Jaký počet "postelových" partnerů je optimální?

Valetta: Připadá mi, že někdo si snad ty moje příspěvky ani nečetl nebo si z nich vybral jen to, co se mu hodilo do krámu (viz Romísek: ale nebyla jsi mrcha, která si na svém příteli vynutí sex s někým jiným jenom proto, že to prostě chce, a basta...to je docela pod úroveňa navíc lež.

Ale já nelžu ani si nevymýšlím. Tohle jsou Tvoje slova.

To by mě zajímalo, jak se k tomu mít právo někoho za něco odsuzovat přijde.

Souhlasím s názorem JulyJuli.
Přestože mi to přijde zvláštní, jak to Valetta praktikuje, myslím že mrchou není, když jedná se svým přítelem přímo a neprovádí mu nic za zády a nedělá z něho blbce. Sice já být jejím přítelem, tak bych ji poslala někam, ale on s tím souhlasil, rozum snad má svůj, dohodli se, tak proč někoho odsuzovat.
Spousta těch, co žijí se svým prvním sexuálním partnerem, si uvědomí až později, že si nic neužili a stane se jim, že partnera podvedou, samozřejmě za zády. To si myslím, že je snad i horší.

gazdinka
Jenže názor větsiny sexuologů zní: Zatloukat, zatloukat, zatloukat. S tím naprosto souhlasím. Vynutit si na partnerovi souhlas k sexuálním hrádkám s někým jiným, je vlastně pohrdnutí jeho láskou a věrností. Proto si stojím za tím, že je to ubohé a nízké, nikoli chválihodné.
Takovouhle krizí teď prochází i Pitt s Angelinou právě proto, že ona touží po jiných sexuálních partneřích. A nic na tom nezmění ani 5 dětí, které spolu mají. Proto také nevěřím, že takovéhle chování se s věkem, nebo s dětmi změní zvláště, pokud chybí pocit jakékoli viny tak, jak uvádí Valetta.

Romísek
Všeobecně taky souhlasím s názorem zatloukat, zatloukat, zatloukat. Tedy když už k něčemu dojde. Já měla spíš na mysli tu reakci před samotnou nevěrou.
Možná první příspěvek Valetta na lidi působí tak, že se vychvaluje, jak skvěle to má s přítelem zařízený. Pokud to tak je, tak je to opravdu ubohé se takto chválit. Já za sebe nevím, co tím myslela, zdá se mi to divné, jak to mají zařízené, ale neodsuzuji ji za to, jak to ve vztahu udělala.
Podle mě totiž ten vztah ani nevydrží. Myslím si, že její přítel se taky otrká, a že si uvědomí, že dělit se o přítelkyni s někým dalším moc normální není. Řekla bych, že je spíš náhoda že si Valetta našla hned napoprvé kluka, který jí tohle toleruje. Pochybuju, že by nějaký případný další přítel tohle toleroval. A jakmile to už v člověku je, že je schopný tohle dělat, tak se těžko změní kvůli tomu, že přítel si to nepřeje, anebo kvůli tomu že se narodí děti a založí rodina, jak píšeš ty. V tomhle s tebou souhlasím. Zdá se mi totiž, že Valetta moc zkušeností se vztahy s chlapama nemá (nemyslím teď sexuální vztahy), tak mi přijde trošku naivní, když věří, že tento vztah vydrží a tohle všechno překoná.
No já taky věřila v prvním vztahu, že to bude navždy.
Abych to shrnula, prostě ji neodsuzuji.

gazdinka
To je pravda, nikdo nemá právo toho druhého odsuzovat a přesto, že se vyjadřuju velice tvrdě, neznamená, že ji snad já odsuzuju. Nicméně její konkrátní chování odsouzeníhodné je. Tento svůj názor bych vyjádřila komukoli, koho mám ráda a kdo by se choval podobně jako Valetta, proto v tom není žádný osobní útok.
Samozdřejmě, že s Tebou souhlasím, že takový vztah prostě navydrží.

Opět nevím, kde jsi vzala to vynucení-v žádném mém příspěvku to není a nemůže být, jelikož to není pravda

Chválu jsem opravdu nečekala

Všichni ale nejsme jako Angelina, víš?V některých ohledech si troufnu říct, že bohužel Ale možná bys neměla tolik věřit novinám, tady by ti neuškodilo také méně naivity...

