Po autoškole už mám tři roky, jenže ... auto jsem si hned nepořídila a naše rodinné mi moc nevyhovovalo, protože je na mě moc dlouhé, takže jsem se mu spíš vyhýbala a více a více se ponořovala do strachu z řízení. (Což určitě nikomu nedoporučuju. ) Až před týdnem se ke mě donesla nabídka na koupi starší ojetinky za velice slušné peníze, tak jsem si řekla "a dost, nebudu dál podléhat strachu" a rozhodla jsem se pro koupi. Jsem po operaci, takže jsem to ten týden, kdy mi stálo před barákem nechala ještě být, ale dnes už jsem nevydržela a musela ho ozkoušet. Všechno v pořádku ... až na parkování Vím, že je to o čase, o cviku, o tom, že si na to auto musim zvyknout, pořádně si ho ohmatat, abych věděla pořádně, kde začíná, kde končí ... Ale přesto se Vás ptám, zda znáte nějaký osvědčený rady, tipy, kterýma se popřípadě taky řídíte ....
Už mi bylo řečeno třeba, že při klasickym nepodélným parkování mám začít stáčet až budu mít svoje přední kolo na úrovni zadního kola toho auta vedle kterýho chci parkovat ... Zajímají mě další takovéto "rady" ...
Ať už při klasickém parkování, při parkování s couváním nebo podélným parkováním ....

Nicol
Já jezdím už pět let, a můj nejoblíbenější "fígl" je objet blok ještě jednou, jestli nenajdu nějaké větší místo, do kterého se vejdu i popředu

1EPE
No jasně .. mít po obou stranách volno by bylo ideální .. ale to se na panelákovém sídlišti hledá fakt těžce

Nicol
Neboj, taky na něm bydlím.
Já nevím, jestli někdo nějaké fígle poradí, taky si je ráda přečtu. Já už mám naježděno fakt hodně kilometrů, ale to parkování mi teda ještě nikdo nevysvětlil A to mám chlapa řidiče z povolání, ale možná o to hůř, protože když je on poblíž, nevejdu se ani do míst, kam by on nacpal kamion

1EPE
Taky o tom pochybuju, ale každej si to přece musí nějak "odměřit" ... a já nevim jak ... paradox je, že v Autoškole jsem vždycky zaplula na každý parkovací místo na poprvé jak nic ...
Když pojedu někam k marketu, tak si tam vždycky nějaký místečko vzadu, kde nikdo neparkuje najdu ... ale co na místech, kde to nejde takhle "ošidit" ... mam z toho zas hrůzu :/ ... i když je to asi fakt o zvyku ... dneska mě zkoušel navigovat taťka .. postavil mi i jako zábrany /jakože auta/ ... a stejnak jsem couvala jak blb .. zkoušela jsem to asi pětkrát a pak už jsem na to neměla nervy ... ale je pravda, že jsem v tom seděla poprvé, takže ještě nejsem s tim autem sehraná

arrow
profile_image
laala
od 13. 2. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Své vlastní auto mám dva roky, řídím tři roky. Auto používám každodenně, parkuji také tak. Z parkování mám strašnou hrůzu. Tak tak zvládám kolmé parkování, podélné ne. Parkuji tak, že prostě začnu zatáčet ve chvíli, kdy uznám za vhodné, pak vždycky zjistím, že jsem začala zatáčet pozdě, zařadím zpátečku a pozpátku couvnu s volantem stočeným tak, abych se ještě víc dostala do kolmého směru, tj. do směru parkování. Pak zařadím jedničku a už se mi podaří mezi auta zajet.

Podélné parkování občas praktikuji při parkování před domem, kdy zepředu stojí jiné auto a zezadu máme u baráku takový chodníkový výběžek, takže se pasuju mezi auto a výběžek. Pokaždé úspěšně, ale je to díky tomu, že vím, že do výběžku nenabourám, jen mi vždycky zbrzdí kola.

