Tetování s anestezií

Ano, a nejlépe to vidí ten, kdo je ještě "panna". Možná v těch třiceti to budeš také vidět jinak..

Reaguji na Terez_S: Hloupé? Hloupé mi přijde odsuzování a nadávání jen proto, že má někdo jiný práh bolesti než ty, velká drsňačka

Ale o to tady přece vůbec nejde! A věřím, že snad každý, kdo nějakou kérku má, ti řekne, že ani nejde o bolest v pravým slova smyslu. A rozumný člověk přece nevystavuje tak intimní věc, jako je tetování, aby ukazoval ostatním "koukejte, jak jsem drsnej".

Proto tady furt melu o tom, že se jedná o poměrně zdlouhavý proces (ano, budu to zase opakovat). Musíš vybrat motiv (to je někdy ta nejdelší fáze), necháš si ho vytetovat (složitější motivy i na několikrát - mezitím vždy fáze hojení, takže se jeden obrázek může protáhnout i na několik měsíců), hojení trvá několik dní (mimo to, i když si necháš umrtvit kůži při samotném tetování, hojení umí taky pěkně potrápit a Ibalgin tě fakt nespasí), musíš několik dnů (i týdnů - podle délky hojení, což je velmi individuální) dodržovat určitý režim (nemáchat ve vodě, neslunit, 24 hod. po tetování vynechat alkohol) a v neposlední řadě se o tetovanou kůži už musíš pečlivě starat navždy. A nakonec zjistíš, že ten "obrázek" je kus tebe sama a musíš se mu sakra věnovat.. Řekla bych, že tetování má jakýsi "řád", který by se, dle mě, měl dodržovat..
Prostě není to tak jednoduché, jako nechat si plesknout na kůži štempl (jak si možná někteří mylně představují)..

Věřím, že by k tomu jistě nedošlo Ale ok, tahle varianta určitě existuje a pokud ji chce někdo využít, nechť se naplní jeho svobodná vůle! V každém případě bych ale nepodcenila konzultaci s tatérem o možném vlivu anestezie na výsledek - v tomhle se už nevyznám..

To snad né Promiň, tohle bylo fakt vtipný
Opravdu to tak těžce neseš? A není to spíš psychosomatická záležitost? Nebo výrazněji nižší krevní tlak?

sleduju celou diskuzi docela poctivě a prostě se nemůžu ubránit pocitu, že ať už pro tebe jde nebo nejde o symboliku, pořád bereš tetování úplně jinak, než třeba já, což je tvoje věc, ale snažíš se to strašně vnucovat.....

jeden názor nic neznamená, kdyby ses zahloubala do významu tetování víc, zjistila bys, že spousta lidí, co se tím zabývá jej chápe jako proces....

a co se týče bolesti...sama ji nesnáším, mám z bolesti strach, nesnáším injekce, braní krve...ale např. piercing je pro mě něco příjemnýho, nedá se říct, že to bolí, je to taková zvláštní příjemná "bolest". Měla jsem už docela dost piercingů a neberu je jen jako že je mám nebo jsem měla, vzpomínám i na celej ten !proces!, to příjemný mravenčení, zvláštní pocit atd....a tohle je i u tetování (tetování jakožto sloveso...)

Ono je to i tím, že výsledkem této "bolesti" je něco hezkého, co si přeješ. Kdežto při odběrech seš akorát chudší o pár deci nebo tě mrzačí zubař.. Z toho člověk asi příjemný pocit mít ani nemůže..

Reaguji na panda08:
Tlak máš skutečně trochu nižší, vzhledem k tvému věku.. Já odběry krve taky nemusím, nedávno jsem byla na výplachu čelistního kloubu a taky jsem se poroučela do mdlob, páč to bolelo, jako ďas, ale tetování s tímhle skutečně nemá nic společného, takže z něj určitě nemusíš mít strach. Jak jsem psala výše, to nadšení a těšení se na výsledek je silnější než nepříjemné pocity při tvorbě.
Pravda ale je, že i když ti bude sto lidí něco tvrdit, není nad vlastní zkušenost, takže až do toho třeba jednou půjdeš, uvidíš, že to není tak hrozné

Zrovna včera jsem koukala na Miami Ink a slečna tam téměř omdlela při kérce do oblasti beder (která nejsou přehnaně citlivá). Na vině byla nízká hladina cukru, takže následoval studený pot, zatmění před očima a nevolnost. Pomohlo pár loků ovocné šťávy a led za krk. Pak už byla ready. Doporučuju tedy před kérkou (i v případě, že dotyčná/ý uvažuje o anestezii) najíst se a mít i s sebou dostatek tekutin.

Ahoj, já byla na tetování před dvěma týdny...mám potetovaný nárt a kotník...Všichni mi říkali,že tato místa jsou vážně jedna z nejbolestivějších a měla bych se na umrtvení zeptat, dokonce mi doporučili nějaký krém,který ti to místo znecitliví...uvažovala jsem nad tím,ale pak se prostě sebrala a šla. Bála jsem se,nevěděla jsem co od toho čekat, ale nelituju. V některých místech to byl opravdu sajgon...ale není to bolest,která by se nedala vydržet. A hlavně ten, kdy mi to borec tetoval byl naprosto úžasný...takže za mě..zatni zuby a jdi

pardon, vypadlo mi tam ten pocit,kdy.....

Moje řeč, já jsem strašný srab na bolest, při braní krve už preventivně omdlívám, ale tetování a piercing je pro mě něco jinýho, kde tu bolest beru jako součást celýho procesu a byla jsem na sebe náležitě hrdá, že jsem to já, posera, bez scén vydržela Jinak co se týče piercingu, tam nepomůžou žádný krémy, páč to jde pod kůži a jediný možný je údajně lokální anestetikum v injekci, což je ale možný jenom u doktora a navíc to bolí přinejmenším stejně jako samotnej piercing, tudíž je to kontraproduktivní

já byla včera na tetování mezi lopatky a určitě to nebylo nic hrozného, čekala jsem to horší, protože mám ty záda celkem kostnaty Spíš jsem zmatkovala, když jsem slyšela hrčet za uchem tu mašinu a pomalu se k tomu chýlilo To obtahování sice nebylo pak moc příjemné, ale na umrtvení to opravdu není a to jsem taky posera

Ach, jak ten zvuk zbožňuji...

tady jde videt,že to stále nechápete..Jde o celek...CELEK,což je tetováni i ten pocit,i ta bolest,všechno dohromady...Ale když to nekomu udela radost i s umrtvením,tak já mu to neberu.. Jen bych to proste nechtela