Zamilovaná do zadaného a co teď?

Přečti si zbytek přispěvku.
Neni nikde dano, že by se člověk mohl zamilovat v konkretnim čase jen do jednoho. Bylo by to tak jistějši, ale neni tomu tak. Vůbec potkat osudovou lasku neni automaticke, někomu se to nestane ani jednou za život. A někomu se může stat že potka 2. A co pak ma dělat? To by mě docela zajimalo. Většinou neskutečně trpi, ať už se rozhodne jakkoliv.

Četla jsem ho. Já po tobě nechci nějaké elaboráty, jen jedno vystihující slovo. Jen pojmenování...toť vše.

Rozhodně nedělat z druhého pitomce. A pokud opravdu miluji, nemůžu žít v jiném svazku (jakémkoli).

Jsi asi jediná která mě tady nedsuzuje,škoda že mi nejde dát smajlik.Je to celé zamotané i u mě,ale co se dá dělat,toho druhého prostě už nechci,nemůžu to táhnout takhle snad věčnost.

Co oči nevidí,to srdce nebolí a za tím si stojím.A víš,co je na tom nejlepší,kdyby to udělám můj přítel tak bych s tím nemohla nic dělát,ale na druhou stránku proč nezkusit taky jinou,když jsme spolu tak dlouho,ale kdyby se zamiloval a nebo odešel tak to by mě docela dost mrzelo.

Složita životni situace. To je to pojmenovani.

Zajimavy nazor. Nemam pocit, že tim, že někoho miluji, dělam z někoho jineho pitomce. Laska je pozitivni cit, špatna je nenavist. Lasky neni nikdy dost.
A pokud někdo miluje 2 lidi najednou, ma žit sam?
Takže zapřičinit bolest sobě a původnimu partnerovi a opustit ho? I když laska trva?

pitomce,nemyslím si že bych já dělala pitomce z něho,ale srdci se prostě nedá poroučet,to prostě nejde a do takové situace bych nikomu opravdu nepřala,jsem někdy zoufalá,ale za tohle si můžu já nebo mé srdce???

To není pojmenování, tohle je konstatování
Stále je tam ta otázka....když s někým spím a není to můj "oficiální" partner tak je to co?

zajimavy názor? nebo jen slovíčkaříš?
Když žiješ s partnerem a máš milence o kterém partner neví....tak z partnera neděláš pitomce? Ano, vlastně ani ne tak pitomce jako paroháče, to by bylo to správné typicky české, jadrné pojmenování

bóbika
stalo se ti někdy, že jsi milovala 2 muže současně, byť každého trochu jinak? Je to hrozná situace, o to víc, že se s tím nedá totálně nic dělat.
Byla to - a stále je - i moje situace, a nejen moje, jak jsem zjistila, mrkni na na to založené téma https://www.omlazeni.cz/jde-to-byt-56-2247-0.html

nejde o sex, to je druhá stránka věci. Podle mě to, co myslela tavimi, bylo hlavně o citech, prostě o milování 2 lidí, kdy tě to vnitřně trhá na kusy. Tohle není a nemůže být nevěra.

bóbika
Vynechme slovo nevěra. Naše kultura nas zavazuje milovat jen jednoho. Bohužel praxe je jina. Islamska kultura "povoluje" milovat např. max 5 žen. Kdo určil ten počet? 1 nebo 5? Je to tak dane ze zakona, proto je to v pořadku? Co budeš dělat, když se zamiluješ do manžela a ještě do někoho dalšiho? Zajimalo by mě to, jak bys postupovala? Už tim, že se zamiluješ do někoho jineho, je to v podstatě ta nevěra. I když to slovo nechci použivat, protože zasadně nesouhlasim s celkovou netoleranci, kterou toto slovo obsahuje. Jestli pak s tim druhym něco maš - sex nebo chozeni na oběd, nebo občas na něj pohledneš. V čem je rozdil? Nosiš ho v srdci, to je to nejdůležitějši. Ja bych se trapila, protože bych nevěděla jak to udělat, abych nikomu neubližila. Odmilovat se asi jen tak nejde. U partnera bych očekavala pochopeni a toleranci. To same, doufam, že bych dokazala i nabidnout. Samozřejmě bych taky očekavala, že druhy vztah bude "tutlat" dokud to půjde. Porotože současti lasky je neubližovat. Určitě by mi to ubližilo, kdybych se o tom dozvěděla. Ach ta ješitnost.... Nic vic v tom neni, ale tu mam. Moje chyba.

Zklamu tě, nestalo, ovšem v "uvozovkách". V lásce (pokud se jedná o tu mezi partnery a je jedno jakého jsi zaměření) buď miluješ, nebo máš ráda (moc ráda). Zkrátka ať chceš, nebo nechceš dělit ji napůl nelze. Vždy budeš mít někoho raději.
A teď zrochu mimo tvou otázku.
Já jsem také milovala zadaného, viz. příspěvky, ale zvítězil rozum. Nechtěla jsem ubližovat. Když si nastavíš zrcadlo a zkusíš se vžít do role toho druhého, podváděného, je to hnus (a ubezpečuju tě, že realita je o dost tvrdší). Já chápu, že se řídíme momentálními emocemi a city, ale jak vidíš, jsme z toho jen nešťatní. To znamená, že nevěry nejsou v pořádku. Ju a na ten odkaz se juknu až bude čas, díky za info

Jen přiznani si toho, že jsme lidi, že umime milovat, což je krasne.

Podívej, tak v tom případě jde o nevěru na druhou. Protože dotyčná, nebo dotyčný "miluje" a spí s oběma zároveň. Tahle situace se dá řešit žitím ve třech, pokud s tím všichni souhlasí.
Ale pokud ne, nemohla bych podvádět ani jednoho z nich. Já se chci se na sebe podívat do zrcadla a říct:" Jo, věřím ti, kdybys byla chlap, chtěla bych s tebou žít". Já si sebe vážím, takhle bych nemohla.

Ano, milování a láska je krása a smysl života. Nevěra, pokrytectví a lhaní s láskou nemají nic společného.

rozumný názor