Mimořádná fyzická přitažlivost - jak dál?

Janya
já přijmu jakýkoliv názor...jednou jsem viděla v tv rozhovor s párem, který spolu vydržel /a dožil se / 70 let. Vím, že babička odpověděla :hlavně se na nic moc neptat a někdy ani nevidět..a ono to tak je..není umění se vším utíkat k rozvodu, jak to dnes lidi běžně dělají, ale vydržet, a tolerovat a promíjet chyby druhého, i ta nevěra se dá zvládnout, ale lepší je o ní nevědět...říkám si, co z věrného chlapa, který jen leží u piva na kavalci, nebaví ho děti, sport, nic........tak to naposledy mimo mé téma

hallina
ale to taky patří k tématu. Máš úplnou pravdu. Kdo se moc ptá, moc se dozví... Moje kamarádka měla takhle několik vztahů s ženatými pány, přitažlivost nadpozemská. Vždycky si dávala pravidla, přesně jak si popsala, ale vždycky to do toho spadla a plácala se v tom neuvěřitelně. Nakonec se to dostalo tam, kde by bývala vůbec neočekávala, že se dostane. Pronásledovala milence, žárlila na manželku, vyhrožovala, dělala věci, že jsem jí nepoznávala. Hrozně se trápila, myslela na něj kudy chodila a on se jen "vezl" a bral. Měl krásnou milenku, byla na něj milá, když byl s ní, protože byla celá vděčná, měl sex kdykoliv chtěl a ještě ho doma hostila z peněz, který si vypůjčila. Klesla na úplné dno. Obtěžovala manželku toho pána. Stejně to se všema skončilo, ale ona klesala níž a níž. Když si vzpomenu, jaká to byla dáma, kočka, nádherná ženská, sebevědomá, nosila se jako královna a dopadla mizerně. Neurotická, neupravená, přestala o sebe dbát tak, jako před tím a totálně ztratila sebevědomí.

hallina

Mohu přidat svoji zkušenost:
Taky jsem podobnou fyzickou přitažlivost zažila, naprosté pobláznění, byla jsem zadaná, nevydržela jsem to a se svým přitelem jsem se rozešla a milostnému sbližování s mým idolem už nic nebránilo, ano, v posteli to bylo moc fajn, ale jinak NIC .... to vyplavávávalo na povrch postupně. A vztah pro mě není jen o sexu. Vrátila jsem se k původními přiteli a jsem za to moc ráda. Uvědomuju si, že společné hodnoty a představy o životě, schopnost žít společně, je mnohem důležitější než fyzická přitažlivost.

Ale bez té zkušenosti, bych to asi nevěděla... a asi ne každý chlap by mi můj úlet prominul....

Juditha
možná by to u mně bylo totéž, já fakt nevím, zda bychom si rozuměly i jinak, můžu se jenom dohadovat, ale vím, že budu litovat, pokud to nezkusím a já myslím, že k tomu fakt nikdy nedojde, což mě naplňuje jistým smutkem..ale umíte si představit, že by k tomu někdy došlo, brzy to skončilo - ale jak pak dál pokračovat v té společné práci?? jde to vůbec, vrátit to tam kde to bylo před tím??? To už je dle mého velký problém, možná až neřešitelný, většinou jeden musí na tom místě skončit, což bych v tomto případě byla samo já

hallina
Když tomu vztahu (i když mimomanželskému a tím pádem riskantnímu) nedáš šanci, budeš litovat.
Třeba zjistíš, že takhle tedy opravdu NE, pán nebude tak úžasný, jak si představuješ, nervozita všechno zkazí,... Ale tohle nezjistíš, když to nezkusíš.
Moc tě chápu a rozumím ti, je mi tě vlastně líto, protože ať uděláš z daných možností cokoliv, všechno bude špatně.

zalezi na tom, jak byste ten "vztah" pojali, pokud byste se drzeli v jistych mantinelech, tak ani po ukonceni neni problem spolu dal pracovat

hallina
většinou jeden musí na tom místě skončit, což bych v tomto případě byla samo já

Nemusí, jde to, ale je to opravdu velký risk.

Janya
to je mi tvé kamošky líto takto skončit kvůli ženáčům...pro svobodnou holku plnou ideálů fakt ženatý chlap je pěkně blbá volba..být já ženáč, tak budu mít ze svobodné strach právě z těch důvodů, které popisuješ-pronásledování, sdělení manželce....přece jen vdaná žena s dětmi je u toho realističtější, i když zblbnout můžeme potenciálně každá

Navíc tu je i jisté riziko, že to praskne a dozví se to manžel a mohla bys skončit i v manželství, promiň, zní to drsně, já vím.

Já po své zkušenosti už bych neriskovala, několik krásných nocí nestojí za tolik průšvihů .....

hallina
tak to možná budeš překvapená. Nebyla to žádná náctka, bylo jí přes 40, měla manžela, dvě děti. Opustila kvůli tomu rodinu (holkám bylo 10 a 13) a odešla za milencem, který jí nastěhoval do prázdného bytu, kde nefungovalo topení, nebyla ani skříň, takže si věšela kabát na kliku od okna..... Pamatuji si moc dobře na její telefonáty, kdy jenom brečela do sluchátka.

to asi plně vystihuje problém, ve kterém se zrovna nacházíš.

ale pak je to mozna o osobnosti te dane zeny..

zlatkaz
to určitě, jenom jsem chtěla ilustrovat na tomto příkladu, že se člověk může změnit a to poměrně hodně. A je ochoten jít i do extrémů, i když by ho to před tím ani nenapadlo.

Ahoj
Jak to dopadlo s těma milenkama před tebou?Pracují tam ještě?Pokud ano,bát se o místo nemusíš.Měla bych spíš strach z toho co bude dál s mojí rodinou.Neodcizí se mi manžel? Neodcizím se já jemu?Pokud na to přijde.Uvážit jestli ti ta nevěra za to všechno stojí a to raději nemluvím o výčitkách,které mohou přijít,sama sobě.

Izka

Ono totiž nevěra může mít naprosto opačný efekt-provinilec se snaží doma vše vynahradit, nelpí na drobných problémech, nedělá z komára velblouda, atd. Ale to je úplně jiná otázka.
Jak již někdo napsal, hallina si nejspíš musí ujednotit myšlenku, zda chce poměr s pánem zkusit včetně možných rizik, nebo prostě na něj definitivně zapomenout. Jestli se rozhodne pro první variantu ..... je to téma na diskuzi "jak ukočírovat nevěru", jestli pro druhou, pak je asi nejlepší změnit místo, když za celé 4 roky nedošlo z její strany k ochladnutí té osudové přitažlivosti.
Jinak tedy celkem s pobavením tady vidím konflik v rozdílu vidění problému - prostě generační rozdíl.
Mladá děvčata jsou k nevěře o hodně nekompromisnější než zralé ženské. Tak to prostě je,.