Jak přesvědčit chlapa že jsem ta pravá?

Reaguji na Kosheeeenn:

a jak dlouho jste od sebe?

jsme od sebe cca 5 měsíců

Na to, že Ti je 27 řešíš celkem kravinu. O tomhle se nikdy nepřesvědčuje, to tak prostě je. Prostě to cítíš.

A kde bereš to přesvědčení Ty, že jsi pro něj ta pravá?

...a proto odešel za druhou, se kterou tě podváděl a jako tu pravou tě rozhodně tedy neviděl. A teď má ještě tu drzost ti vypisovat, že tě má "příliš" rád a další bláboly.
Prosím tě, přečti si to znovu a pak se sama sebe zeptej, zda ti takovej stojí za to.
Dle mého názoru, tě chce mít v "záloze", kdyby náhodou mu tamto nevyšlo a nebo tak chce ulevit svému svědomí a tak to celé překroutí na staré známé otřepané "příliš tě miluji, a proto s tebou nemůžu být, zasloužíš si někoho jiného"
Seber se, nědělej ze sebe v jeho očích zoufalku /i když se tak cítíš, ale to je normální/ a začni žít život bez něj.

Také mi napsal že si dovede představit nový začátek, s tím že vše vymažeme, mne příjde že sám neví co chce

No, a z toho mám dojem, že zjišťuje, že s tou novou mu to jaksi nevychází a mapuje terén u tebe, aby se mohl vrátit.

Jak z toho mám já poznat, že má pořád zájem se vrátit, je to strašně těžký!!

Ten chlap je pěkně mazanej. Jednoho takovýho hrdinu, co seděl jedním zadkem na dvou židlích, znám. Dokud mu jeho odkopnutá partnerka dávala najevo, že jí na něm pořád záleží, tak čas od času napsal nějakou srdcervoucí smsku, aby ji udržel v naději a v případě, že mu to s novou přítelkyní nevyjde, se mohl vrátit. Takhle se nemohl rozhodnout asi rok a ten den, kdy mu napsala, ať si kouká vyzvednout zbytek svých hadrů z jejího bytu a přestane jí otravovat život, tak přijel s obrovskou kytkou, že bez ní nemůže žít.

Netrap se. Když se nedokáže rozhodnout, rozhodni to za něj. Škrtni ho ze života. Buď mu dojde, že to podělal a vrátí se nebo zůstane s ní, ale v tom případě by se nevrátil ani kdyby ses postavila na hlavu. Hlavně se neponižuj.

Jak to mám proboha udělat, když jej mám pořád v té kebuli, je to moc těžké, pořád si nedovedu tak nějak představit ten život bez něj,vím je mi 27 ale to přece nic neznamená, kolikrát i 40 ženská beznadějně ztratí hlavu do chlapa.

Po rozchodu má člověk tendenci si vztah idealizovat. Zkus myslet na to, co ti na něm vadilo, na jeho špatný vlastnosti. Máš určitě nějaký kámošky, vyraž s nima ven, najdi si nějakýho koníčka, něco, co tě bude bavit a zabere spoustu času. Hlavně nebuď zavřená doma se svýma myšlenkama na něj.

Já jsem kámoškám říkala, jak mi hrozně po rozchodu chybí a jak bych chtěla, aby mi to bylo už jedno a nemyslela jsme na něj... a pak jsem 2 hodiny mluvila o tom, co mi na něm vadí, jak je to pro mě a pro společnej život zásadní a že vím, že se to nezmění... pak jsem to opět zakončila tím, že mi chybí... A musela jsem se sama proplesknout, že už je čas jít dál, že 2 hodiny rozumnejch argumentů, který ze mě padají sami, je dostatečnej důvod pro to, aby mě už přestal chybět.

Vážně máme tendenci si to idealizovat a vzpomínat na to hezký. Stojí ale těch pár hezkejch chvil za ten zbytek, kvůli kterýmu se trápíme? Nestojí, holky... Rozumově to chápeme a v srdci to přebolí, když na tom mákneme jinejma aktivitama a myšlenkama na něco jinýho...

Pokud by si myslel, že jsme ta pravá, zmobilizoval by všechny síly a dokázal by mi, že on je ten pravej pro mě a nenechal by mě odejít...

Přesně tak to je

Reaguji na Kikulina: asi tak
Když tě nechce chtít tě nebude ať se budeš snažit sebevíc.