Tchýně se opičí

I tohle se děje? Člověk zírá... Myslíš, že to dělá aby vás naštvala, nebo jen tak? A co na to tchán? Ten to asi jen tiše snáší, že?

Nakopat s rozeběhem a odstěhovat se hodně daleko ?

Tchánovi je to nejspíš buřta, drží hubu a krok.
Tak počkejte až si kuchyň zařídí ona a pak si kupte něco jiného a na sebe si kup nějakej pořádnej výstřelek, ať baba vypadá jak maškara.

Právě že ten to snáší, on je prostě ten typ, co se nechá sekýrovat a i když by se nás občas zastal, ale bojí se, ona je schopná, s ním kvůli tomu, že si přepne televizi týden nemluvit a nedat mu ani večeři

Manžel ten už na to nemá sílu a říká, že mu to jen fuk, ať si kupujou to, co máme my. Dokonce i tuhle z něj vylezlo, že bych vlastně měla být ráda, že chtějí to, co máme my, že je vidět, že se jim to líbí. Ale co je mi do nich, že se jim to líbí?? Já tady trávím večery a vymýšlím, co jak kde uděláme, na to aby ona čekala jak to vymyslím a pak to udělala podle nás, bože za co?

To je trefné, něco hodně puberťáckého a lacině seksi. Pak baba nebude vědět, co má dělat.
Já mít takovou ženskou v baráku, tak se stěhuji, protože ona už asi jiná nebude a za to trápení to nestojí.

A co se přestěhovat? Já myslím, že tchýně už jiná prostě nebude a tohle by bylo jako jediné řešení.

Z tohoto a podobných důvodů nikdy nechci bydlet s rodiči od mého přítele nebo s mými rodiči. Na to se mám moc ráda. Ne že by byli hrozní, ale člověk nikdy neví, co komu přeletí přes nos a já mám svůj klid ráda. Odstěhovala bych se, jinak si toho ještě užiješ. Nebo se s tím smiř.

Ono s tím stěhováním není tak jednoduché. Patří tu manželovi polovina, je tu od mala, jako celkově to tu milujeme, až teda na tohle. Navíc jsme na vesnici, plno skvělých přátel... Chci to prostě řešit jinak....

Já vím, že se s tím budu muset asi smířit, nic jiného mi nezbyde. Myslela jsem, že jste třeba někdo řešil něco takového a máte zázračný fígl.

a co když bys jí to normálně řekla? Nemyslím nějak ostře, spíš že nemáš ráda, když má někdo stejný oblečení jako ty. Nebo se překonat a vzít ji jednou na nákupy a prostě jí pomoct vybrat něco adekvátního jejímu věku? Hlavně by mi vadila teda ta kuchyň, vždyť je to divný, mít v jednom domě dvě naprosto stejný kuchyně.

Když se stěhovat nechceš, tak zbývá asi jediné - smířit se s tím. To, co holky radily, nevím nevím, mně osobně by to vysávalo energii, pořád vymýšlet, jak to udělat, aby se přestala opičit (jako koupit si trapné tričko, aby ho pak měla taky nebo si nakonec objednat jiné kachličky do kuchyně). Vykašlala bych se na to a řekla si, že mi je jí líto, když neumí být svá. Když jí řekneš, co tě na ní štve, tak to stejně asi nepochopí.
Jestli se k vám jinak chová normálně, tak bych to neřešila.

Hm, tak počítej, že to bude čím dál horší. Nikdy bych nešla do společného bydlení s rodiči ani jednoho z partnerů.

Jinak radím se nad to povznést.

To má za to,že dala synovi půl baráku?
Upřímně ti řeknu,že i kdyby měla stejné všechno,tak ty bys jí měla být vděčná,že máš kde bydlet a ne ještě jí pomlouvat a stěžovat si.
Nezlob se,ale bez manželovo rodičů bys s ním bydlela kde?

Neber si to tak tragicky,copak vaše návštěvy chodí i ke tchýni,že ti vadí stejná kuchyň?Nebo ti vadí jak si bude povídat vesnice o stejných kuchyních?