Starost o pejska při dvanáctihodinových směnách

Reaguji na Janča92:
Můj brácha když měl kdysi přítelkyni v nemocnici a musel chodit do práce na víc jak 12 hodin (respektive 12 hodin v práci, hodina tam a hodina zpátky), tak mu sousedi co byli doma pomáhali venčit... 2x za den s pejskem vyběhli ven, aby vykonal potřebu
podle mě se to řešit vždy dá... jen se musí člověk trošku přizpůsobit, což si myslím že u tebe není problém a podle toho co píšeš to vypadá že tvoje mamka chce psa aspoň u tebe, když ho nemůže mít doma
My máme doma dva utulkáče, jsou akorát trošku bojácní a občas štěkaj na jistý typ lidí, ale jinak to jsou mazlíci

Mám psa i kočku. Oba odmala, narodili se nastejno a vyrůstají spolu. Mám pracovní dobu normálně 8 hodin 2 x - 3 x krát týdně 4 hodiny (jdu až na poledne do práce) dle situace v práci, někdy když je vyjímečný stav, tak i delší o 2 hoďky, tak to venčím dopolende a ráno a pak večer, ale to sám ve tmě nemá zájem jít někam na špacír, raději ve dne.

Mám Cane corso, takže velké plemeno, ale zase máme dům se zahradou a rád hlídá svůj pozemek a paničku. Když jdu do práce tak dle počasí ho nechávám buď na zahradě tak 3 hoďky nebo uvnitř, když je zima a ošklivo (bratr mi ho pak pouští ven nebo dovnitř - máme jinou pracovní dobu). Uvnitř mu dám něco na žvejkání - sušené uši apod nebo hračku, kterou obvykle nemá zpřístupněnou, s tou se také zabaví, než usne. Než odcházím nakrmím ho po vyvenčení, aby netrpěl hlady a on většinou pak stejně spinká nebo si hraje s kočkou nebo s hračkou. Nyní je mu 6 měsíců. Kočka občas vyběhne ven, ale nakonec ráda spí doma a ráda se pomazlí nebo pohraje i s víčkem od pet lahve - drahé hračky se neosvědčily, stačí jí i igelitovej pytlík. .

Jako štěně jsem ho zvykala na svou nepřítomnost, naučil se i vydržet s venčením - postupně vydrží déle a déle, ale pokud se počůrá doma - netrestám (bez komentáře uklidím a když se vyvenčí venku - pochválím - utvrdím ho v tom, že je to správné).

Pejsek nestrádá, ani kočička, s oběma si stihnu hrát o víkendech nebo dopoledne. Beru ho s sebou i autem na výlety, mezi lidi apod. Důležité je mu krom jednoduchého venčení poskytnout i dostatek hraní a podnětů. Plus doporučuji cvičák na socializaci aspoň ze začátku.

A vím o lidech kteří mívají dlouhé a nepravidelné směny a zvládají to - sic s výpomocí rodiny nebo partnera, ale jde to a pejskům se pak i po práci věnují buď hrou nebo dlouhou procházkou. Záleží jak to kdo bere - někdo jako nutnou povinnost někdo jako koníček a zábavu. Já si při procházkách se psem vyčistím hlavu od starostí, pohrajeme si, trénuju s ním cviky a celkově člověk je na čerstvém vzduchu a dobře se pak spí i tobě, když jsi vyvětraná, dokonce i přes nemoc se to dá zvládnout, záleží na člověku, když se chce, tak to jde.Ten pejsek nakonec ani nehrotí, co s ním děláš, ale hlavně, že tráví čas s tebou ať už hrou, mazlením nebo vycházkou. Což hojně prostřídávám, aby o nic nepřišel mou pracovní dobou.

Co se týče štěněte chce to dost trpělivosti v závislosti na učenlivosti a charakteristice plemene, takže nevybírej jen dle velikosti, ale dle zkušeností s plemenem a poptej se při výběru štěněte na jeho předpokládanou povahu, povahu rodičů a nech si vyložit i negativa plemene, abys pak nebyla z něčeho nemile překvapená.
Jinak ti fandím a omlouvám se za dlouhý příspěvek.