Kampaň - Dítě ničím nenahradíš

V tom případě si myslím, že by vůbec nebylo od věci, kdyby nějaké takové informační sezení absolvovaly i těhotné ženy, aby si uvědomily, že si nepořizují psa. A kdyby ho neabsolvovaly, neměly by nárok na porodné např.

vidíš, já jsem k většině věcí tolerantní, taky je mi spousta věcí jedno, ale tohle mi prostě přišlo už přes čáru. Teď je to proti potratům, za chvíli to bude nějaká propagace víry, všelijakých hnutí a já nevim, co všecko ještě. Nemůže každý věšet kamkoliv a hlásat cokoliv, co ho napadne...

Reaguji na farahh: můžeš mě říct, kde jsem agresivní, neempatická?

nemůžu si pomoct, ale nemyslím si, že většina žen, které nemohou mít děti, budou tímhle nějak extra dotčené. Naopak mi přijde, že těmto ženám vadí potraty, berou jako nespravedlnost to, že někdo kdo děti mít může, tak na ten potrat jde, zatím co ony se neuvěřitelně snaží.

ještě si dovolím reagovat na toto: to je taky z určitého důvodu. v průběhu těhotenství a po porodu s tebou mlátí hormony. klidně si dovedu představit, že ženská to dítě nechce ale v průběhu těch 6-ti týdnů si to rozmyslí a pak si ho nechá.

Pochopitelně, kdo nemá 50 litrů pro dítě na lyžák, na nejnovější Iphony a Ajphony atd., tak ten by neměl mít děti. Potom se ale nedivme, že z těch dnešních děcek rostou takoví spratci.

Reaguji na leon90: ono to není o lyžáku a iphonu. Ono je to o kočáru, postýlce, plínách, sunaru, očkování, školní výbava, knihy atd.

nemůžu mluvit za všechny samozřejmě. Ale ze svého pohledu. Proti potratům nejsem, nepohoršují mě a ani mi to nepřijde nespravedlivé. Naopak, pakliže někdo, kdo se o to dítě prostě nemůže (anebo nechce) postarat, je lepší, když se rozhodne takto, než aby na svět přivedl nechtěné dítě. To mi přijde mnohem větší prohřešek.
Ale tahle kampaň, i když je primárně proti potratům, je ještě srdceryvnější než nějaké fotky embryí apod., jelikož vzbuzuje dojem, že potrat není krajní řešení zoufalé životní situace, ale prostě je plezír rozmazlených lidí, kteří radši ještě tohle, ještě támhleto, cestování, kariéra apod. A ženy, které nemůžou mít děti, jsou najednou jako kdyby vnímány jako ty prostoduché nanynky, které radši poňufňají pejska. V tom mě to pobuřuje, protože jsou naházeny do jednoho pytle. Fotografie šťastného páru se psem je v tomhle případě mimo, jelikož má vyjadřovat lidi, kteří na to mají a NECHTĚJÍ. A pouhým okem je neodlišíš od těch, kteří na to mají a NEMŮŽOU. Nenosíme s sebou transparenty - gynekologické problémy, neplodnost, vážné onemocnění, bez chlapa apod. A společnost do těchto žen kéruje - ty, a proč vlastně nemáš dítě? Máš chlapa, máš barák, máte prachy, tak proč sakra nemáte dítě? Vy jste nějaký divný, né. Asi povrchní a pohodlný (jako ty z billboardu). Chápeš?

načež si v průběhu několika dalších týdnů až měsíců rozmyslí, že to vlastně až takový šlágr není, ale co už...

no stačí si přečíst diskuzi od počátku...

jistě, ještě pod vlivem hormonů...za rok z euforie vystřízliví a bude zas na počátku rozhodování kdy to dítě nechtěla...a furt to bude "nechtěné" dítě

Ale prosimtě.... O tom jsem nikde nemluvila. Mluvila jsem o zodpovědnosti, že když dítě nebudu moct a umět zabezpečit, je řekněme lehkovážné si ho pořizovat. Takový ten styl jako cigáni, no co, ono to nějak dopadne, však on se někdo postará, já mám dítě a kdo je víc. Chápeš? Neříkám, cpát do dítěte nesmyslně prachy horem spodem a vychovávat z něj rozmazlenýho spratka, ale nemít na jeho základní potřeby, to vidím jako problém.

jen mimo diskuzi - to fakt byl někdo ze známých schopný se tě takto zeptat?

