Jak často jste s partnerem v kontaktu?

Mám bohužel podobný problém, jako zakladatelka . Jsme spolu přes 2,5 roku. Ze začátku jsme si psali hodně, třeba 80 sms denně, postupně to šlo třeba na 50 sms denně, ještě nedávno jsme si psali cca 6x během dne (tak 15-20sms, někdy víc, někdy míň). Teď asi tak 14 dní, možná déle si píšem max. 3x denně, ale převážně, píšu já jako první a to je to, co mě strašně mrzí . jsme spolu od pátku do neděle (někdy do pondělí) a pak v týdnu 1x-2x přes noc, někdy třeba vůbec. Od minulého týdne se snažím držet a nepsat mu. Třeba včera, kdybych mu nenapsala, nevím, jestli si na mě vůbec vzpomene, ale tak 9 sms jsme si napsali. Dneska jsem mu ráno nepsala, ale kolem poledne jsem to už nevydžela a napsala mu, že mu přeju hezký den a na to mi přišel líbající smajlík, do teď jsem mu nenapsala a čekám, kdy se ozve, snad to vydržím mu nepsat, ale mám o něj strach, takže jsem vždy ráda, když vím, že je v pořádku doma. Přijde vám to normální? Když ze začátku to byl hlavně on, kdo mě bombardoval smskama?

Reaguji na srnecka:

Možná že ho to trochu přestalo bavit, přijde mi stejně na chlapa tolik esemesek zvláštní, ale každý je jiný, no...
Nechala bych ho a nepsala mu a uvidí se, co se z toho vyvrbí.
Jinak já jsem s přítelem necelý rok, nebydlíme spolu, píšeme si denně, vídáme se často. Ale mně to popravdě ani tak nestačí... Má na to myslím vliv i to, že je to můj první vztah (je mi 23) a neprožila jsem si ty vztahy v 16ti, kdy si prostě lidé pořád píšou, volají, chtějí se vidět atd. Takže když se den, dva nevidíme tak jsem protivná, no, smutná, mám pocit, že už mě nechce a tak... I když vím, že je to blbost. Tak otravuju život sobě - že se tím trápím i jemu, že ho tak naháním. Přitom na začátku to bylo jinak, to jsem byla já ta nad věcí. No, nějak se toho potřebuju zbavit, ale zatím nevím jak. Takže se mi radí dobře, nepsat, nekontaktovat, nevtírat se apod., ale když je člověk v podobné situaci chová se jak tele...

Jo přesně tak, taky vždycky strašně radím, ale pak se chovám úplně opačně, než ostatním radím.
Jinak děkuji za příspěvek . Snažím se mu nepsat. Jo ze začátku ze mě byl hotovej, to vím, ale už ho to asi trošku přechází. Ale vydržela jsem to a ozval se sám, prý proč s ním nemluvím asi si myslí, že mu budu pořád psát

Reaguji na srnecka:

Ženský by prostě měly být tajemné, nebýt pořád k dispozici atd. Však to všechny známe, jen řídit se tím nám dělá problémy

Tak ale ozval se, to je zase fajn, než kdyby mu bylo jedno, že si nepíšete

Reaguji na nottua:
Tajemnost - to je to, co moc neovládám. Ráda bych byla tajemná, ale bohužel to nedokážu a strašně mě to štve, protože on tajemný je .
Ozval, aspoň, že tak, ale přes den si na mě nevzpomene

Reaguji na srnecka:

A nemá práci - školu? Já vím, že těch pár vteřin na esemesku se najde vždycky, ale ne každý na to je... Ale zase na druhou stranu jste si před tím psali často. Ale tak to bylo ze začátku, teď už to není tak ,,čerstvé". Ale to musíš vědět sama, co a jak, jestli se něco děje nebo je to normální stav...

Jo jinak - přítel, taky, škola, sport... Já mám taky hromadu práce, ale tak nějak bych s ním chtěla být pořád, no

Reaguji na nottua:
Chodí do práce, ale tak já mám taky školu a čas si vždycky najdu, vím, jak to má v práci, někdy opravdu nemůže, ale vím, kdy má času dost. Nějaké problémy byly no, o tom jsem psala v jiných diskuzích. Asi už to není to, co to bývalo, ale zamrzí to.

My jsme spolu teda necelý rok, ale když spolu nejsme, tak si tak 2x za den zavoláme plus sms ráno, někdy během dne a večer na dobrou noc a s bývalým jsem byla 2 roky a když jsme se neviděli, tak jsme si taky psali každý den, co jsme se neviděli, alespoň jednu sms, co děláme a jak se máme.. Já bych to teda týden nevydržela A když plánuje někam jít..třeba pařit anebo na týden s kamarádama pryč, tak mi to dává dopředu vědět a taky se ozve, ať už z párty, že mi přeje dobrou noc anebo z tohoho výletu zavolá nebo pošle mms..co celý den dělali, jaký to tam je apod.

