arrow
profile_image
lemurka
od 29. 1. 2011
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Stýská se mi... Před půl rokem jsem ukončila čtyřletý vztah se svým přítelem. Dlouho jsem byla bez práce, nedařilo se mi nic najít a když už, vyhodili mě ve zkušební době jako spoustu dalších uchazečů přede mnou. Přitom jsem se opravdu moc snažila.
Neměla jsem peníze, moje matka neustále otravovala, vyhrožovala, obouvala se do mého přítele i jeho rodiny, vytahovala staré prádlo, česky řečeno vysírala, přesto že jsem bydlela se svým přítelem daleko od ní. K tomu se začal horšit můj zdravotní stav po fyzické stránce. To všechno u mě vyústilo v obrovskou nervozitu, pocity méněcennosti, deprese, všechno jsem si strašně brala, často jsem byla urážlivá. Přítelovi začala docházet trpělivost a přestal mě psychicky podporovat. Místo toho, aby mě přitisknul k sobě a řekl to bude dobrý..., vyčetl mi, že jsem asi neschopná, když mě z tolika míst vyhodily a že jsem strašná pesimistka, že podle mě je všechno v prdeli. Měla jsem chvíle, kdy jsem se uklidnila, sebrala zbytky optimismu a vyrazila do boje za sehnání práce. To však vždycky skončilo stejně - mnoho uchazečů, máte málo praxe, o bezdětné mladé holky nemáme zájem, nebo jsem prostě neměla známosti, přes které bych se na nějaké místo dostala. Přítel mi začal vyhrožovat vystěhováním k matce, kterou jsem nenáviděla. Nechtěl už se mnou ani řešit co dál, zda jít do zahraničí na nějakou dobu, zda zkusit práci v jiném oboru, prostě se mnou nechtěl hledat společné řešení, což mé deprese ještě prohloubilo. Měla jsem stavy obrovského napětí, někdy jsem vybouchla. A tak dále...
Nakonec řekl dost, odstěhuj se do konce měsíce. Strašně mě to vzalo. Na jednu stranu jsem ho chápala, s takovouhle nervní ženskou nejde žít. Náhodou se naskytla možnost pěkné práce i s ubytováním. Hned jsem to vzala. Od té doby jsem se hodila do klidu, díky psychicky poměrně náročné práci s lidmi jsem se naučila více asertivity, hodně mi pomohla kolegyně - naučila mě lépe zvládat stres. A hlavně - rázem jsem měla peníze a práci, která mě i baví. Máma přestala otravovat, protože neměla na mě žádné páky. Nemohla mi vyhoudat kvůli mému příteli a jeho rodičům. Fyzické zdraví se zlepšilo - po odhalení diagnózy mi nasadili účinnou léčbu.
Už je to půl roku co jsme se rozešli a moc a moc se mi stýská. Vyčítám si, že jsem všechno způsobila já, že jsem tu situaci psychicky nezvládala. Každý mi říká, že za ten rozchod vždycky mohou oba, ale já v tom vydím svůj většinový podíl. Expřítel mě má rád už jen jako kamarádku a o obnově vztahu nechce ani slyšet. Nevěří mi. Prý když jsem se hroutila z toho, že ´´jenom´´ nemám práci, jak bych prý zvládala problémy s dětmi a podobně, prý si se mnou neumí představit mít rodinu. Já ale vidím, že tři roky nám spolu bylo krásně, pak následovalo půl roku, kdy jsem neměla práci, ale držela jsem se, vztah fungoval, pak přišla kritická doba, která skončila rozchodem.
Teď mám práci i peníze, bydlím v jiném městě než přítel, ale ráda bych postupně obnovila vztah. Dokud to půjde, chci pracovat zde, pokud by se však naskytla dobrá pracovní příležitost, chtěla bych se vrátit za svým přítelem zpět. Lidé, kteří mého bývalého neznají říkají, že slepované nevydrží, ale ti, co nás oba znají, nechápou náš rozchod, říkají jak jsme se k sobě hodili.
Asi jsem naivní blázen. Ráda bych znala nestranný názor či zkušenosti čtenářů.
Díky

arrow
Neprodává v Bazaru

Zavčas se na to vykašli. Buď ráda, že jsi ten osamostatněná, těš se na jaro a časem příjde i nový vztah, bez nějakých "ale" a škraloupů z minulosti.

No mě by zajímalo, jestli máš sklon k nějakým depkám a tak, nebo to s tou prací bylo úplně poprvé?
Svým způsobem se příteli nedivím, ono je těžké žít s pesimistou a člověkem, co má sklon k depkám atd...
Ale nevidím důvod, proč se nevrátit...jenže z jeho strany to zatím vypadá, že asi nechce a lásku si nevynutíš, bohužel

Cituji lemurka: Expřítel mě má rád už jen jako kamarádku a o obnově vztahu nechce ani slyšet. Nevěří mi. Prý když jsem se hroutila z toho, že ´´jenom´´ nemám práci, jak bych prý zvládala problémy s dětmi a podobně, prý si se mnou neumí představit mít rodinu.