Jedna z mých kámošek se rozhodla dítě nemít, aby nezdědilo její nemoc (tak jak ji zdědil synovec od její sestry) Ale nikdy, nikdy bych si nedovolila se jí zeptat...ona mi sama řekla, jak je to pro ni bolestné, děti miluje, hlídá je všem po okolí, i mě moc pomáhala...obdivuji ji za ta to

Ty, co to o mně nevědí, tak furt. A jak řikám, napsaný to na sobě nikde nemám, takže ve věku 32 let a zabezpečená, ale přitom stále bez dítěte, prostě divná. Tak možná proto jsem třeba přecitlivělá, to uznávám, ale je to poměrně vysilující. Protože nechci zas na rovinu říct, nemůžu, protože jsem nemocná s tim a tim.
Příklad, jednou mi volala známá, kterou jsem neviděla x let, chtěla něco jinýho, no nicméně jak jsme kecaly, prostě se mě ptala co děti. Jedna z těch, který porodem objevili Ameriku. Řikám, že dítě zatím nemám a momentálně můj zdravotní stav to neumožňuje. Čekala jsem konec diskuze, otočení listu, tečka. - A proč? A co Ti je? Gynekologický? Hele, mám známou gynekoložku a ta je na to dobrá. Nechceš? Nebo proč teda? A co? A jak?
Byla jsem v šoku, uplně konsternovaná, ale zdaleka nebyla jediná. Přitom já si o sobě nemyslim, že bych byla nějakej Herodes, děti všem, co je mají, přeju, nevnucuju jim, že co já vim nemůžou cestovat a dělat kariéru apod., prostě to beru, jak to je.

chápu co jsi napsala, ale přijde mi, že ty se na to koukáš ze svého úhlu pohledu. Já dokážu pochopit, že tě to dokáže vyprudit, ale nebylo by lepší, kdyby ses nad nějakou pitomou kampaň povznesla a nehrotila to?

Ano, možná se někdo kouká divně na ženský, který nemají děti, zrovna tak se blbě st třeba koukají v mém okolí lidi na mne, že jsem se dobrovolně rozhodla s prckem zůstat doma dýl a nechodím do práce a dělám z domu po večerech - taky se setkávám s naprosto nepochopitelným přístupem... ale je mi to jedno, protože kdybych to měla řešit, tak mě z toho hrábne.

Prostě lidi se vždycky budou zajímat o životy druhých, vždycky to tak bylo a bude. Nevím, kde jsi vyrostla, já na malé vesnici a tam si lidi vidí do talíře, uděláš ****** a rodiče to ví ještě dřív než se vrátíš domů. Furt se tam o tebe někdo stará... to je nejlepší škola života, pak ti fakt budou kecy všech ostatních jedno

dobře, ale jsou i ty, které zas nám s dětma, tyhle bludy do hlavy valí. Nebo mne třeba kamarádka, co nemohla otěhotnět řekla, když jsem otěhotněla já, že se se mnou nebude stýkat... prostě si nevybereš

Reaguji na Ellenuschka: no jo, víš jak to je - prostě ten kdo v dané situaci není neodhadne moc jak má reagovat, chce pomoct...

Moji kámošku nejvíc trápilo, jak jí furt její máma přesvědčovala jestli to nechce "risknout" Jenže ona si moc dobře pamatuje jak ji v dětství přivazovali k posteli, svazovali ruce, cpali léky...aby si sama neublížila. A nechce to způsobit někomu dalšímu. Nakonec to řekla přesně co jí je, jak se léčí, ať si to řeknou mezi sebou, ať všichni vědí proč - a už ji snad nikdo neobtěžoval...jen její maminka do jejích 45 doufala že si to rozmyslí...

bylo, určitě. Ale tohle mě prostě natolik "zvedlo ze židle", že jsem o tom založila téma no.

Jsem z Prahy, teď bydlim na malym městě. Ale vesnickej způsob uvažování znám i z dětství. To, že i O MNĚ někdo něco vypráví, nad to bych se povznesla, to že přímo DO MĚ někde kéruje z oči v oči, nad to se mi povznáší hůř.

že Ti to takhle řekla, to je mazec. Spíš tyhle vztahy tak jako vyšumívaj, tak jako si například nemám co říct s fotbalistou, jelikož mě fotbal vůbec nezajímá, tak holt nejsem s to vést sáhodlouhé diskuze o mlíku a prdíkách. Většinou ty matky pak stejně ani nezajímá např. co můj chlap, pes, auto apod. a jedou si to svoje, takže cesty se přirozeně rozcházejí. Kdybych měla dítě, věřím, že s některýma svýma kamarádkama bych si rozuměla zřejmě lépe, ale nenadělám nic.

zkus to třeba rovnou tady na Omlazení

Nemůže se přeci hlásat veřejně cokoliv, musí to mít nějaký meze. Teď nemyslím jako za komárů, ale prostě si člověk NEMŮŽE hlásat cokoliv a kdekoliv ho napadne. Když budu veřejně hlásat islám, komunismus nebo svoje sexuální praktiky, dřív nebo dýl dostanu na hubu a je to jedině dobře.
Pozn. Je to příklad, nejsem ani machometánka, ani komunistka, ani sexuální deviant

pokud je to v zákonných mezích tak může. Pro mne za mne, ať si tady klidně staví mešity, pokud mne do toho nikdo nenutí chodit, tak mne to fakt nevadí.
máme tu domokracii a vše co je legální se prostě dělat může, ať se nám to líbí nebo ne