Ale abych parkovala podélně ve městě, to fakt ne, to radši jedu o kilometr dál a najdu si lepší místo. Největší jistota je najít dvě místa vedle sebe, to si na ně pak i zacouvám - opět blbě, vždycky stojím přesně uprostřed a pak vyrovnávám.

Blbé je, když za sebou vytvřořím kolonu

Mám naštěstí malé úzké auto. S manželovým Peugeotem neumím parkovat ani nakolmo, potřebuji dvě místa vedle sebe volná.

Nejlepší je cvik. Jet někam na prázdné parkoviště, dát si na zem nějaké 4 body (třeba špalíky) a zkoušet se trefit.

Hlavně pomalu a ne rychle! Když vidím, jak někdo parkuje tak, že se rychle rozjede a pak zase honem zabrzdí, jdou na mě mrákoty. Nenechat se vystresovat, raději zaparkovat o minutu pomaleji, ale bezpečněji, než se nechat vyprovokovat (ať už pohledy lidí nebo nervózními řidiči).
Parkování "předkem" je složitější, ačkoliv se to nezdá, než couváním, doporučuji couvání nacvičit nejdřív na nějaké volné ploše. Couváním auto lépe do mezery zatáčí a v neposlední řadě se s ním lépe vyjíždí.
A hlavne je to o cviku, zkoušet, zkoušet.. Nevím, jestli existují univezrální rady. Prostě si to nacvičit, a netrvá to den nebo týden, je to letitá praxe a i zkušení řidiči mají problém někdy zaparkovat

Cituji laala: začnu zatáčet ve chvíli, kdy uznám za vhodné, pak vždycky zjistím, že jsem začala zatáčet pozdě, zařadím zpátečku a pozpátku couvnu s volantem stočeným tak, abych se ještě víc dostala do kolmého směru, tj. do směru parkování. Pak zařadím jedničku a už se mi podaří mezi auta zajet.

Jasně .. ale mě se jednou, ještě s rodinným autem, stalo, že jsem najela uplně tak blizoučko k tomu autu vedle, že jsem se pak bála vycouvat, protože jsem byla přesvědčena, že i když budu couvat rovně, někde to odřu .. takže jsem prostě vylezla druhou stranou (velice komická situace) a doufala, že do rána ten maník vedle odjede než bude potřebovat odjet taťka - neodjel a taťka se taky soukal z druhý strany, naštěstí ten to už ale dobře vycouval

Co se týče podélnýho parkování, tak to tolik zatim neřešim .. stačí mi aspoň, když si budu jistá v tom zajíždění "po čumáku" ...

Cituji laala: Blbé je, když za sebou vytvřořím kolonu

Mám naštěstí malé úzké auto.

jo ... kolona mě taky dokáže dobře vystresovat ... a auto mam sice krátký, ale široký ...

Já mám své auto týden, po autoškole měsíc a úplně se rosím z představy, že budu muset couvat- v autoškole jsme to zkoušeli asi tak dvakrát třikrát, jinak ne. Mám problém s prostorovým odhadem, odhadnout, kdy už mám začít stáčet a jestli se vůbec vejdu. Tak se teď chystám večer na nějaké parkoviště a holt budu trénovat

Karin
přesně o to mi jde .. o ten prostorovej odhad ... kdy stáčet ...
Já v autoškole vůbec problém neměla právě. Řekl mi "támhle zaparkujte", tak jsem tam zajela, jak kdybych jezdila autem denno denně, ale teď prostě, když mi někdo řekne "pojedem tam, budeš řídit", tak už odpovídám "a kdo tam jako zaparkuje?" ))
Tady s tim "novym" jsem to zkoušela chviličku a jezdila jsem taky chviličku první den ... ale co si pamatuju, když jsem jela párkrát s tim rodinným, tak jsem třeba zajela po čumáku na místo, ale stála jsem vždycky mírně nakřivo a ať jsem vyjela a zkoušela to narovnat třeba na třikrát, tak se mi to nepovedlo ... a nebo jsem stála na čáře ...

