zapoměla, svoje auto mám od konce srpna až doteď stále v opravě, takže jsem na to vůbec nemyslela a úplně tuhle informaci jsem vypustila z hlavy. Zamrazilo mne ve chvíli, kdy tuto sobotu 6. listopadu jsem jela tátovým autem z nákupu a ženská mi i sobě urazila zpětný zrcátko a ani jsme se nedohodly, kdo za to mohl, chápete to...
moc jsem kartářce nevěřila, ale teď... no uvidíme, jestli ten květen nebo červen příští rok někoho potkám

A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.

 
PŘEČTĚTE SI TAKÉ

Toto téma jsem založil/a, mohu ho tedy uzavřít.
Své téma uzavírejte vždy (!) po úspěšném prodeji v Bazaru. Děkujeme!
Příspěvky
| smazat označené