Máte kamarádku, které se se vším svěřujete?

Mám skvělou kamarádku už od školky. známe se 15 let a chodily jsme spolu i na ZŠ. Teď už spolu nechodíme na stejnou školu, tak se tak často nevídáme, ale náš vztah se nezměnil. Svěřuji se jí se vším a ona mě taky. Známe se jako své boty. Kamarádky přicházely a odcházely, ale ona tu vždy byla se mnou. Přítelovi se taky hodně svěřuji, ale není nad čistě ženský pokec u vínka

Reaguji na Juu: Jo to je, v podstatě se s ním cítím jak kdybychom se znali od jakživa a nemám ani potřebu se s ním vidět. Takhle mi to vyhovuje. Po setkání by to už tak třeba nebylo.

Reaguji na panda08: Přesně tak, když na někoho mám zlost a řeknu mu to. Tak vím, že hned druhý den to té osobě nevykecá .

Ano mám.I když je z jiného města,než jsem já,říkáme si takřka vše,je to ona,na kterou se obrátím,když mi je nejhůř.Skvělé kamarádky mám také v práci,s kterými si máme vždy co říct

Myslela jsem si že mám, jenže ji bylo všechno jedno a zajímaly ji jen svoje problémy a pocity. Teď na to mám přítele

...to znám velmi dobře.18 let jsem dělala vrbu "kamarádce" ,která na mě "vyblila" všechny problémy světa...vždycky u mě našla pochopení a podporu.Hodiny na telefonu, čas, který jsem mohla věnovat smysluplněji, třeba své rodině..Ve chvili ,kdy se z problému (zdánlivě) vylízala, tak mě hodila přes palubu..kamarádství jsem tedy rázně utnula a ona dodnes nepochopila co se stalo.Teď mě mrzí, že jsem dovolila, aby mě tolik let využívala.Takže všem radím , s důvěrou opatrně.Ještě rok poté jsem se klepala, zda mi nebude škodit.

měla jsem ale už nemám...

Mám kamarádku, se kterou se známe už od doby, co nám byl 1 rok. Víme o sobě všechno, vlastně jsem nikdy nemusela přemýšlet, co jí řeknu a co ne, říkám jí totiž automaticky každou věc. Nikdy se za nic neodsoudíme, ani když se nám něco nelíbí a nedám na ní dopustit
Pak mám ještě 2, s těma si říkáme taky spoustu věcí, vlastně skoro všechno, ale neni to s nima až takový, možná proto, že se známe menší dobu
A dřív jsem mívala kamaráda, který taky věděl naprosto všechno-já o něm taky, bylo to úplně jiný než s holkama, v mnoha věcech lepší. Ale s tím už to bohužel není tak, jako dřív

Ne, nevěřím v opravdové přátelství mezi ženami, navíc nejsem typ, který se potřebuje svěřovat.
Pokud už něco potřebuji rozebírat, tak na to mám přítele.

Když mi bylo takových 15-16, tak jsem měla nejlepší kamarádku, byly jsme pořád spolu, každá věděla o té druhé všechno, jenže později jsme si našly kluky. Trochu jsme se odcizily. Teď o 4 roky později mám asi 3 hodně dobré (možná nejlepší) kamarádky (ta první zmiňovaná sem taky patří), říkáme si všechno, chodíme spolu ven, nakupovat. Nestýkáme se spolu každý den, spíš tak párkrát do měsíce, ale vím, že kdybych cokoliv potřebovala nebudou mít problém ke mě přijít i o půlnoci, a samozřejmě i naopak. Jak jsem starší mám radši spíše to svoje soukromí než být každý den s nimi

Ano, je to moje sestřenice, jsme zárověň nejlepší kamarádky a známe se už 16 let. 100% jí věřím a jsem si téměř jistá že by nikdy to co jsem jí svěřila říkala někde dál. Ale samozdřejmě že některé věci si nechávám jen a jen pro sebe.

Mám. Dřív jsem říkala, že na nějaké "nejlepší kamarádky" si nehraju, ale to jsem nepotkala holky. Jsme taková parta (jsme 3), říkáme si úplně všechno. Bavíme se o sexu, dětech, penězích, módě a o všem. Známe se už 12 let a ony jediné o mě ví opravdu úplně všechno.

Myslela jsem si, že mám, ale ve chvíli kdy jsem jim natáhla pomocný prst, přišla jsem o celou ruku a jednou skončila i s kudlou v zádech..jsem přišla o iluze.....neuvědomovala jsem si svojí skromností své úspěchy a oblíbenost, "krásu" atd, jenž bylo důvodem ke zklamání ...mám sestru a na tu nedám dopustit, přítele a v tomto ohledu ze zkušenosti jsou na tohle lepší kluci kamarádi ...kamarádky mám, ale o žádné nemohu říct, že je ta opravdová, o kamarádech to říci mohu a stejně....jsou některé věci, které si nechávám jen pro sebe

Spíš ne, mám jednu kamarádku se kterou se vídám hrozně ráda a i jí (jako jediné z kamarádek) občas něco svěřím, ale ne úplně vše. Hlavně nás spojuje společný koníček a často spolu o víkendech vyrážíme ven. Ale někdy třeba dva týdny nejsme v kontaktu.

Kamaradky jako holky ne-nevěřím jim-doplatila jsem na to .Za to kluci jsou fajn!ale že by někdo o mě věděl úplně všechno-to ne.Bojím se zklamání-stačí pak málo a kamarádství může jít do háje