Tak to opravdu nebyl záměr a ani si nemyslím, že je na tom něco ke chlubení...cílem bylo svěřit se s aktuálními pocity...

Toleruji Vaše názory a dovedu je i pochopit,ale pro mě je věc jasná- oboustranný souhlas, spokojená já, spokojený partner, to, co se stalo není na našem vztahu znát,i když samozřejmě vím, že se stát může cokoli...ale všechno má svá rizika a my jsme se rozhodli je podstoupit a jsme si vědomi možných následků. Mluvím v množném čísle, protože to není jen záležitost mojí osoby,ale i partnerova- dohoda (a jinak to odmítám nazývat, protože- a teď se na mě nezlobte- z nás všech jsem u toho byla jediná, takže to vím nejlépe) je vždy záležitost nejméně dvou lidí...
Možná jsem naivní,ale kdo v mládí nebyl? Všelijaká varování jsou sice od vás milá,ale snad víte, že sami byste se jimi neřídily a že je potřeba si ten nos natlouct, pokud je to nevyhnutelné.
Takže zatím stále budu co se našeho vztahu týká optimistka a to, co má přijít prostě přijde...

Valetta
Neodsuzuju tě. Jen je mi tě líto. Znám více lidí, kteří měli takovou dohodu a oboustrannou a prostě to neklapalo. Nešlo. Jeden nakonec začal žárlit, nebo se zamiloval... Když už jsi s tím začala, je zřejmě stejně pozdě, jen prostě počítej s tím, že happy end se zřejmě konat nebude. Nedovedu si představit, že spolu budete, ty se případně vyblbneš a pak spolu založíte rodinu a ty budeš miloučká věrná manželka... Promiň, ale pokud nejsi schopná být věrná teď, tak pochybuju, že po deseti a více letech v jednom vztahu schopná budeš.

Pokud počítáš s tím, že si natlučeš nos, ale nijak Tě to neznepokojuje, potom jsi nastoupila cestu sebedestrukce.

podle mě když člověk miluje, tak netoleruje někoho dalšího

přiznejme si, když milujeme celým srdcem, chceme partnera mít pro sebe a to samé naopak....neznám kluka, který by miloval holku a bylo mu jedno, co kde dělá...

počet partnerů? individuální....někdo dva někdo deset, musí cítit, že potkal toho pravého a že nechce jen sexovat...

nemám ráda sex bez lásky,podle mě je to depresivní....navíc, člověk si neváží sám sebe....někdy přijdou do cesty života lidé, kterým se odevzdáme a pak zjistíme,že to nejsou Ti praví...a jdeme dál....ale cílene střídat partnery, nechápu, co z toho kdo může mít....já bych si přestala vážit sama sebe...

při rozhodování vztah s prvním a nebo ho opustit? jestliže mi to ve vztahu klape, tak zůstat...když vidím ty kluky kolem sebe, jsem ráda, že mám tak úžasného přítele....

Cíleně je nestřídám, ani nikoho nevyhledávám, nedívám se po klukách a neříkám,hm hm, tak s tím by to šlo Prostě beru život tak, jak přijde, nechci příliš plánovat.....možná už nikdo další nepřijde, možná ano, kdo ví...možná se zítra probudím a budu vše cítit jinak, vážně nevím, prostě budu žít ...

Já ano Mám výhodu v tom, že se nezamiluju snadno (současný přítel je jediný, do koho jsem kdy byla zamilovaná a i do něj mi to trvalo cca půl roku) a s nikým, kdo by potencionálně vstoupil do mého života se to stát nemůže, jelikož to bude jednorázová záležitost. Prostě to nevidím tak černě- už celkem dlouho si partner může myslet, že jsem někoho měla (cca půl roku), v rámci dohody se neptá on mě, já jeho a náš vztah je stále skvělý.

Počítám s tím, že BYCH si mohla natlouct nos, to je rozdíl...

Nebo toleruje to, že ten,koho miluje má nějakou (i když ne zrovna úplně běžnou) potřebu a chce, aby ten druhý byl spokojený...beru to podle sebe...neuměla jsem si to představit,když jsem spolu byly rok, dva, ale teď po čtyřech letech přišla změna....
Někoho dalšího...to je důležité, protože ten někdo další pro mě nikdy nebude hrát tak významnou roli jako partner, jeho nemůže nahradit nikdo.

