Jak rozmluvit dceři kouření cigaret

Pokud se dcerka rozhodne,že kouřit bude,tak přemlouvání,argumenty a podobné pro ní "nesmysly" nemají smysl a ve stresu je akorát matka,případně otec,ale dítě si vesele pokuřuje dál.
Postrašení nemocí,smrtí,závislostí.........to mladí lidé neberou,je to pro ně daleko..moc daleko.

No jo, jenže kuřák to tak necítí, já když jsem kouřila, tak mi nepřipadalo, že bych tím smrděla, teď když se vedle mě octne někdo, kdo právě dokouřil, tak se mi málem obrátí žaludek....

Puberťáci dost dbají na oblečení, zákazy mířené na tuhle oblast bývají dost účinné. Tj. sebrat všechno hezké oblečení, protože kdyby ho zasmrděla, byla by ho škoda, nebo ho odmítnout prát, a nekupovat žádné nové.
Děti z neúplných rodin mívají často takové potíže, zvlášť když se s tím hůř vyrovnávají - maskují to pak takovými frajeřinami.

To mě nikdy nenapadlo, ale pravda, že naši se zrovná v té době dost škaredě rozváděli... třeba na tom něco bylo.
Taky jsem měla v té době nulové sebevědomí (samořejmě jsem se chovala přesně opačně)....
Jenže vysvětlujte puberťákovi, že to, že ho parta "bere" kvůli cigaretě ničemu nepomůže, že....

Myslím, že je to zbytečné....pokud teda dceři neni 13,14,15....to bych vyletěla z kůže.....ale moje holka občas pukla na intru tj cca v 17 a to jsem frflala jak divá. Doma tedy nesměla....ale šla se projít a pukala....dycky jak jsem na to došla, tak jsem hudrala. Dnes jí je přes dvacet a už to neřeším.... když si zapálí se mnou někde u kávy, tak to zkomentuju a konec. V tomto věku už ví, že si kazí zdraví.....janis

.......jediné čeho se tímto docílí je,že dítko přestane chodit do školy aby nebylo za "hlupáka" když nemá co na sebe.

Vendy86
Taky bych to nezkoušela.

Záškoláctví si rozmyslí, to zavání příliš velkým průšvihem.

Tak tím bych si tak jistá nebyla.....

Pokud to není úplně asociální případ, tak za školu chodit nebude. Kdyby o to stála, bude to dělat už teď - za školu s partou a s cigárkem.

Zkoušela jsem u syna jako sankce "nekoupit značkové oblečení" a vybavit ho obyčejným oblečením.Trpěla jsem víc jak on.....když si dítě postaví hlavu,tak u nás po zlém tedy ještě hůř.I když musím říct,že máme syna celkem hodného.Já se trestem snažila podnítit jeho zájem o studium.Hmmmm tak to jsem neuspěla.Prospěch se zlepšil až tím,že začal do školy jezdit autem,kouření omezil,když si ho přepočetl na množství paliva v nádrži.

Všimněte si, že slečně, kterou řešíme, ještě není ani 13. Takže chodí na ZŠ, ze které ji nemůžou vyhodit jako třeba z gymplu, ježdění autem taky nepřichází v úvahu a zabejčenost ještě nebude taková jako třeba u sedmnáctiletého kluka.

Ony slečny jsou proti klukům dost dopředu a dnes 13ti leté slečny odpovídají 16ti letým klukům.Zkontrolovala bych asi s kým kamarádí a zavedla sankce typu "s těmito lidmi nene" ale někdy se to uhlídat nedá,kor když zaměstnaní rodiče sotva stíhají dorazit domů,aby se stihli vyspat aspoň.

Můj bratr chodil na SŠ za školu 3 měsice, vyhodili ho. Dostal se jinam a furt říkal, že už to neuděla. Udělal znova.
V pubertě jsem taky chodila za školu a dokonce si sama psala omluvenky. Bylo mi 13 let. Jednou mě chytli a dostala jsem dutku Prostě puberta jak vyšitá.

kouření......mě když bylo 13 máma mi řekla ,,jestli kouřit chceš kuř si ,zničíš si svoje zdraví a mě cigára neber''.Takže jsem si občas někde venku s holkama zapálila,pak na diskotéce no a pak mě to přešlo úplně.
Pokud bude chtít kouřit tak s tím stejně nic nenaděláš.Je to sice blbý zlozvyk,ale oproti drogám nebo alkoholu ještě snesitelný.Řekni jí svůj názor a nech to na ní třeba tě překvapí.