Reaguji na Tifi: takhle to děláme s přítelem taky
nebydlíme spolu ,přítel je často pracovně pryč v zahraničí,takže si píšeme smsky(několik za den,podle času..) často si píšeme co děláme,jak je nám po druhém smutno ,na dobrý ránko na dobrou noc někdy mi pošle pěknou mmsku ..a často se i přes den prozváníme ,když neni čas zrovna napsat přijde mi to milý,můj bývalý na tohle vůbec nebyl . taky bych týden nevydržela nepsat zrovna ted je přítel v Německu a od včera nemá signál..tak už sem nesvá a těšim se až večer dorazí do Čech a ozve se

Já to mám podobně ale ze své strany... tedy ze začátku je to i klidně těch 50 sms ale postupem času mi nepřijde nenormální když se mu třeba dva dny neozvu .... Jsem teď bez přítele, ale většinou mám vztah takový, že jsme spolu celý víkend a pak přes týden jen FB... a občas nějaká ta smska

Tak my jsme spolu 6 let, z toho spolu bydlíme 4,5 roku a tedy se vídáme denně. Pokud vstává on dřív, tak se se mnou hezky rozloučí a nebo mě vezme autem na vlak. Během dne si nijak nepíšeme, jen pak vždy ohledně toho jestli už je doma a přijede si pro mě autem k vlaku. Jinak občas bývá na pár dní, maximálně na týden pracovně pryč, tak to mi vždy večer volá a vykládáme si. Co mám stoprocentně jisté je, že kdykoli se ozvu, že mi hned odpovídá. Určitě si už moc nepíšeme zamilované kecy, ale o tom to prostě už není. Navíc jak už někdo řekl, ono když si někdo ty pěkný věci říká moc často tak přestávají mít význam. Proto nám se stane jednou za čas, že si něco zamilovaného řekneme a je to nádherné. Každopádně s přítelem jsme si v tomto ohledu hodně sedli. Jako nikdy jsme nemuseli řešit, že si jeden druhému nějak málo píšeme. Vždy jsme to měli oba stejně nastavené a to je velká výhoda. Ale znám chlapi, kteří se prostě skoro neozývají a sama se v nich do teď nevyznám. Určitě to v některých případech může znamenat, že ho dostatečně nezajímáš a nebo má prostě složitější povahu, otázkou je, jestli se ti s takovou povahou chce žít, když ty o partnerovi chceš vědět. Což je logické. Když někoho máme rádi, tak při nejmenším chceme vědět, že je v pořádku, že ho někde nesejmulo auto.. Já bych se ho v klidu, bez zbytečných emocí na rovinu zeptala a hlavně mu řekla co to ve mě vyvolává za stavy.. Že tě to mrzí a nevíš co si pak máš myslet o jeho vztahu k tobě..

Holky, ale jak být ne moc dostupná, když jsem v práci celý den na icq a on taky?
Začínám se teď vídat s jedním klukem, ještě spolu nechodíme, ale vypadá to nadějně. Problém je, že jak sedím celý den u počítače, používám icq (píšu si i s kolegama, kamarádama a tak), a on má to samý... Jak mám čekat a těšit se, jestli napíše sms, když jsme vlastně oba kdykoliv během dne k dispozici? To je děs... Ale přeci si ho nedám mezi neviditelný jenom proto, abych vyzkoušela, jak a jestli se mi ozve, když na icq nebudu... Ale teď je mi jasný, že mi píše třeba už jenom proto, že mě tam vidí, a kdybych tam nebyla, třeba by si ani nevzpomněl... Ale co s tím? Blbý počítače a internet...

S přítelem jsme spolu něco přes rok a půl, jsme spolu téměř každý (a celý) víkend, v pondělí odjedu od něj do práce, pak k němu ve středu z práce a pak v pátek z práce. Přes den se prozváníme, 1 až 2 smsky denně a na icq večer. Nedokážu si představit že by to bylo jinak, nejlepší by bylo zeptat se tvého přítele, jestli není něco špatně, nebo jestli nemá problémy...

tak přesně na tohle si tak nějak nedokážu zvyknout... nevolá, nepíše, stačí mu, že ráno vstáváme spolu a večer se doma sejdeme a mě to nestačí... nestačí mi ho prostě "jen mít", potřebuju sakra aspoň 1 milou smsku...

trošku OT: jak byste reagovaly, kdyby se vám přítel za celý den, po několika sms, co jste mu napsaly, neozval? Už mě to docela štve od něj. Před týdnem to bylo úplně stejné, ozval se až večer a to mi poslal jen nějakého přiblblého smajlíka...