Mám přítele "mouchy snězte si mě"

Znám ! Většinou to jsou blbosti, třeba vtípek nebo "stížnost" a já špatně slyšela. Už jsem ale objevila řešení, které rozhodně doporučuji vyzkoušet! V tu chvíli nepomáhá: "Ale no tak řeeknii!", protože jeho "No neřeknu" nelze zlomit - zato když místo třetího "Ježiš řekni!" pronesu něco ve stylu "(Oslovení jménem, bez zdrobnělin), budeš tak laskav a zopakuješ mi to?" (sice s úsměvem, ale i tak) zopakuje to a ještě mě obejme - asi omluva za to, že mě nazlobil

Konečně jsem se dneska pobavila!

Ta story s bolestí v krku je vážně dobrá ! . Takto "plodné" hovory by mne asi taky přiváděly k šílenství. Já vyžaduji jasné odpovědi a chlap by neměl bejt trouba,co?

No, přesně. Já říkám, že můj muž je hodnej, ale není blbej !

Nechci ho urazit,ale spíš než flegmatik mi přijde,že je tak trochu zpomalený

Já bych spíš řekla občas kapku zabržděný ))

Reaguji na Eklipsa:
Jo no.Mám taky přítele flegmatika,ale z tvého bych zešílela,i když vtipné to je,ale nedávala bych to,jsem tak trochu cholerik

No což o to, sranda to je, ale ... no, prostě, zamysli se, jestli ty s ním nejednáš někdy jako s malým synkem a tím jej vlastně netlačíš do té "podřízené" role malého kloučka a velké maminky, která rozhoduje ? Nic ve zlém, ale tak mě to na základě přečteného rozhovoru trochu napadlo ...

No myslim ze do tohoto rozhovoru jsme se dostali spíše kvuli nemu, kdyby normalne odpoveded a "nedelal" blbce, a odpovedel hned a normalne ...

Reaguji na dadabus: Já vím že to hrotím, ale někde je to i tak trochu schválně, protože mě rozčiluje tím, jak reaguje ...

Já také.

Zažila jsem a už bych takového partnera asi znova nesnesla...abych všechno plánovala, zařizovala a snažila se já, taky potřebuju být občas ta "princezna"

Reaguji na Eklipsa:

Hustý...

Reaguji na dadabus:
Přesně tohle mě taky napadlo. Eklipsy chování vůči Luborovi mi přišlo docela nadřazené a spíše to vypadalo jako rozhovor s malým synem než s přítelem. Když stále trvala na odpovědi, kterou nakonec dostala, udělala hmmm a dál nutila přítele se přiznat, že ho bolí v krku - jak pětileté dítě. Já být tvým přítelem, tak bych na vysvětlování s krkem kašlala a rovnou bych skočila po tom tvém

Laky, podle příspěvků je můj přítel jako tvůj manžel a já jsem teď ve fázi, kdy přemýšlím, jestli ho zabiju jako cholerik rovnou nebo jestli je to to ono.... Spoustu věcí vůbec neřeší, protože je vůbec za důležitý nepokládá. Řekne: Dobře. Nebo: Jak chceš ty. A já nevím, jestli je to jako nezájem nebo ignorace...?
Na to, aby byl někdo tak tolerantní až flegmatický, vůbec nejsem zvyklá a působí to na mě spíš jako nezájem totiž...