arrow
profile_image
vosmajda
od 1. 4. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Dost často se setkávám s tím, že je na mě někdo nepřiměřeně protivný, netrpělivý, nepříjemný. Nejsem vůbec pohotová, abych rychle něco odpověděla. Sklopím uši a jsem za oběť, co si nechá všechno líbit, zažila jsem to ve školce, ve škole, v nemocnici, v práci, zvlášť jedna osoba je na to expert. Chtěla bych, aby to ti lidé vůbec nezkoušeli a já se nemusela bránit. Ale takhle jsem, slušně řečeno, za hloupou. Těžko říct, dokdy je žena dáma, že se tímhle nezabývá, a odkdy už oběť. A jak se tohle vůbec řeší, když nejsme ve školce, ale je nám 30, 40, 50? Někdy se mi to stává i s rodinnými příslušníky. Je to třeba toto, s někým sdílíte pracovní místo, nábytek či něco podobného a on vám vynadá, že mu děláte ******. ******.spočívá v posunutí nějaké věci o 1 mm, to trošku přeháním, ale prostě je to prkotina. Nebo na vás někdo vyjede, že někde překážíte, pletete se, že nejste dost rychlá, že už jste to měla mít hotové a zmizet, nebo opravdu uděláte chybu, ale ne úmyslně. Nebo něco hledáte a říkáte si pro sebe, kde to asi je a někdo vyjede: na záchodě asi! Nebo se rozděluje práce, může to být v práci, při rodinném pečení koláčů nebo nějaké práci na zahradě, a zůstáváte poslední, kdo nemá co dělat a vypadáte jako líná. Ale stále se na vás jaksi nedostávají pracovní pomůcky, nebo vás už nikdo nepotřebuje, a ještě vám někdo vyčiní, že se tam pletete, ať uhnete. A taky se mi stalo, že jsem prostě někomu překážela, tak mě prostě opravdu fyzicky odhodil.
A když tak přemýšlím, ti křiklouni se mají nejlíp. Mají kolem sebe pořádek, dostávají nejlepší porce, nejlepší zboží v obchodě, a protože se jich každý bojí, tak mají fajn život.

To je teda síla jestly s tebou takhle lidi zacházej.Já když hned nevím jak toho dotyčnýho odpálkovat tak se usmívám.(v tom stylu vyliž si prdel)..a většinou ho naseru..

arrow
profile_image
Vločka
od 13. 8. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Reakce záleží na kontextu a na intenzitě. Pokud je to v kontaktu s cizími lidmi - nemocnice, obchody atd., nikdy nestupňuji konflikt a neberu si nic osobně. Nevím, komu zrovna umřela babička a jak slušný člověk to jinak je. Pokud s tím člověkem mluvit potřebuji (např. po něm něco chci - koupit, aby mně pustil...cokoli), tak žádost pomalu opakuji ("byla byste tak hodná a...") a usmívám se u toho (ne jako zasnenaaa, spíše ve smyslu to máme dnes krásný den). Stává se mi minimálně, že by s tím měli problém a nevyhověli mi. Pokud jde o lidi, s nimiž se znám, řeknu něco odlehčeného "na záchodě už jsem hledala, měli tam jen něco jiného", "taky Tě moc ráda vidím" atd. Spíše bych si kladla otázku, proč se Ti to tak často stává, nebo proč je takto vnímáš.

arrow
Neprodává v Bazaru

Takže 1. bych se bránila tak nějak s úsměvem. V každé situaci-tím prostě všechny tak nějak dostaneš. Když by se něco stalo mou vinou usmála bych se a řekla, že jsem to udělala omylem a hned bych to napravila. Na nepříjemnou prodavačku bych se usmála a poděkovala. Na nepříjemnou úřednici bych se usmála a zeptala se jí jestli by mi ještě mohla pomoci s tím a s tím. Na známého bych se usmála a zeptala se ho co má se mnou za problém. U rodiných akcí, které se pořádají u vás doma, ať už jde o koláčky nebo práci na zahradě, bych práci rozdělovala já-brala bych to tak, že já jsem tam ta matka, ten krk který hýbe tou hlavou.
2. Pracovala bych sama na sobě. Na svém sebevědomí, pocitu spokojenosti a pohody apod. Není to náhoda, když se k tobě takto všichni chovají a k někomu jinému ne. Věřím na přenos energií-vážím si sebe=budou si mě vážit druzí, vysílám pohodovou energii´vrátí se mi apod.

