Bojím se společného bydlení

Reaguji na Maui:
Tak možná pro tebe to blbost ale já si to myslím...to ale neznamená, že když spolu dva lidé žijí a vídají se každý den, že by se měli méně rádi...ale ten stereotyp se po čase dostaví.
Vůbec jsem to nemyslela nějak zle ani jako intriku....

Taky bych se přidala k holkám, který by do toho nešly... Podle toho, co jsi napsala mi přišlo, že jsi rozhodnutá do toho nejít, ale chtěla jsi to slyšet i od někoho jiného, že to není moc dobrý nápad...

Pro mě je třeba fakt děsná představa, že budu sdílet 1 WC a 1 koupelnu s dalšíma 6 lidma... A soukromí je k nezaplacení... Jakmile se pohádáte, budou to všichni vědět a všichni moc dobře víme, jací jsou kamarádi... Budou do něj rýpat, že jsi protivná a nevím co ještě...Třeba...

Když píšeš, že budete bydlet asi půl hodinky od sebe a že budeš bydlet jinde, proč nejdete bydlet jen sami dva? Asi by to vyřešilo všechny problémy, ale samozřejmě chápu, že může být problém finanční stránka...

Mě to taky teď čeká, přítel se ke mně má přestěhovat v září, protože mám vlastní byt a teď ho rekonstruuju.

Ale mám z toho obavy, hlavně mi leze na nervy přítelův přístup k životu - je hrozně laxní, nic nechce řešit, vše odkládá a řeší jen, když to pak hoří. Např se teď čertil, že jsem chtěla, aby se včas domluvil se svým tátou, který má možnost si půjčit auto z jeho práce na přestěhování. A je to sice až za měsíc, ale měla bych to ráda organizované a ne jako chaos.
Bojím se, jak to bude, až budeme spolu, čím víc se to blíží, tím víc mám obavy.
Peníze jsme si tak nějak vyřešili, bude mi dávat půlku na poplatky, na net a na jídlo plus každý dáme na stranu 1000 Kč do společného fondu, kdyby se něco rozbilo atd.

Ale třeba mě štvě jeho jeden přístup k penězům a to ten, že já mám jednolůžko a musíme koupit velkou postel. Chci po něm na ní půlku a on to nejdřív argumentoval proč má platit půl, když kdybychom se rozešli, tak postel mi tu zůstane..

Jak to vidíte vy? Jaké jsou vaše zkušenosti..?

Chtěla jsem založit téma, ale smazali mi ho, to mazání tu moc nechápu, ale což.

Reaguji na Kačátko: Aspoň zjistíš, jestli s ním i přes jeho laxnost můžeš být.
Sestěhovala bych se. Peníze jste vyřešili velice rozumně. A co se týče nábytku, hlavně nic nekupujte napůl! Kdybyste zjistili, že spolu být nemůžete, a došlo by k rozchodu, budete se o společný majetek jenom hádat...

No to já mu navrhla, že bych mu tu půlku za postel vyplatila..
Já teď nemám peníze na celou postel i s matracemi a rošty, takže by musel spát na takové staré matračce na zemi a to by byl proti sobě, kdyby nechtěl na tu postel přispět.. a zase si říkám, že na tom bude taky spát a kupuju to jen kvůli němu, tak proč bych to měla platit jen já..?