Chorobná žárlivost

Taky se trošku divím

Napsala jsem již dva příspěvky, ale nezobrazily se tu. Nevíte, co jsem udělala špatně?

Hund bude si zakopán v tom, že můj přítel mě dost často kritizuje. Přitom jsem soběstačná a nezávislá žena, líbím se mužům a mám spoustu kamarádů a známých. Moje sebevědomí bylo v pořádku až do té doby, co jsem poznala JEHO. Moje kamarádka mi řekla, že mě nepoznává a měla bych se prý znovu najít a žárlit by prý měl spíš on.
Nevím, kde mám začít, asi jsem se poprvé zamilovala a zachovala jsem se jak hysterka a teď mě to trápí. Stydím se za své chování, nevolám mu ani ho nekontaktuji a stále hledám nějaké řešení, jak se od něj odpoutat.

A co to znamená? Raději se s ním rozejdeš, než bys prožívala žárlivé pocity? Nebo budeš na sobě pracovat, abys ten vztah dostala do nějaké rovnováhy?

Chtěla bych na něm pracovat, ale neumím si s tím poradit. Rovnováha ve vztahu - ideální stav. Ale jak na to?

Teď mě napadlo ... moje vztahy byly vždy (téměř) se submisivním partnerem. Stále hledám rovnocenný vztah a když ho (nejspíš) konečně najdu, chovám se jak hysterka.

No tak v první řadě si nějak uvědom, co se děje, že zrovna na tohoto partnera žárlíš. Asi ho máš moc ráda, víc než jiné... Pak si trochu přeber, co to bylo za spouštěcí mechanismus, který rozjel u Tebe takovou reakci. Jaké myšlenky Ti okamžitě naskočily ("to je ta jeho", "podvádí mě", "to nesnesu", "nestojím za nic"... co já vím. Pak uvažuj o tom, jak s těmi myšlenkami nějak zatočit - podpořit svoji sebedůvěru; vrátit se k té samostatné holce, do které se zamiloval; přijmout jako realitu, že nic není jistého; naučit se uvažovat opačně - ne Ty, ale on ztratí, když se třeba rozejdete apod. Prostě změnit to nemocné myšlení na zdravé (tady by Ti právě pomohl odborník). Asi to nebude jednoduché, ale je to menší zlo, než ztrácet vztahy kvůli nepotvrzené žárlivosti.

Jsem založením pragmatik, proto mě moje reakce zaskočila. Vůbec jsem nechápala, co to vlastně dělám a říkám, bylo to k zbláznění.
Asi jsem konečně potkala osobnost a mám strach, že ji ztratím. Ano, budu na sobě pracovat, myslím, že to zvládnu.

vokurka

no já ti nevím - skutečně ho máš tak moc ráda, když se od něj chceš odpoutávat?
Hašlerka ti radí dost dobře, ale je to strašně těžké....a pro někoho nemožné..tak raději utečeš?

vokurka

držím palce.

Jo, mám ho moc ráda a odpoutat se od něj bude asi pud sebezáchovy

vokurka

jj, přesně tak . Ale teď už to víš, a bude to dobré

A co ty a hašlerka?

Připadám si tak hloupě, že vás obtěžuju svým problémem ..
Mám trošku apokalyptickou minulost - umřel mi manžel, mám postižené dítě .. včechno jsem zvládla a snažila jsem se postarat o všechny a teď se zabývám sama sebou .. asi bych chtěla konečně najít "slunce v duši" a ono to není tak snadné ..

vokurka

...nerozumím otázce