U kterých filmů jste plakaly?

Jinak Duch, to brečím vždy když na to koukám.

Naposledy gran torino a taky madisonské mosty dojáák

Já u filmu bulim jenom, když jsem sama, ale to to pak opravdu prožívám. Teď jsem probrečela Spirit-divoký hřebec, je to sice animák pro děti, ale mě tam dostala ta jeho touha po svobodě, slzy mi tečou i u všech ostatních koňských filmů (Seabuscuit, Secretariat, Phar Lap, Ruffian-ten konec, kdy si láme obě nohy a přitom ji nemůže jezdec zastavit... a přitom se něco podobnýho stalo nedávnou i u nás v republice...) a pak Lassie se vrací, ale tam hlavně u knížky, když ji nechává v tom kotci a říká ji ať zůstane, že už se nesmí vrátit domůa taky mě rozbrečela Králova řeč. No tak asi bych se měla taky dát na kariéru plačky, akorát by se na mě u toho nesměl nikdo dívat...
Jo a v kině jsem se rozbulela a Letopisů Narnie, když Aslan umíral a jak se s nima loučil, to mě dostaválo od malička i v knížce

nedávno jsem viděla film Jane Eyer a ten konec to prostě nejde neplakat, moc se mi ten film líbil a tak jsem začala číst knihu...

je to i můj život

já taky od 27 minuty už slzy jely !

Zrovna včera u Fantoma opery.. U point no return jsem už měla krokodýlí slzy.

Teď jsem na to koukla na čsfd a to bude asi hustý, takže jdu stahovat

úplně nejvíc brečím pokaždé u Anglického pacienta.jako hodně

U filmů moc nepláču, ale co mě dostalo byla holčička v tomhle videu co seděla na Santovi

URLjako kníže Rohan- zabloudím do našich "vod"..,dnes jsem zhlédl,ikdyž již asi popáté vynikající film s p.Menšíkem,Roubíkovou,Galatíkovou a spousty jiných výborných herců-Jako kníže Rohan.Musím uznat,ač třeba není zase tak znám je to dle mého perla mezi silnými příběhy naší filmové pokladnice-příběh je opravdu velmi silný,píši to do této sekce byť se zde mluví převážně o dojemných filmech,byli chvíle kdy jsem ani nemukl a bedlivě sledoval!Doslova herecký koncert Vladimíra Menšíka a dokonce dle mého je to jeho snad nejlepší vážná role,jelikož jich těch vážných nesehrál.Na příběhu je i poutavé to,že vlastně samotná podstata filmu je drobet podobná dnešní době,fakt špička!Doporučuji pro shlédnutí-myslím si že stojí za to!

Já u Marley a já, Je to i můj život a u Ps: Miluji tě.

Už jsem slzela i u televizních zpráv, ve kterých běžela reportáž o tom, jak si prvňáčci přebírali svá první vysvědčení, takže rozepisovat se, u kterých filmů jsem brečela nemá smysl. Možná bych mohla napsat, u kterých jsem nebrečela..
Když mě v tomhle stavu vidí drahý, začne mi nosit do náruče plyšáky se slovy, že mám zase falešnou březost. (Myslím, že je přesvědčen, že nejsem emotivně úplně v pořádku..)

Huchiko- příběh psa, Marley a já, Dlouhá cesta, Psí život a filmy z koncetračních táborů- Chlapec v pruhovaném pyžamu, dokument Holocaust aj. U filmů brečím často .

Jj, třeba film Roberta Benigniho "Život je krásný"... To rozpláče snad i kámen..