arrow
profile_image
vosmajda
od 1. 4. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Tohle říkala moje maminka, že problém asi nemají ti lidé, co jsou na mě "zlí", ale pokud se mi to celý život stává, jsem nenormální já a patřím k psychiatrovi. Jen mi nejde do hlavy, proč vlastně ti lidé zjišťují, kdo si nechá co líbit. Mě by v životě nenapadlou zkoušet někoho, co vydrží. A ještě bych se bála, že nepříjemnost z toho budu mít jedině já.

arrow
0%
0    0
Nebyla hodnocena

Mám stejnej problém... Nedokážu se bránit a odpovědi mě napadají až později....
A pak jsem za blbce...
Dělá mi to hlavně přítel,to je rodilej řečník....s ním mám problém největší

Bohužel se tohle asi nedá naučit....nebo aspoň né dostatečně dobře.

arrow
Neprodává v Bazaru

vosmajda
Neřekla bych k psychiatrovi (i když pokud chceš najdi si dobrého psychologa, ale mylsím že nutné to není). Ale určitě to chce na sobě nějak zapracovat. No lidi jsou různí, třeba je něco štve, něco vnitřně užírá, mají stres potřebují si to na někom vybít...

arrow
0%
0    0
Nebyla hodnocena

Cituji vosmajda: pokud se mi to celý život stává, jsem nenormální já a patřím k psychiatrovi

Tak mně se to naštěstí nestává tak často,že bych si připadala zralá na léčéní Spíš jde o jednorázový akce,když člověk prostě neví co říct....

arrow
profile_image
milow33
od 8. 11. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

0%
0    0
Nebyla hodnocena

No jestli na tebe opravdu "vyjede" tak bych vyjela taky - co si to dovoluješ (dovolujete)?! Já na tebe taky neřvu, tak mi to koukej říct slušně!
Jinak taky hned nevím kolikrát, co odpovědět, napadá mě to až když je po všem, ale já se školím u mojí neteře , to je ženská panečku, ta si nenechá od nikoho nic líbit a jak se do lesa volá tak ona se ozývá, a že to opravdu umí

arrow
Neprodává v Bazaru

vosmajda
Možná bych se těch lidí-teda jen blízkých zeptala "Co máš za problém, že si to an mě musíš pořád vybíjet? Nic tak hrozného jsem neudělala" myslím že to nebudou čekat, budou čekat zas tu sklopenou hlavu a v očích pocit viny a možná si tím něco uvědomí.

arrow
0%
0    0
Nebyla hodnocena

Cituji milow33: co si to dovoluješ (dovolujete)?! Já na tebe taky neřvu, tak mi to koukej říct slušně!

Tak tohle mi vůbec nezabírá...

arrow
profile_image
vosmajda
od 1. 4. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

To je problém, že ti lidé nekřičí, nemůžu říct, cože si to dovolují, naopak třeba manžel nebo dcera už kolikrát vyprovokovali ke křiku mě.

arrow
profile_image
vosmajda
od 1. 4. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

To je problém, že ti lidé nekřičí, nemůžu říct, cože si to dovolují, naopak třeba manžel nebo dcera už kolikrát vyprovokovali ke křiku mě.

arrow
Neprodává v Bazaru

milow33
Křik bych nepraktikovala-1. když se někdo neumí bránit tak an to nemá náturu, 2. mohla by se dostat do hádky a to ten kdo se neumí bránit jistě nechce.

arrow
profile_image
milow33
od 8. 11. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

0%
0    0
Nebyla hodnocena

No tak ne zrovna křičet ale s důrazem se ohradit, byla jsem vždycky jelito, ale s věkem jsem se naučila být trošku asertivní, občas se to opravdu musí, jinak by člověku nas--li na hlavu

A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.

 
Toto téma jsem založil/a, mohu ho tedy uzavřít.
Své téma uzavírejte vždy (!) po úspěšném prodeji v Bazaru. Děkujeme!
Příspěvky
| smazat označené