arrow
profile_image
bobkova
od 13. 10. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

tak

Cituji Nicol: Po autoškole už mám tři roky, jenže ... auto jsem si hned nepořídila a naše rodinné mi moc nevyhovovalo, protože je na mě moc dlouhé, takže jsem se mu spíš vyhýbala a více a více se ponořovala do strachu z řízení.

tak já jsem na tom byla podobně, až na to, že pauza byla deset let. hrůza. myslela jsem si, že už řídit nikdy nebudu. pak mi ale přišlo blbý, že mě pořád někde někdo vozí a tak jsem to s rozklepanými koleny nastartovala... a dneska už řídím jako drak.

s parkováním mám teda taky problém. sice se parkovat nebojím kdekoliv, ale pak vždycky vylezu z auta a řeknu si: no jo parkovala to ženská, půl metru od obrubníku a metr vepředu metr zezadu, mlha přede mnou mlha za mnou. fígl mám jediný, pokud se mi zdá, že objekt, ke kterému jednu je už strašně blizoučko, tak to není pravda a minimálně půl metru mi tam ještě stačí. takže pomaličku, polehoučku, spojka plyn...

a další fígl. nebát se a parkovat, ono se to zkušenostmi a časem jenom tříbí. dneska už si třeba na kolmo dokážu zaparkovat tak, abych já vylezla v pohodě od místa řidiče a ještě od spolujezdce vytáhla obě děti z auta. a to na parkovišti před albertem v pátek odpoledne. jen k tomu obrubníku bych mohla parkovat alespoň o deset čísel blíž.

arrow
profile_image
sokara
od 28. 5. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Tak nevím jestli na tohle je nějaký fígl. Nejlepší je asi jezdit a zkoušet a tím získávat cvik. Jezdím už přes dvacet let, ale pořád ještě neumím zaparkovat podélně do mezery. Leda, že by ta mezera byla na autobus. Jinak parkování kolmo nebo šikmo je v pohodě, popředu nebo zacouvat klidně, ale do podélné mezery ne, čímž spolehlivě vytočím manžu, protože v tomto případě použiju trik 1EPE a objedu blok.

bobkova
Tak ty si mě pobavila .. mlha přede mnou mlha za mnou ..
Budu trénovat jak ďas, protože nemám ráda, když neumim něco, co umět chci! .. dneska jsem zajela na parkoviště ke Sparu, samozřejmě dozadu, kde nikde nestojí žádný auto ... pak jsem protestovala protože když mam všude hodně místa, tak to neni ono .. tak mi tam potom byly dány právě vozíky, abych se mezi ně trefila ... no couváním asi na třikrát, možná čtyřikrát vůbec, takže zase příště ..
.. jo jo čas a trénink dokážou divy, ve všem ..

sokara
Jasně, psala jsem, že vím, že to je hodně o nácviku a čase .. ale zajímalo mě právě i to "blbý" parkování na kolmo ... kdy začínáte stáčet volant?!? ... jestli to máte třeba nějak odměřené nebo prostě jen stočíte jak se Vám chce a pak si to dorovnáváte ...

Nicol
myslím, že se to stálým opakováním poddá Já mám problém s tím, že se až panicky bojím, abych někomu neodřela auto, občas ještě mám problémy začátečníků- rychlá spojka- bojím se, aby mi to nějak prudce při pouštění spojky neujelo a já někoho nenabořila. Taky teď řeším, že budu muset vyjet sama a z toho mám strach, nikdo vedle mě, takže když mi to třeba chcípne na křižovatce a za mnou další řidiči- úplně je mi spatně, ale to už je mimo téma couvání. Ale zpět k tématu- docela poučné:

http://auto.idnes.cz/automoto.asp?r=automoto&c=A05 0727_150046_automoto_fdv

A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.

 
PŘEČTĚTE SI TAKÉ

Toto téma jsem založil/a, mohu ho tedy otevřít.
Své téma uzavírejte vždy (!) po úspěšném prodeji v Bazaru. Děkujeme!
Příspěvky
| smazat označené