Vztah s mladším mužem

Ahojky , tak jsem si tady četla pozorně vaši diskuzi... velice mě zajímali názory ostatních. No i já jdem ve vztahu s mladším mužem, je o 17 let mladší, jsme spolu uz 4tým rokem a 3 roky spolu bydlíme. Rozhodně to není " jen " postelové radovánky, a už vůbec né pro peníze! Ty má spíš on než já! Mám 3 děti a po bývalém mi zůstali kromě dětí hlavně dluhy ... a pár jizev a to nejen na duši. Také jsem musela dost čelit ostrým výtkám, ale kupodivu ne z mého okolí, tam by se dalo říct, že nám všichni fandili. Ale moje rodina - vypadalo to že se mnou už nikdo nepromluví. Moje mamka mi řekla, že když si na nás pomyslí, dělá se jí špatně. No vůbec to nebylo snadné, ale čas plyne, hrany se obrušují, a mamka už k nám i chodí na návštěvu. I děti ho berou statečně, ale straší syn to dlouho nemohl překousnout, jsou od sebe bohužel jen 5 let, a ještě se znali dřív.
Problém je , že když se zažehnali všechny okolní problémy, začínám se já ptát sama sebe ... pořád vypadám k světu, ale co za 10-15let ? Chtěla by jsem ještě mimčo, půjde to ? Mám to riskovat ?
Myslím, že po přečtení téhle diskuze jsem našla hodně odpovědí nebo spíš nápověd co a jak ...a tak prostě žít a užívat si !! Je to krása a přála by jsem každému, aby poznal co to je být i po 3,5letech zamilovaný. Takže všem co se mají rádi ... na věku prostě nezáleží ... držím všem palce, ať je vám kolik chce!
Mládí není stav těla, ale mysli, která se i v tváři odráží.

Moc hezké a pravdivé. Přeju hodně štěstí, ať Vám to vyjde.

Myslím, že to napsala výstižně ammalka - "je to o zralosti, ne o věku"- s tím lze jen a jen souhlasit. Znám některé mladé, a přitom opravdu vyzrálé muže, ale také naopak bohužel i staré ( nebo starší ) a zcela nevyzrálé. Platí to i o ženách....
Přeji všem věkově netradičním párům ( ale i těm ostatním ) mnoho lásky.

asi záleží na každým zvlášt, jak to cejtí... asi nejdou stanovit hranice...

já mám pár zkušeností se zajíčkama... a už nikdy víc !

Luccy

....... jo, tady je jasně vidět, jak skutečně nelze situaci zevšeobecňovat, každý má prostě svoje zážitky, zkušenosti a ty jsou zkrátka nepřenosné.
Jen okolí by asi mělo být tolerantnější v hodnocení a posuzování nejen takových vztahů....

a to je právě to, jakmile spolu neni mladší žena a starší muž, už je podle některejch lidí něco špatně...

No přesně ... mluvíte mi z duše !! Když má starší muž mladou , je to o.k.. Ale když je to obráceně, je to nějaký divný , Ona je divná a nechutná a chudák kluk ... že von bude pani taky nějakej divnej ....
Ovšem nutno dodat, že k tomu mají takový postoj jen moji vrtevníci, jeho ročníky se s námi baví úplně normálně a nemají s ničím problem .... a moji rodiče ... ani nehovořím

Luccy
Danielfka
.............je to fakt o lidech a jejich (ne)schopnostech vcítit se a být tolerantní. Spousta lidí je však zakonzervovaných, plných pitomých předsudků a bloků.
Raději by se měli podívat na svůj báječný život v "normálu".....

Poradí mi někdo?
Po všech svých životních eskapádách jsem poznala Pana Dokonalého. Je o pět let mladší, mě je 31. První půlrok jsem ho brala jako úžasného kamaráda, nikdy mě mladší chlapi nezajímali... On o mě hodně stál, pak jsem ho víc poznala a zamilovala se. Nikdy jsem nepotkala někoho tak hodného, laskavého, starostlivého, zodpovědného. Nemyslím, že to má co společného s věkem, ale s jeho osobností. Poslední rok spolu máme vztah, ale každý bydlíme jinde, já to ač zamilovaná brala s rezervou - jakože pořád jsem čekala, že to prostě vyprchá... Nyní to ale dospělo do fáze, kdy myslím jsme oba moc zamilovaní a on chce, abych se k němu přestěhovala. Musela bych opustit rodinu, své zaměstnání a všechny závazky, které tu mám - žijeme každý na jiném konci republiky. On za mnou jít nemůže, má doma firmu a úžasný dům. Byla bych s ním šťastná a nevadilo by mi odejít, ale najednou mě zachvátila strašná panika, která mě úplně ochromuje. Namluvila jsem si, že je zcela jasné, že mě přestane milovat a opustí mě, protože jsem stará. Nebo spíš, že je natolik slušný, že se mnou zůstane, ale už mě nebude milovat. S žádným chlapem jsem tenhle pocit neměla. On mi nezavdává žádnou příčinu, abych si tohle myslela. Chová se ke mě jako bych byla ta nejúžasnější ženská na světě, což si asi ani nezasloužím. Kromě toho, že bych pak byla opuštěná v cizím prostředí (což bych zvládla, v životě jsem se už musela postarat), se strašně bojím té bolesti a zklamání. Vím, že takhle k tomu asi nemůžu přistupovat, ale nemůžu to ovládnout...

Reaguji na exmanželka:
Pokud je to jen v tvé hlavě a on ti k těmto pocitům nezavdává žádnou příčinu, tak s tím bojuj.
To, že jsi starší o pět let není žádný velký věkový rozdíl na to, aby sis vedle něj měla připadat stará.
Já mám manžela mladšího o sedm let a už šestnáct let jsem s ním opravdu šťastná.

To nic není Fakt je to malý věkový rozdíl, to se v pohodě ztratí. Netrap se tím, nikdo to nepozná. Kor když je takový - jaký je. Mladší muž může být o hodně zodpovědnější partner než starší, o věku to není. Opustit tě může i starší muž.

Holky díky moc, potřebovala jsem to od někoho slyšet, že to může fungovat... Nikdo mě doma nechápe, všichni se mi v mém okolí posmívají ve smyslu jakože jsem směšná, co si dokazuju s mladším chlapem.
Jinak on plánuje strašně moc věcí do budoucnosti, chce mimčo a tak, pořád o tom mluví a těší se na to. Já už ve svém životě radši neplánuju nic.

Jsou trapní, takové předsudky kvůli 5 rokům? To teda nechápu.

Jsou trapný, že jo? Taky si to myslím. Ale když to člověk slyší ze všech stran, tak nad tím přemýšlí. Pak už mi i připadá, že všude, kam přijdeme, tak na nás lidi koukají skrz prsty. Ale asi nekoukají, je to jenom moje mánie. Partner tedy bohužel vypadá na svůj věk, ne-li mladší, já naštěstí vypadám také trochu mladší. Ale je vidět, že mladší je on...

Reaguji na exmanželka:
Buď ráda, že tě miluje. To je obrovský štěstí, tak si ho nenech nikým vzít.
Držím ti palce.