Jak rychle se dokážete znovu zamilovat?

Já tak nějak rozlišuji zamilovanost a lásku. Zamilovanost u mne buď přejde v přátelství či nezájem nebo v lásku. Takže zamilovaná jsem byla vícekrát, ale milovala jsem jen 2 osoby, dokonce možna to byl jen 1 člověk
Jinak co se týče doby, ze kterou se jde zamilovat..je to individuální..zálěží na mých pocitech a aktuálním "stavu" a také na tom, jaký vlastně ten druhý člověk je. Většinou se zamilovávám až tehdy, když jistou osobu aspoň trochu znám.

To je v mých očích docela zoufalý.

Jak tady již bylo řečeno výše, záleží na tom, kdo ukončí vztah, jak ten vztah fungoval a tak.

a pěkně srabský. fuj.

to já mám zas docela velký pauzy, kdy se vzpamatovávám z předchozího vztahu. Než pak zas narazím na někoho, kdo stojí za to (nikdy nejsem s někým, jen abych nebyla sama - to radši sama a v klidu). Ale už se mi taky stalo, že nevyhovující vztah (skřípající) byl ukončen poznáním někoho nového.

Tak přidám svoji story. Je to 4 měsíce, co jsem sama, točí se kolem mě pár kluků, kteří by měli zájem, ale já mám pocit, že se nedokážu zamilovat. Pořád myslím na posledního partnera a začít si něco nového by mi vůči novému chlapovi přišlo nefér. Pro vztah s posledním partnerem jsem udělala vše, nikdy jsem nebyla tolik zamilovaná, a taky mě nikdy nikdo tak hrozně nezklamal. Mám pocit, že už nebudu nikdy schopná zase důvěřovat. Znáte někdo ten pocit?

Reaguji na Innocent: Můj příběh je podobný. Měla jsem přítele, už je to rok, co jsme se rozešli. Začala jsem chodit s jiným klukem, ale to prostě nešlo, pořád jsem měla v hlavě jen svého ex. Tudíž tento vztah nevztah jsem po měsíci ukončila. A pak se jako na zavolanou ozval můj ex..teď jsme skvělí přátelé, rozumíme si stejně jako předtím, ale problém je v tom, že pro mě neexistuje nikdo jiný, všichni ostatní kluci mi přijdou naprosto nesmyslní. A mám strach, že kdybych si někoho našla, tak to dopadne stejně - budu myslet jen na něj a vztah se během měsíce rozpadne. Někdo mi říkal, že člověk se doopravdy dokáže zamilovat pouze jednou, tak možná v hloubi duše doufám, že to není pravda.

Reaguji na Jujuju: Budu doufat s tebou !

Zamilovala jsem se před pěti lety. Nikdy jsme spolu nebyli a předpokládám, že ani nebudeme. Přesto ho miluju pořád a vysnívám si hlouposti - hrozně moc bych chtěla s někým být, ale zkrátka to nejde, protože ho mám stále ještě plnou hlavu... Každý den se probudím a doufám, že mi do cesty příjde někdo do koho budu schopná se zamilovat... Přecejen...5 let - trošku muka

Zamilovaná jsem byla jen 2x, tkž já velmi těžko a trvalo než se našel ten "pravý". Ale kdoví, třeba by to šlo rychleji, tezko riict

Tak to je dost smutný
U mě záleží na důvodech a okolnostech rozchodu, nedokážu jednoznačně říct, jak rychle se dokážu znovu zamilovat.

Reaguji na Innocent: ja mam podobny pribeh.. s pritelem jsme byli pet let od mych 18-23 let. Byla to prvni láska, kdy jdete do všeho na plno na 200% a bylo to strasne dlouhou dobu krasny... jenze to uz vyprchalo a ja ackoliv vim, ze je to asi dobre, ze jsme se rozešli. Jsou to 4 měsíce..Nemůžu zapomenout, všude ho vidim, pořád se mi o něm zdá, všechno mi ho připomíná. Mám hrozný strach,že nikdy nezapomenu a zůstanu sama. Ostatni kluci pro mě jsou jak bráchové, nikoho si nechci připustit k tělu. Lidi kolem mě říkají, že blbnu, že ve 23 letech mam cely život před sebou... ale mam strach. Nikam nechodim mezi lidi, jen do prace a do školy a bráním se jakémukoliv seznámení... povedlo se Vám někomu tohle období překonat a zvládnout? Děkuju moc za jakoukoliv odpověď...

třeba já jsem tričtvrtě roku od rozchodu se svoji první láskou, kterou jsem měla 5 let...ty pocity, co máš, jsem měla také, a ještě občas ve slabých chvílích dostanu strach, že už nebudu nikdy tolik milovat...ale nikdy nevíš, kdo ti vstoupi do života (viz tvuj ex)...
snazim se ted na nejaky vztahy ani nemyslet, stejne bych na to nebyla ted pripravena a jen bych nekomu ublizila...ale pritom citim, ze uz se mi jini kluci libi a uz bych se mohla klidne zamilovat....nicmene ted nechci, zkazilo by mi to plany...chci se hlavne zamilovat do sebe, coz se pomalu dari
taky bych rada slysela pribehy tech, kde druha, treti laska prekonala tu prvni

Podľa mňa to záleží na mnoho faktoroch: jak intenzívny a "jedinečný" bol pre nás ten vzťah, aké nádeje sme do neho vkladali. Jak emotívne silné osobnosti sme, nakoľko sme "mazochisti" (jak veľmi sa v minulosti "babreme" namiesto toho, aby sme sa z nej poučili), jak je na tom naše sebavedomie (niektoré z nás pod tlakom bolesti zo straty presvedčia samé seba, že nič lepšieho nás v živote už stretnúť nemože a že ex bol nadčlovek).

Úplně souhlasím. A taky jednoduše záleží i na tom, kdo ten vztah ukončit chtěl a kdo ne.