Zamyslete se také nad tím, proč se do mě nedokážete tolik vcítit, většina z vás si toho v životě prožila mnohem víc než já-myslím tím na sexuálním poli- a proto se asi já nedokážu tolik vcítit do vás. Můchu pochopit, proč píšete to, co píšete,představovat si, co vás k tomu názoru vede, jaké máte zkušenosti, ale to je tak vše.

Valetta
Jsme na tebe jak vosy, co? hele, já sjem na tom právě podobně, 5 let vztah, jiné sexuální partnery jsme neměli (přítel měl sice přede mnou dvě přítelkyně, ale nikdy to nedošlo tak daleko, nejdelší vztah tři měsíce). Proto valím bulvy, protože mi to do hlavy neleze, v životě by mě takové řešení nenapadlo, partnera miluju a moc a i když není jediný chlap na světě, tak si nedovedu představit, že bych mu něco takového udělala. Štítila bych se sama sebe. Tys taky psala, žes měla výčitky jen kvůli pitomým snům. Já být na tvém místě, tak mám výčitky i přes partnerovo "svolení". A jaké... A on tě podle mě buď nemiluje, že je ochotný se o tebe dělit, nebo tě miluje tak moc, že je ochotný se takhle obětovat a to ho po tom lituju. Takových kluků je pro takové "vztahy" škoda. Je mi z toho smutno, vážně.

Jenom jednu otázku: Proč, když svého přítele miluješ, máš potřebu dotýkat se těla někoho jiného, někoho koho nemiluješ? Nebo Ti není přítel schopný dát v sexu to co si přeješ?

Jujda, jen z něj nedělejte zas takovou chudinku Kdo ví, co provádí on Nene, není to záletný typ a i kdyby se to s někým stalo, zvládnu to, protože taky vím, že jsem a budu u něj na prvním místě. Nenutila jsem ho, sám o tom přemýšlel (sice na můj popud,ale záleží na tom?) a dospěl k nějakému závěru. Já beru vaše názory,ale vy mě zase neukamenovávejte za ty moje, všichni lidé nemůžou mít na různé věci stejný pohled, to je strašná utopie,ale to víte...
Sex je pro mě prostě něco tak málo podstatného (ve smyslu toho, jak by mě to mohlo spojit a sblížit s druhým, téměř neznámým člověkem), že jsou moje názory prostě uvolněnější. Vždyť je tolik jiných, podstatnějších věcí, které dva lidi sblíží mnohem víc než sex...a je také rozdíl mezi sexem a milováním nebo alespoň já to tak cítím.
A pro všechny, které se dušují, že by v životě nemohly to nebo ono- nikdy neříkejte nikdy..nemáte tušení, kam vás osud zanese, co vám nachystá a co to s vámi, s vaším smýšlením a chováním udělá

Na to jsem částečně odpověděla v minulých přípěvcích a částečně v tom posledním...lásku nespojuji nutně se sexem, jsou to podle mě dvě věci, které mohou existovat nezávisle na sobě....to víte, že jsem to tak nebrala vždy, měla jsem vztahy i před současným přítelem, ale na sex jsem čekala až se zamilováním se...lidi se mění a vyvíjí.
Ohledně sexu- líbí se mi právě proto, že přítele miluju, ale popravdě, není na různé experimenty atd., což ale není hlavní důvod pro to, co se děje...prostě potřebuji i něco jiného, je to tak, nepotřebuju analyzovat proč...o sexu spolu mluvíme,ale když někdo na něco není stavěný, nedá se nic dělat...
Popravdě a zase asi zvednu vlnu kritiky a nesouhlasných názorů, byla bych asi i raději, kdyby si zkusil sex s někým jiným, nechci, aby měl v budoucnu pocit, že o něco přišel.
Tak a do mě, vezmu si nějaká antidepresiva, ať to ustojím

Valetta
Na antidepresiva se vykašli a řekni mi, proč si teda nenajdeš nějakého stejně náruživého kluka, který Ti vyhoví. Vždyť je přece známo, že sex je v manželství až na prvním místě, alespoň na začátku, a né že ne. Několikrát jsi psala, že důležitý není, že je spousta důležitějších věcí. Ale z Tvé touhy mít jiné sexuální partnery jasně vyplívá, že právě pro Tebe je důležitý dost, jinak by jsi ho nevyhledávala. Takže tak nějak nerozumím.

No, a to je právě ten rozdíl mezi námi. Já opravdu nevím, co pro mne osud chystá, zatímco Ty jsi svému osudu notně pomohla patřičným naplánováním.