To ho jako chceš ukecat, aby se k tobě vrátil?
Neblázni!
Když nechce, tak se nevnucuj a najdi si jiného, který na tebe nemá negativní vzpomínky.

arrow
profile_image
panda
od 15. 7. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Cituji lemurka: o obnově vztahu nechce ani slyšet

Takže už jste to probírali, předpokládám. Pokud se k tomu vyjádřil takto, myslím, že je to jasné Rozchody jsou vždycky těžký a člověk má tendeci si minulost silně idealizovat. Já být tebou šla bych o dům dál.

arrow
profile_image
everytimes21
od 14. 12. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

0%
0    0
Nebyla hodnocena

Myslím si, že když s tebou nedokázal překonat ty těžké chvíle v tvém životě, že za to prostě nestojí. Podle mě přítel, který tě opravdu miluje, s tebou dokáže překonat vše- i to špatné. Určitě jednou potkáš takového, který s tebou dokáže zvládnout jakékoliv situace, i ty náročné a se kterým budeš doopravdy šťastná.

arrow
profile_image
tarabell
od 13. 10. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

0%
0    0
Nebyla hodnocena

Reaguji na lemurka:
Víš já si nemyslím,že ten rozchod je jen tvá chyba..ono partnera máme od toho aby nás podržel právě v takových chvílích..nejen kvůli tomu hezkému....To, že tě v takovém stavu vyhodil je pro mě naprosto nepochopitelné a zvláště když jste spolu chodili 4 roky...V životě přijdou různé situace...některé náročné jiné méně ale každý je zvládáme prostě jinak a po 4 letech by tě mohl už trošku znát...
Podle mě by ses měla zamyslet na tím,zda se ti po příteli jen stýská z hledsika toho že sis srovnala život, jsi v pohdě vše se daří a cítíš se sama...vzpomínáš....nebo se ti stýská protože ho opravdu miluješ? Podle toho co píšeš o to ani nestojí.
Jsi v novém městě, máš novou práci...proč nedat šanci někomu novému...začít znova

arrow
profile_image
Janissinka
od 21. 8. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

zlato, chlapa neukecáš jako ženskou...ten už si obrázek udělal...jediné co ti zbývá je čekat, jestli se sám ozve....
pokud ho budeš uhánět, tak tě zavrhne ještě víc...je to těžké, ale jestli spolu máte být, tak spolu budete...zatím se soustřeď na sebe..vyřeš si všechny problémy, vydělej peníze...třeba tě pak bude obdivovat a uzná, že se k sobě hodíte..HLAVNĚ SE NEPONIŽUJ A NEDOLÉZEJ

arrow
profile_image
morlorka
od 7. 8. 2007
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

0%
0    0
Nebyla hodnocena

jedny dveře se Ti zavřely a druhé se Ti otevírají.. Neřeš minulost a soustřeď se na budoucnost !! Ber to tak, že to dopadlo jak mělo... Jsou věci, které nezměníš a necpi se tam, kde o Tebe už dávno nestojí ..... Máš spoustu možností, tak je využij ....

Ahoj Lemurko, chápu že jsi smutná, a je to logické - podle psychologických studií se po bývalém partnerovi stýská člověku i v případě, že ten vztah za nic nestál (i v extrémních případech - např. pokud tam figuroval alkoholismus, násilí apod). Je to kvůli tomu, že časem si na sebe lidi zvyknou, a to odvykání prostě bolí.
Ale myslím, že je dobře, že jste se rozešli teď - ještě než jste měli rodinu. On ti vyčetl, že když ses složila "jenom" z toho, že nemáš práci, jak bys zvládala rodinu. Tak si to vem opačně - on tě odepsal "jenom" kvůli tomu, že jsi byla naprosto pochopitelně nervózní z toho marného hledání práce. Tak jak by se asi zachoval, až by byly děti, ty věčně nevyspalá a unavená, děti nemocné, nedostatek financí...
Víš, ono je něco jiného mít hezký vztah, když všechno plyne tak nějak samozřejmě a bez problémů. Kvalita vztahu se ale ukáže až v nějaké dlouhodobě zátěžové situaci, jako byla třeba ta tvoje. Někdy k ní dojde za 3 roky, někdy za 10 let, někdy k ní nedojde vůbec. Asi bys spíš měla být ráda, že jsi jeho pravou povahu v tomhle směru měla možnost poznat ještě včas.
Takže teď se přestaň ohlížet, ale dívej se jen dopředu! Přeju ti hodně štěstí!!

Reaguji na June: moc krásně řečeno a se vším souhlasím. Budu ti držet pěsti, abys našla někoho, kdo tě podrží i v těch nejtěžších chvílích

arrow
profile_image
Žraloček
od 3. 11. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

32

Cituji June: podle psychologických studií se po bývalém partnerovi stýská člověku i v případě, že ten vztah za nic nestál

Nejen podle psychologických studií, ale i podle mě.
Byla jsem přes rok s šíleně žárlivým klukem, musela jsem ho kvůli tomu opustit, na konci ten vztah byl příšernej. A asi rok mi po něm bylo šíleně smutno. Ale přesně jak tu holky píšou - jedny dveře se zavřely (=všechen čas jsme trávili jen spolu a já nemohla jít ani za kamarádkama), druhé dveře se otevřely (= hodně času pro sebe, chodila jsem cvičit, na brigády, hrála hodně na kytaru, později na loutnu, věnovala se sama sobě).
Po dvou letech od rozchodu jsem začala nový, krásný, a přesně tak, jak to tu stojí - ničím nezatížený vztah.
Ty jsi s ním byla mnohem dýl než já, ale určitě, až se najde někdo, kdo se Ti bude moc líbit a bude Ti hooodně sympatickej, na toho předtím zapomeneš.

A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.

 
Toto téma jsem založil/a, mohu ho tedy uzavřít.
Své téma uzavírejte vždy (!) po úspěšném prodeji v Bazaru. Děkujeme!
Příspěvky
| smazat označené